Když elektronika čaruje - AE programy - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

DF Praxe rezimy

DF Praxe rezimy

17. prosince 2001, 00.00 | Uvažovali jste někdy nad tím, co se vlastně stane, když na svém digitálním fotoaparátu nastavíte režim portrét, krajina či sport? Jak je možné, že snímky dopadají lépe, než při manuálním nastavení stejných hodnot?

Celá řada fotografů amatérů se doslova štítí používat automatickou expozici (AE), protože ji považuje za něco méněcenného či podřadného. Zejména AE programům (krajina, portrét, atd.) se věnuje minimální pozornost jak při používání digitálního fotoaparátu, tak i při jeho výběru. Přitom praxe ukazuje, že s dobře zvoleným AE programem lze dosáhnout lepších výsledků než s manuálním nastavením. Jak je to možné? Kdy tedy AE programy použít?

AE programy v klasické fotografii
AE programy nejsou novinkou, kterou by zavedla až digitální fotografie. Již řadu let se s nimi setkávají uživatelé klasických amatérských zrcadlovek. Drtivá většina amatérů totiž používá výhradně automatické měření expozice a logicky požaduje co nejlepší výsledky při zachování jednoduchosti ovládání. Výrobci na tuto skutečnost zareagovali tak, že rozšířili základní AE algoritmus o několik variant řešících potenciálně problémové situace. Na fotoaparátech se tak začaly nejčastěji objevovat symboly portrét, krajina, sport a noční snímek.
V případě klasických fotoaparátů je celé "kouzlo" AE programů ukryto pouze v nastavení expozice (čas a clona), případně ve stylu měření (bodové, průměrové). Tomu odpovídají i výsledky, které jsou o něco lepší než při klasickém "AE", ale principielně nemohou kvalitativně předčit dobře nastavené ručně zadané hodnoty.

AE v digitální praxi
Díky digitální fotografii a její technice záznamu a zpracování obrazu získaly AE programy zcela nový rozměr. Ve většině manuálů se to nedočtete, ale nastavení konkrétního programu ovlivňuje prakticky veškeré dění ve fotoaparátu. Vše od nastavení expozice až po metody úpravy a zpracování obrazu nabízí vývojářům opravdu široký prostor pro získání lepších výsledků. Ne všichni výrobci jej plně využívají, ale opravdu lze s vhodným AE programem dosáhnout překvapivě dobrých výsledků. Ono totiž už nejde jen o nastavení AutoExpozice, ale o mnohem komplexnější záležitost.

Expozice a programy
Základem zůstává co nejlepší nastavení expozice. To v případě digitálního fotoaparátu typicky znamená volbu metody měření, nastavení času, clony, citlivosti snímače a případně redukce šumu. Pro volbu měření platí jednoduchá pravidla. Vše se odvíjí od toho, jaké předpokládáme v daném případě rozložení scény. U krajiny se používá průměrové měření, u portrétu v protisvětle zase bodové.
Pro čas a clonu také platí pravidla, která jsou shodná s těmi z klasické fotografie. Jediný rozdíl je v tom, že digitální fotoaparáty mají ve většině případů posunutý rozsah clon směrem dolů. Nenabízejí tedy clonu nad 11 a na druhou stranu se dá potkat i clona f1.8.
Nastavení citlivosti má tu výhodu, že na rozdíl od klasiky si ji může fotoaparát provést automaticky. Přeci jen výměna filmu byla manuální záležitost, zatímco změna citlivosti snímače je otázkou nastavení AD převodníku.

Práce s barvami
AE programy mají v případě digitální fotografie nový význam v oblasti práce s barvou. Dle zvoleného programu se upravuje balance bílé barvy v závislosti na předpokládaném převažujícím zdroji světla. Navíc se však upravuje i styl zpracování barevné informace zaznamenané snímačem. U portrétu se vylepšují pleťovky, u nočních snímků se upravuje saturace apod. Zde se již dostáváme do sféry přímého zásahu do zpracování obrazové informace, ke kterému se uživatel dostává jen velmi těžko.

Práce s bleskem
Dalším krokem procesu nastavení AE programu je adekvátní nastavení blesku. Pro krajinné snímky se blesk vypíná, u portrétů se aktivuje redukce červených očí a například u nočních portrétů se používá i takzvaný slow-sync režim. Některé fotoaparáty upravují i intenzitu záblesku dle předpokládaného charakteru scény.

Další možnosti
Kromě výše uvedených nastavení přichází v úvahu i další úpravy. Ve fotoaparátu se většina získaných fotografií doostřuje, vyrovnávají se různé citlivosti v barevných kanálech či se upravuje kontrast. Je těžké dle konkrétních snímků posoudit, které z těchto úprav byly použity a v jaké míře, protože prakticky nelze z fotoaparátů získat neupravený snímek. Nicméně na základě praktických experimentů předpokládáme, že i v této sféře programy využívají možnost zásahu do procesu.

Pro koho jsou AE programy určeny?
O automatické expozici a automatickém zaostřování se někdy zcela neprávem hovoří s despektem. Ano, jsou situace, kdy automatika nemůže korektně vystihnout záměr fotografa, ale těchto situací je extrémně málo. I velmi zkušený fotograf často sáhne po automatice a to zejména z důvodu pohotovosti a pohodlnosti práce. Proto se jistě nemá smysl apriorně vyhýbat těmto funkcím.
AE programy jsou specifickou variantou, která umožňuje fotografovi předat svou základní myšlenku fotoaparátu tak, aby na ni mohl reagovat. To znamená, pokud fotografujeme scénu, pro kterou máme k dispozici program, je pravděpodobné, že s ním dosáhneme lepšího výsledku než s nespecifickým AE AUTO. Navíc v digitální fotografii lze se sofistikovaným AE programem dosáhnout lepšího výsledku než s manuálně nastavenou expozicí, protože program v sobě zahrnuje mnohem širší komplex akcí.