Hledáček 3x jinak - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

15. března 2000, 00.00 | Který typ hledáčku je u digitálního fotoaparátu nejlepší? Je rozdíl mezi klasickým a digitálním světem velký?

Do redakce dostáváme celou řadu dotazů týkajících se hledáčků klasických a hlavně digitálních fotoaparátů. Výrobci pochopitelně vždy vychvalují svoje řešení a ne vždy používají férové argumenty. Proto jsme se rozhodli pojmenovat běžně dostupné varianty a vyjmenovat základní vlastnosti.

Průzorový (průhledový) hledáček
Tento typ hledáčků známe z klasické fotografie. Jde o řešení, při kterém je optický hledáček realizován mimo objektiv a do značné míry nezávisle. Hledáček je vlastně štěrbinou, skrz kterou obsluha fotoaparátu vidí obraz zhruba odpovídající tomu, co bude fotografováno. Pokud má přístroj objektiv s fixní ohniskovou vzdáleností, tak jde o řešení velice jednoduché a levné. Přesnost sice není vysoká, ale je přijatelná pro fotoaparát nižší třídy.
Pokud je fotoaparát vybaven transfokátorem, tak musí hledáček pomocí optiky kopírovat činnost objektivu. To už je technicky náročnější a pokud chce výrobce dosáhnout dobré přesnosti zobrazení, tak jde o slušný oříšek. Viděl jsem již pár dobrých průzorových hledáčků, ale protože jsou vždy mimo osu objektivu, hlavně při fotografiích na krátkou vzdálenost nelze dosáhnout přesného zobrazení. Navíc, protože je toto řešení čistě optické, tak není schopné přesně zobrazit to co se reálně zaznamenává. Hlavně digitální fotoaparáty většinou fotografují barevně a světelně dost jinak, než vidíte v hledáčku. Z druhé strany máte k dispozici většinou alternativu v podobě velkého LCD displeje.

SLR zrcadlovky
Opět řešení vycházející z klasické fotografie. V objektivu před snímačem je zrcátko nebo optický hranol, kterým se obraz přímo z objektivu přenáší do hledáčku. To znamená, že do hledáčku se dostává obraz, který by jinak dopadal na snímač. Díky tomu odpadají problémy s opisováním funkce transfokátoru. Tímto řešením lze dosáhnout opticky a geometricky velmi přesného obrazu. Z tohoto pohledu jde o nejpřesnější řešení, které je k dispozici. Přesto není zobrazení zcela přesné, protože nemůže zobrazovat vlastnosti snímače, jako je citlivost, balance barev apod. Jde tedy o řešení přesné, ale bez návaznosti na digitální sekci. Navíc SLR konstrukce prakticky vylučuje použití displeje jako hledáčku, protože zrcadlo nepropouští světlo na snímač. To se ke snímači dostává až při expozici, kdy je zrcadélko odklopeno. Jedinou výjimkou je použití optického hranolu, které jsem u digitálního fotoaparátu amatérské třídy nezaznamenal.

MicroLCD
Posledním běžně používaným řešení jsou mikroLCD displeje zakomponované do hledáčku. Toto řešení bylo původně vyvinuto pro digitální videokamery. Jeho velkou výhodou je fakt, že zobrazuje obraz ze snímače, takže může zcela přesně reprodukovat, co snímač "vidí". Toto řešení má však svoje omezení. Tím prvním je pochopitelně rozlišení a zobrazovací schopnost displeje. Řádově mikrodispleje nabízejí rozlišení desítek tisíc bodů, které je výrazně nižší než rozlišení lidského oka. To znamená, že vidíte méně detailů. Navíc displeje nejsou schopny zobrazit všechny barvy běžně viditelné lidským okem, takže i v tomto ohledu je zobrazení omezeno.

Shrnutí
Každé ze jmenovaných řešení má své plusy i mínusy. Průzorové hledáčky trpí největším geometrickým zkreslením a špatně nejhůře reprezentují kompozici snímku. SLR konstrukce je geometricky přesnější, ale stále nenabízí reflexy schopností digitální sekce. A na závěr mikroLCD, které nejlépe reprezentují zaznamenávaný obraz, ale bohužel nabízí nižší rozlišení a omezený počet barev.
A co je nejlepší? Záleží na nátuře. Já bych si vybral SLR, ale každé z řešení má své. Stačí si vybrat!