Barvy v CorelDRAW jak je možná neznáte - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

2. května 2000, 00.00 | Možností nastavení barev pro spojitou výplň objektů je v CorelDRAW několik. Víte o tom, že jsou zde i výborné pomůcky pro sladění barev mezi sebou?

Způsobů, jak obarvit potřebný objekt spojitou barvou je v CorelDRAW opravdu více. V praxi je zřejmé, že si každý uživatel oblíbí jednu, maximálně dvě z nich, a zbytek postupem času více méně zapomene. Na jednu stranu je dobře, že nám dali tvůrci programu takříkajíc právo na výběr (a není to jen v tomto případě), z druhého pohledu se však můžeme o určité zajímavé funkce zbytečně ochuzovat. Osobně používám pro přesné definování barevné výplně dialogové okno Spojitá výplň (Uniform Fill), už jen proto, že jej lze hbitě vyvolat klávesovou zkratkou Shitf+F11. Okno je koneckonců shodné i pro parametry barvy obrysu, jen zkratka je jiná - Shift+F12. Dialog obsahuje čtyři záložky, z nichž pravděpodobně nejpoužívanější je první - Modely (Models) a třetí - Pevné palety (Fixed Palettes). Je to celkem logické, buď pracujeme se složenými barvami - záložka Modely, nebo s barvami přímými - záložka Pevné palety. Pak tu máme ještě záložku Vlastní palety (Custom Palettes) a Směšovače (Mixers), a právě o posledně jmenované bude následující příspěvek.

Přechody, ne však hraniční

Dialogové okno Spojitá výplň s aktivovanou záložkou Směšovače má dva základní pracovní módy, které se přepínají tlačítkem Možnosti - Směšovače (Options - Mixers).

Na screenshotu vidíme první volbu - Barevný přechod (Color Blend). Pomineme-li základní volbu barevného prostoru Model, pak je podle obrázku zřejmé, že nám CorelDRAW dává k dispozici čtvercovou barevnou mřížku s uživatelsky definovanými rozměry (posuvník Velikost - Size), a také volbami jednotlivých barev v rozích čtverce. Jiná podstatná nastavení zde přístupná nejsou, takže z pozice grafika je nyní jasné, k čemu lze dialogové okno využít. Odpověď je jednoduchá - ke stanovení odstínu, nacházejícího se mezi dvěma, případně čtyřmi stanovenými barvami. Z mého osobního pohledu se v tomto případě nejedná o žádnou převratnou záležitost, která by navíc nebyla řešitelná jinými prostředky, pojďme proto raději k druhému pracovnímu režimu, který je už ale podstatně zajímavější.

Je libo odstíny a variace?

Klikneme-li opět na tlačítko Možnosti a aktivujeme tentokrát volbu Soulady barev (Color Harmonies), bude okno vypadat podobně jako na následujícím obrázku.

Opět tady máme nezbytný barevný model, opět možnost velikosti - rozsahu barev, ostatní je ale od výše popsaného naprosto odlišné. Dominantu dialogového okna tvoří kruhové barevné spektrum podle aktuálně nastaveného barevného modelu a vedle něj umístěné dvě pop-up nabídky: Odstíny (Hues) a Variace (Variation). Začněme první z nich. Nabídka Odstíny řeší počet a charakteristiku barev, se kterými budeme pracovat.

Podle toho se také různí grafické znázornění na kruhovém barevném spektru a řádkovém zobrazení jednotlivých odstínů pod ním. Je-li nastavený odstín Primární, je na kruhovém spektru jen jedna tečka a v řádku barev jen jeden řádek. Je-li nastavený Doplněk, jsou již na kruhovémm spektru tečky dvě, vzájemně propojené přímkou, přičemž řádky barev jsou pochopitelně také dva. První řádek zobrazuje barvu primární s odstíny podle nastavení v nabídce Variace (viz. dále), druhý řádek barvu doplňkovou, opět s příslušnými odstíny. S dalšími volbami se samozřejmě zobrazení mění podle toho, jestli jsme aktivovali trojúhelník nebo jiné. Z uvedeného tedy vyplývá, že pomocí tohoto směšovače můžeme k primární barvě navolit barvu doplňkovou, nebo zjistit vzájemný vztah barev při uspořádání v trojúhelníku (dvě možnosti), obdélníku nebo pětiúhelníku. Už tato skutečnost je sama o sobě zajímavá, potřebujeme-li citlivě sladit barvy ve svém dílku. Možnosti jsou však rozsáhlejší a nalézají se v druhé pop-up nabídce s názvem Variace. Její nastavení totiž řídí charakteristiku odstínů, zobrazených horizontálně v řádku barev pod kruhovým spektrem (nebýt této volby, stačil by ke každé barvě podle volby Odstíny jen jeden obdélníček). Z čeho lze vybírat, to ukazuje následující obrázek okna programu.

Je třeba komentář? Domnívám se, že není a to stejné platí pro výčet situací, kdy lze směšovače s úspěchem využít v praxi. Zejména ti uživatelé CorelDRAW, kteří si nejsou zcela jistí např. mícháním barev ve CMYKu, a tudíž nevědí přesně, jakým způsobem primární barvu zesvětlit, přitmavit, udělat teplejší nebo bůh ví co ještě, ti bezesporu popsané funkce programu přivítají s otevřenou náručí. Věřím ale, že i zkušení détépáci ve směšovačích naleznou určitou pomocnou berličku, kterých v žádném programu není nikdy dost.