CorelDRAW 9 - premiéra - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

9. června 1999, 00.00 | Instalovat CorelDraw 9 nebo neinstalovat? Na to vám odpoví naše recenze, kterou přinášíme pouze několik dní po uvedení produktu na český trh.

Už jsme si zvykli, že perioda uvádění nových verzí programu CorelDRAW je poněkud kratší, než bývá běžné u jiných softwarových produktů. Proto nás ani příliš nepřekvapí fakt, že na světě je devátá verze. Tento článek je věnovaný prozatím pouze programu CoreIDRAW, jehož jméno nese celý balík software, čítající kromě Drawu i nezbytný Corel PHOTO-PAINT 9, Corel TEXTURE, TRACE, CAPTURE, Bitstream Font Navigator, Canto Cumulus Desktop a také pár tisícovek clipartů, fotografií a fontů.

Instalace probíhá opět v duchu Corelovských tradic, což znamená, že uživatel si může vybrat z několika variant, od plně automatické, až po naprosto individuální instalaci zvolených komponent programu. Z disku ukrojí minimálně 100 MB datového prostoru, což je výzva pro ty, kteří uvažují o upgradu pevného disku.

Roletky nebo doky?

Uživatelské prostředí programu je víceméně poplatné současnému standardu, známém z předchozích verzí. Modularita, umožňující rozsáhlé vlastní nastavení programu, zůstala a dlužno dodat, že CorelDRAW za to zaslouží sto bodů. Poněkud problematičtější bude hodnocení nového prvku pracovního prostředí - tzv. Docks. Doky nahrazují dříve používané roletky, mají ovšem jednu nepříjemnou vlastnost. Při aktivaci totiž "nepřeplácnou" kresbu na pracovní ploše, nýbrž si pro sebe vyhradí část obrazovky a rozpracovaný soubor nemilosrdně odsunou na bok. Jedním z nežádoucích efektů je tedy zmenšení pracovní plochy, druhým je zbytečné překreslování obrazovky. Programátoři Corela si tento fakt pravděpodobně uvědomují a naštěstí nás do používání doků nenutí přílišným násilím. Stačí totiž tento prvek myškou odtrhnout z jeho kotviště a rázem tu máme starou známou roletku.

Co kus, to originál

Dřívější nešvar v podobě zpětné nekompatibility starších verzí je, jak se zdá, historickou kapitolou. Kromě často zatracované pětky, nebyly problémy s otevíráním souborů, vytvořených od šestky výše, tudíž jsem se pustil do vytváření nového dílka. A hned nové překvapení. Na vícestránkové dokumenty jsme zvyklí už dost dlouho, avšak různé velikosti jednotlivých stran, to tu ještě nebylo. Ano, v devítce si jednoduše můžeme jednu stranu nastavit na A4, druhou na A2, třetí třeba 2 x 3 metry atd. K čemu to bude dobré v praxi, ukáže teprve čas, ale už dnes mě okouzluje, že mohu mít jednu stránku na výšku a další naležato. K přesné práci nesporně patří vodící linky. Znáte tu situaci, kdy pracujete na grafice s převládající modrou barvou a vodící linky téměř nevidíte? Zapomeňte. Od dnešního dne lze každou guideline obarvit. Prostě se myší přetáhne požadovaná barvička z palety na vodící linku a můžeme vesele pracovat dál. Přimlouval bych se však ještě za jedno zlepšení. Vodící linky se totiž promítají do všech stránek vícestránkového souboru. Jestliže už můžeme mít různé nastavení velikostí a orientaci jednotlivých stránek, proč bychom nemohli mít také možnost individuálního nastavení guidelines pro každou stránku tak, jak to umí třeba PageMaker. Počkáme si tedy na desítku, v případě Corela to zase tak dlouho netrvá.

Kreativně interaktivně

Začalo to tuším v sedmičce, kdy se v nástrojové liště poprvé objevilo tlačítko, umožňující interaktivně zadávat a editovat gradientní výplň. V osmičce přibyly nástroje pro tvorbu měkkého stínu, deformace objektů, obálky a jiné. V devítce tu máme nový trhák - Mesh fill. Jde o nástroj umožňující interaktivně zadávat vícebarevnou přechodovou výplň v rámci jednoho objektu, aniž bychom ji museli skládat z několika prvků, jak to bylo nutné dříve. Při aktivaci tohoto nového nástroje je na objekt položena jakási imaginární síť, u níž je možné editovat jak celkovou hustotu, tak jednotlivé body. Jednotlivá políčka sítě pak lze vybarvit požadovanou barvou, přičemž přechod je vždy plynulý.

Do nástrojové lišty přibylo i sdružené tlačítko, známé spíše z bitmapových editorů: kapátko a konvička. Fungují naprosto stejně, tedy kapátkem nabereme barvu ze zvoleného objektu a konvičkou vyplníme druhý objekt. Aby se nám se sdruženým nástrojem dobře pracovalo, stačí po nabrání barvy stisknout klávesu Shift, kapátko se změní na konvičku a můžeme rozlévat barvu, jak se nám zlíbí.

Nejsou to ale jen ty tzv. "velké" funkce, které dělají novou verzi programu. CoreIDRAW 9 obsahuje i několik dalších, utajenějších vylepšení. To první bezesporu potěší všechny signmakery. Znáte to, někdo vám přinese soubor, který chce vyřezat na plotru, a protože toho o problematice přípravy moc neví, má na všech možných křivkách nastavený obrys - outline. Vám pak nezbývá nic jiného, než obrysy hezky ručně zdvojit, aby bylo požadavkům klienta učiněno zadost. Tvůrci CoreIDRAW 9 nám jdou na ruku, protože do nové verze implementovali funkci Convert Outline To Object. Ten jednoduše převede "autlajny" na křivky tak, abychom je mohli vytvořit,např. na zmíněném řezacím plotru, ze samolepící fólie. Přínosem k efektivnější práci s programem je také nový způsob zaoblování rohů obdélníků. To, co dříve fungovalo pouze na všechny čtyři rohy nebo vůbec, je už minulostí.

Krátce zkratky

Jsem velkým zastáncem používání klávesových zkratek. Práci to činí daleko svižnější a pohodlnější, než neustálé proklikávání myší v menu. V souvislosti s touto problematikou bych rád uvedl alespoň důležité změny. Především, už i CorelDraw9 dodržuje nepsanou konvenci a známá klávesová kombinace Ctrl+A je funkcí pro Vyber vše. Funkci Align and Distribute (která se vyvolávala dříve právě touto zkratkou) je tedy nutné vyvolat z menu, i když v 90% případů to není nezbytně nutné, protože bez její aktivace fungují klávesy L, R, C, T, B a E a zarovnávají objekty tak, jak tomu bylo už ve verzi 8. Další potěšitelnou zkratkou je prostý stisk písmene H, který aktivuje nástroj Pan tool neboli Hand - ruku. Není to sice ještě tak dokonalé, jako např. u konkurenčního Illustratoru, ale i tak jde o zásadní zlepšení. Ostatní klávesové zkratky v podstatě zůstávají, což je nesporně jeden z pozitivních argumentů pro přechod na novější verzi.

Color management a pre-press

Zdá se, že i v této oblasti se nám začíná blýskat na lepší časy. CoreIDRAW 9 má nyní plnou podporu ICC profilů. V praxi to umožňuje jejich extrakce z otevíraných nebo importovaných souborů a na druhou stranu vložení ICC profilů do ukládaných nebo exportovaných souborů. Také pre-press funkce doznaly zásadních změn, což napoví zběžná prohlídka tiskového dialogu. Patrně největší bombou je podpora PPD souborů pro popis výstupního zařízení. Zdá se, že přímý osvit by neměl být zásadním problémem. Jednou věcí je však teorie, druhou praxe. Už dnes však můžeme čtenářům Světa tisku slíbit, že v některém z dalších čísel přineseme článek o praktickém testu osvitu. Tiskový dialog ovšem není jen o PPD. Zajímavou funkcí, tvořících jednu ze záložek dialogového okna, je Preflight warnings. CoreIDRAW analyzuje veškerá nastavení tisku, porovná je s možnostmi výstupního zařízení a právě pomocí Preflight warnings uživatele informuje o reálných kolizích.

Internet, PDF a digitální fotoaparáty

Co by to bylo za moderní software, kdyby alespoň nezavadil o tyto aktuální pojmy. Z hlediska prvního, tj. Internetu, se o nějakém troškaření nedá hovořit. Už při instalaci vám, bez zeptání, vnutí celou sadu bookmarků do Exploreru, odkazující na řadu firemních website. Úvodní obrazovka byla doplněná o ikonku Designer.com. Stejně tak v rozličných menu nalezneme odkazy na www stránky, z nichž lze stáhnout ICC profily, fonty, plug-in filtry aj. Podle údajů firmy Corel, se do budoucna počítá s tím, že se budou funkce programu měnit bez nutnosti rozesílat opravné CD-ROM a diskety. Jeden aby se málem styděl, není-li k internetu připojený.

Vzrůstající obliba formátu PDF přinutila jeho podporu rozsáhle implementovat podobně jako v případě internetu. Nyní je tedy možné, v CoreIDRAW 9, kontrolovat nahrazování písmen, kompresi grafiky, vkládání bookmarků a náhledů. Do PDF souboru lze vkládat hyperlinky, včetně odkazů na internet. Byla-li zmínka o ICC profilech, pak je jejich podpora aktuální i při exportu do PDF.

Digitální fotoaparáty sice ještě neovládly trh takovým způsobem, jak by si to jejich producenti představovali, ale každý si uvědomuje, že je potřebné s nimi vážně počítat. Corel tak činí pomocí rozhraní ixla, podporující přenos dat z bezmála 120ti typů těchto fotografických mazlíčků.

Upgradovat nebo ne?

Toť otázka, kterou si každý musí zvážit sám. Jak už bylo uvedeno, časová perioda Corelova grafického software je opravdu hodně krátká a někdy se časté upgrady mohou zdát jako příliš investičně náročné. Dovolím si však jedno doporučení. Jestliže jste se doposud nedostali dál než k verzi šest až sedm, pak neváhejte. První dojmy hovoří jednoznačně kladně, a to byla řeč prozatím pouze o jediné, i když podstatné části softwarového balíku s názvem CorelDRAW 9. Pozorným čtenářům jistě neuniklo, že krabice obsahuje ještě hezký výčet částí, mimo jiné také druhou podstatnou položku - Corel PHOTO-PAINT 9. Ale o něm zase někdy příště.

Produkt zapůjčila společnost DTP Studio.

Článek byl převzat z červnového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku.
Svět tisku obsahuje 82 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.