Encyklopedie publikačních formátů: PDF - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

formaty

formaty

13. září 2004, 00.00 | Pro jaké vlastnosti se PDF stal zásadním formátem publikačního průmyslu? A jaký lze
očekávat jeho další vývoj? Odpovědi na tyto otázky hledejte v tomto díle naší
encyklopedie.

Těžko bychom dnes v publikačním průmyslu našli jiný formát, který přitahuje tolik pozornosti, než je PDF (Portable Document Format) společnosti Adobe. Ten totiž dnes nejen ovládá oblast meziplatformní výměny elektronických dokumentů, ale stává se stále více nepostradatelným i v předtiskové přípravě. Co činí PDF tak důležitým pro oblast publikování? A jak je to s jeho dosavadním i předpokládaným vývojem? Na tyto i další otázky bychom rádi odpověděli v tomto díle naší encyklopedie.

K dosavadnímu vývoji

S PDF přišla Adobe v roce 1993 coby formátem, jež umožňuje věrnou reprodukci dokumentů mezi různými platformami (v rámci tzv. kanceláře bez papíru). Cílem bylo poskytnout formát, který by disponoval obdobnými vyjadřovacími možnostmi jako PostScript (první verze PDF se jmenovala Interchange PostScript), ale na rozdíl od uvedeného formátu byl skutečně nezávislý na aplikaci a operačním systému, nevyžadoval náročný interpret pro vykreslení a měl výrazně menší objem souborů. Pro práci s PDF nabídla Adobe postupně různé nástroje, které posléze vykrystalizovaly do trojice Acrobat (prohlížení, tisk a editace PDF souborů), Distiller (tvorba PDF převodem z PostScriptu) a Reader (prohlížení a tisk PDF na různých platformách). Schopnost PDF reprodukovat tentýž obsah shodně bez ohledu na platformu a i skutečnost, že Reader byl posléze poskytnut uživatelům zdarma (původně šlo o komerční aplikaci), vedly k tomu, že se uvedený formát stal oblíbeným prostředkem zejména pro výměnu dokumentů v prostředí Internetu.

Adobe Acrobat: základní nástroj pro práci s PDF

Původně byl PDF určen výlučně pro elektronické publikování (podporoval pouze barvový model RGB apod.). Později se ovšem začaly do specifikace formátu přidávat i vlastnosti, dovolující jeho nasazení i v pre-pressu. Uživatelé se takto v rámci verzí 1.2 (uvedena v roce 1996 s Acrobatem 3) -1.5 (uvedena v roce 2003 s Acrobatem 6) dočkali například podpory různých barvových modelů (CMYK, přímé barvy, ICC, Device N aj.), separací, přetisků, OPI, průhlednosti, trappingu či vrstev. PDF zde přitom ve vývoji začal výrazně předbíhat PostScript (například v práci s barvami, podporou průhlednosti aj.). Důraz na pre-pressové zpracování dodaly i nejrůznější rozšiřující moduly Acrobatu, tzv. pluginy, pocházející od různých výrobců, jako je například Enfocus PistStop Professional (editace a preflight PDF), ARTS PDF CrackerJack (pokročilá tvorba separací z PDF), Quite Imposing (archová montáž z PDF) a mnohé další. Komplexní pre-pressové workflow, opírající se o PDF, dovolují provozovat řešení výrobců, jako jsou například Agfa, Creo či Heidelberg.

Co je ovšem pro pre-pressové nasazení PDF ještě důležitější, je existence PDF/X, tedy modifikovaných verzí zmíněného formátu, určených právě pro potřebu výměny dat v pre-pressových provozech. Důvodem k vytvoření takovýchto modifikací je přílišná vyjadřovací síla PDF a také rozmanitost způsobů, jakými dnes lze PDF dokument vytvořit: generovat dokument, jež by mohl na výstupu působit potíže, je bohužel poměrně snadné. Uvedenou komplikaci by měly odstranit právě různé podoby PDF/X, ve kterých je použití některých PDF prvků povinné (například vložení písem), jiných pak zakázané (například barvy v jiném modelu než je CMYK). K dnešnímu dni se takto do fáze reálné použitelnosti dostaly verze PDF/X-1a (pro tzv. slepou výměnu mezi pracovišti ) a PDF/X-3 (otevřenější při práci s barvami), připravuje se PDF/X-2 (nabídne ekvivalent OPI technologie, postavený na PDF). Speciální požadavky na chování PDF/X podkladu definují specifikace, shrnuté pod souhrnným označením PDF/X-Plus. Pro práci s PDF/X již dnes existuje řada nástrojů, takže se nasazení některé z podob PDF/X stane zřejmě už záhy samozřejmostí ve většině pre-pressových provozů. Ve fázi zrodu pak je PDF/A, "podformát" PDF, určený pro potřeby archivace. Konečně je třeba zmínit, že na PDF staví i PPML/VDX, formát, určený pro variabilní tisk.

Tvorba PDF/X v Acrobat Distilleru

Poněkud paradoxní je skutečnost, že v poslední době musí Adobe opět výrazněji posilovat pozici PDF na jeho původním výsadním poli, tedy v oblasti elektronické výměny dokumentů, a to především v podnikové sféře. Důvodem zde je stále rozsáhlejší (a příslušně bonitní) uživatelská komunita a dále pak nárůst konkurenčních řešení, za které je označována především technologie InfoPath společnosti Microsoft. Adobe na uvedenou oblast myslí jak užší integrací PDF s XML, tak nabídkou odpovídajících serverových řešení a dále příslušným rozšiřováním funkcí pilotního Adobe Acrobatu (kvůli směřování do oblasti kanceláří byla zatím poslední, tedy šestá verze Acrobatu nabídnuta hned ve třech podobách, přičemž verze Elements a Standard jsou zaměřeny právě na výše naznačenou uživatelskou skupinu). Stále vyšší ambice má PDF v oblasti multimédií, pro kterou zejména poslední verze formátu nabízí řadu významných vylepšení: i zde se přitom hovoří o novém konkurentovi PDF, technologii FlashPaper. Schopnost PDF být nosičem jak pro pre-pressovou, tak elektronickou podobu publikace přichází stále více ke slovu v oblasti cross-media publishing, tedy při tvorbě více podob téže publikace pro různá výstupní média. Stagnuje využití PDF coby prostředku pro elektronické knihy: na vině zde ovšem není nedostatečnost samotného formátu, ale spíše neutěšený vývoj v celé této oblasti (především komplikace se správou autorských práv u publikací).

Vlastnosti

Jak jsme již řekli výše, byl PDF byl navržen tak, aby při jeho výstupu či zobrazení nehrály prakticky žádnou roli na zařízení závislé charakteristiky. Kontejnerová struktura formátu pak dovoluje do jeho dokumentů vkládat použitá písma, takže PDF dokument je možno v odpovídajícím prohlížeči shodně zobrazit na libovolném počítači bez ohledu na použitý operační systém. Odpovídající nástroje dovolují PDF vytvořit z prostředí libovolné aplikace (viz dále), takže příjemce PDF dokumentu může prohlížet a tisknout obsažené informace bez toho, že by disponoval aplikací, ve které byl původně dokument vytvořen - stačí příslušný PDF prohlížeč (Adobe Reader aj.).

PDF nabízí velmi bohaté vyjadřovací vlastnosti pro text i grafiku. V případě písem jsou podporovány všechny základní standardy daného typu (Type 1 a 3, TrueType, OpenType), formát pak dokáže nést jak bitmapové obrázky, tak vektorové objekty různých typů. O široké podpoře barev a různých pre-pressových charakteristik jsme blíže hovořili výše. Mimo ni nabízí PDF silnou podporu interaktivních prvků pro elektronické publikování, zejména odkazů a záložek, velmi propracovaná a pro mnohé aplikace formátu zásadní (podniková sféra) je podpora elektronických formulářů, k dispozici jsou rovněž funkce pro elektronické prezentace. Dále lze v PDF využít nejrůznějších komentářů a zvýraznění, dovolujících (spolu s příslušnými aplikacemi) skupinovou spolupráci nad dokumenty v uvedeném formátu. Formát dokáže nést prakticky libovolný další obsah (kontejnerová struktura), čehož je dnes u něj využito zejména v případě multimédií, souborových příloh a metadat (formát XMP, PJTF či JDF jobtikety). V rámci PDF je pak použitelné i zabezpečení, dovolující různým způsobem omezit zpracování dokumentu (čtení, tisk, úpravy, kopírování obsažených dat aj.), spolu s tím je podporována technologie elektronického podpisu. K dispozici je i technologie tagovaného PDF, dovolující využít PDF na mobilních zařízeních nebo čtecích zařízeních pro zrakově postižené osoby.

Data obsažená v PDF souborech lze účinně komprimovat

Propracovaný kompresním mechanismu umožňuje v PDF dokumentech velmi efektivně komprimovat veškerý obsah. Úspěšnost zde spočívá především v tom, že každý typ dat (text, bitmapy v různých módech, vektory) je komprimován odlišným kompresním algoritmem. Mimo těch zavedených (jako je ZIP či JPEG) přitom nejnovější verze PDF nabízí i podporu JPEG2000. Objem PDF dokumentů dále umenšuje a rychlost zpracování zvyšuje i způsob organizace dat (efektivní využití opakovaných objektů či písma apod.).

Práce s PDF

Obdobně jako PostScript je i PDF univerzálním formátem, do kterého lze převést dokument prakticky libovolné aplikace. Převod je přitom realizován nejčastěji s pomocí odpovídajícího virtuálního tiskového driveru. Nejkvalitnější převod uvedeného typu dokáže z hlediska pre-pressových nároků zajistit Acrobat Distiller, vedle něj pak existuje pro uvedený účel značné množství aplikací komerčních i nekomerčních, lišících se výkonností i cenou. Obecně je přitom možno říct, že kvalitnější převod dokáží zajistit takové kreatory PDF, které, obdobně jako Distiller, provádějí převod přes PostScript - k takovýmto aplikacím patří zejména freewarový Ghostscript, pro jehož využití v uvedeném směru dnes existuje řada nástavbových aplikací. Za zmínku stojí skutečnost, že tvorbu PDF nabízí přímo odpovídající systémové služby systému Mac OS X: i přes průběžné vylepšování se nicméně stále jedná o prostředek, s jehož pomocí lze vytvářet pouze PDF soubory pro osobní použití, nikoli profesionální publikování. Jinou cestu tvorby PDF nabízí odpovídající programové knihovny, z nichž některé (jako je Adobe PDF Library, jejíž služby využívají odpovídající exportní funkce publikačních aplikací Adobe, například InDesignu) dokáží generovat PDF, vyhovující i přísnějším nárokům. Mimo lokálního vytváření lze v případě PDF využít prostředky i pro generování prostřednictvím serveru (PDF on the fly) či Internetu.

PDF dokumenty je možno v omezené míře editovat. K dispozici je zde vedle Acrobatu a příslušných pluginů stále více odpovídajících samostatných aplikací. K drobným úpravám na poslední chvíli, změnám některých prvků pro různé publikační média (úprava rozlišení obrázků apod.) nebo (zejména v případě Acrobatu a jeho pluginů) tvorbě interaktivních či multimediálních prvků nabízené funkce stačí, skutečně nativní a pohodlná editace ve stylu textového procesoru na úrovni odstavců je ovšem zatím spíš jen zbožným přáním výrobů i uživatelů a nikoli realitou. Bude zajímavé sledovat, zda se v této oblasti situace postupně nějak změní k lepšímu.

Kromě Acrobatu lze k editaci PDF dokumentů použít například i Foxit PDF Editor

Mimo samotné interaktivní editace lze k úpravám PDF dokumentů využít například nástroje pro preflight či dávkové zpracování (nastavení zabezpečení, spojování či rozdělování souborů, vkládání vodoznaků či razítek, úpravy interaktivních prvků apod.). Odpovídající prostředky (Acrobat i další) pak dovolují PDF různým způsobem využít ke skupinovým korekturám a jiným formám výměny náhledů či podkladů. Konečně jsou k dispozici i prostředky pro výstup z PDF, ať už se jedná o tisk nebo převod obsahu PDF dokumentu do jiných formátů.

Závěrem

Málokdo by si dnes dovolil pochybovat o tom, že PDF postupně nahradí v oblasti pre-pressu PostScript (a s ním zřejmě i jeho klon EPS) - uvedený vývod jsme podepřeli v příslušných předchozích dílech tohoto seriálu. Poněkud nejasná je situace kolem PDF coby prostředku pro podnikovou sféru, zdá se ovšem, že prognózy, prorokující rychlý úpadek PDF na úkor InfoPath byly asi příliš odvážné. Taktéž se podle nás nedá očekávat, že by pozice PDF měla nějak vážněji utrpět na úkor nástupu XML či formátů, postavených na tomto jazyce, jako je například SVG: dané prostředky se budou spíše doplňovat, než aby si konkurovaly. Dosavadní strmý vzestup PDF v publikačním průmyslu (a zřejmě i mimo něj) tedy bude zřejmě i nadále pokračovat.