PDF/A: speciální verze PDF určená pro archivaci dokumentů na obzoru? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Bazar  » Bazar – kupuji  » fotoaparáty KLASICKÉ a příslušenství  » Příslušenství  

26. února 2003, 00.00 | Organizace NPES a AIIM spojily před nedávnem své síly, aby vytvořily modifikovanou
podobu formátu PDF, určenou k archivaci elektronických dokumentů. Jaké jsou cíle uvedené
iniciativy? Čím se PDF hodí k uvedenému účelu a jak zatím vypadají představy o jeho
PDF/A verzi?

Úvodem

Na konci srpna minulého roku oznámily organizace NPES (The Association for Suppliers of Printing, Publishing and Converting Technologies) a AIIM International (Association for Information and Image Management International) společnou aktivitu, která by měla vést k vytvoření mezinárodního standardu, umožňujícího využívat Portable Document Format (PDF) společnosti Adobe coby platformu pro archivaci a uchovávání dokumentů. Uvedená iniciativa se snaží vyjít vstříc stále naléhavějšímu požadavku na archivaci dat v elektronické podobě, umožňující uchování a nové využití digitálního obsahu i po uplynutí delšího časového intervalu. Nasazení modifikovaného PDF by zde přitom mělo garantovat reprodukci archivovaných dat, která bude konzistentní, předvídatelná a snadná.

Konkrétním výsledkem snažení by měla být draft specifikace zmíněného standardu, označeného jako PDF/A (čili PDF Archive), určená po dalším zpracování k přijetí za standard podle požadavků organizace ISO (International Organization for Standardization). K realizaci uvedeného cíle vytvořily NPES a AIIM společný výbor, který výsledky svého snažení a rovněž podněty pro další vývoj prezentuje na této internetové adrese. V současnosti je zde dostupná zejména pracovní verze zmíněné draft specifikace, která již konkrétně předkládá představy spojené s úpravou PDF pro zmíněné archivační účely. Dříve, než se do ní podíváme, zamysleme se nad tím, proč se právě PDF jeví jako vhodná technologie elektronické archivace.

Proč PDF?

Zásadní charakteristiky předurčující PDF k uvedenému typu nasazení jsou v podstatě následující:

Vysoká vyjadřovací schopnost: PDF (coby výkonný následník PostScriptu) poskytuje bohaté možnosti reprezentace textu (Type 1 a 3, TrueType, OpenType) i grafiky (vektory, bitmapy) ve vysokém rozlišení a při věrné reprodukci barev (podpora závislých, nezávislých i speciálních barevných prostorů, možnost využití ICC profilů aj.). S pomocí PDF lze tedy archivovat nejrozmanitější typy dokumentů, od kancelářských tiskovin přes kvalitní plnobarevné publikace až po skenované dokumenty či obrazy.

Optimalizovaný objem dat: Optimalizovaného objemu je (oproti obdobnému vyjádření v PostScriptu či bitmapových formátech) dosaženo aplikací různých kompresních metod, nasazených podle typu komprimovaných dat (tedy jiná pro text a čárovou grafiku, jiná pro bitmapy atd.). Soubory v PDF navíc využívají organizace datového toku, umožňující například opakované využití stejného objektu. Objem dat je samozřejmě v případě archivace velmi významnou veličinou, neboť určuje do značné míry náklady (paměťová média) spojené s tímto procesem.

Nezávislost na operační platformě: Meziplatformovost byla základním požadavkem, který vedl k vytvoření PDF. Dokumenty v tomto formátu lze tedy (za dodržení určitých pravidel při tvorbě dokumentu) věrně zobrazovat a tisknout v prakticky každém operačním systému, bez ohledu na platformu, na které byl dokument vytvořen. Tato vlastnost je v podstatě pro nasazení PDF v oblasti archivace zásadní, neboť bez ní by bylo možno jen stěží zajistit, že bude daný dokument již po několika měsících neřkuli letech věrně zobrazitelný.

Bohatá škála nástrojů pro tvorbu a zpracování: Vzhledem k tomu, že specifikace PDF je zdarma dostupná vývojářské komunitě, existuje dnes pro tvorbu a další zpracování PDF dokumentů nepřeberné množství nástrojů. Základním řešením je Adobe Acrobat, doplnitelný mnoha nejrůznějšími zásuvnými moduly jiných výrobců, vedle něj existují mnohé další kvalitní aplikace komerční i nekomerční (Ghostscript). Obsah v PDF lze s jejich pomocí vytvářet, anotovat, kontrolovat a normalizovat (preflight) či částečně editovat. Do budoucna lze předpokládat další pokrok v uvedené oblasti a je docela možné, že se PDF stane nativním formátem zejména pre-pressových aplikací (nejdále je v tomto směru samotná Adobe). Archivovaná data tak bude možno zpracovávat mnoha různými způsoby.

Kontejnerová struktura: Do PDF souborů lze vkládat data v nejrůznějších dalších formátech. Využito je to například v případě anotačního aparátu Acrobatu a rovněž PDF formulářů, vedle toho se uvedené vlastnosti používá zejména pro metadata, tedy údaje spojené zejména s daným dokumentem (tvůrce, klíčová slova, status, aplikace, která jej vytvořila aj. - podporován je zde formát XMP) a instrukcemi pro jeho další zpracování (job tikety ve formátech PJTF či JDF). I tato vlastnost má v případě archivace nezanedbatelnou roli, neboť umožňuje s archivovaným dokumentem uložit mnoho důležitých informací, spojených s jeho vytvořením i dalším zpracováním.

Mechanizmy zabezpečení a autorizace: PDF poskytuje rovněž bohaté možnosti uzamčení dokumentu, omezující možnosti zobrazení, tisku, kopírování textu přes schránku apod. Elektronický podpis pak umožňuje autorizovat akce provedené s daným dokumentem. Obě zmíněné vlastnosti poskytují výkonné mechanismy pro nasazení PDF při archivaci senzitivních dokumentů, jako jsou úřední listiny, smlouvy, tajné spisy apod.

Jak bude vypadat PDF/A?

Jak tedy z našeho rámcového přehledu plyne, důvodů, pro které se zdá být PDF velmi zajímavým k archivačním účelům, je celá řada. Je přitom pochopitelné, že šíře jeho záběru může být v daném případě často na obtíž a obdobně jako v případě formátu PDF/X, určeného pro bezpečnou výměnu PDF podkladů v publikačním průmyslu, je i PDF/A omezenou podobou PDF. O povaze omezení se zatím vedou v rámci dané iniciativy diskuze, podívejme se nicméně alespoň na některé základní teze navrhované specifikace.

Externí obsah: PDF může obsahovat řadu odkazů využívaných při výstupu dokumentu. Konkrétně to jsou linky na externí soubory, OPI komentáře (pro náhradu obrázků) či písma. Veškerý tento obsah by měl být v rámci PDF/A zakázán, daný dokument by měl tedy v sobě nést vše, co je potřeba k jeho věrné zpětné reprodukci.

Skripty: V PDF souborech je (zejména v souvislosti s formuláři) možno využívat JavaScripty. Ty jsou do značné míry závislé na zpracovávající aplikaci a tudíž je navrhováno, aby byl tento obsah v rámci PDF/A rovněž zakázán.

Na zařízení závislé charakteristiky: Při tvorbě PDF z postscriptových souborů lze v daném dokumentu nastavit řadu na zařízení závislých parametrů (transfer funkce, přetisky, polotóny apod.). Ty mohou při výstupu na odlišných zařízeních působit různě a tudíž by neměly být povoleny.

Barvy: Všechny barvy v PDF/A dokumentu musí být z na zařízení nezávislých prostorů.

Písma: Mimo výše zmíněné restrikce externích odkazů na písma se diskutuje o možnosti zákazu použití fontů ve formátu TrueType. Význam všech znaků použitých v dokumentu by měl být zpětně rekonstruovatelný v rámci Unicode.

Metadata: K zápisu metadat je použito XMP, zápis je normalizovaný a jsou požadovány některé údaje, které je nutno povinně vyplnit - například autor, datum vytvoření, název a historie (záznam o nástrojích a procesech, které měly vliv na obsah dokumentu).

Tagované PDF: PDF/A soubory by měly být v tagovaném PDF, tj. veškerý jejich obsah by měl být označkován. To by mělo umožnit extrahovat jejich textový obsah v přirozeném čtecím pořadí.

Zabezpečení a elektronický podpis: V rámci iniciativy se nyní diskutuje, zda má daný standard pokrývat i uvedenou oblast. Pokud by tomu tak nebylo, budou zřejmě všechny restrikce v rámci PDF/A zakázány.

Závěrem

Pokud se PDF/A podaří skutečně dovést do verze oficiálního standardu, najde si jistě své využití. Precedensem zde může být dění kolem PDF/X, o jehož masovém nástupu do publikačních provozů dnes pochybuje asi málokdo. PDF/A by přitom znamenal výborný prostředek nejen pro pracoviště, jako jsou úřady, kanceláře či galerie. Svými vlastnostmi by byl ideální i pro publikační pracoviště, která již dnes disponují prostředky a odpovídajícím know-how pro práci s PDF. Namísto nativních dokumentů pre-pressových aplikací, jejichž zpětný výstup je problémový již s uvedením nové verze dané aplikace, natožpak daného operačního systému, by se archivovaly podstatně lépe rekonstruovatelné výstupy v PDF/A. Otázkou by pak bylo, nakolik se zde specifikace PDF/A protne s již zmíněným PDF/X, a to tak, aby bylo možno v publikačních provozech snadno pracovat s oběma zmíněnými podobami PDF. Nevíme také, s jakými podstatnými úpravami (budou-li nějaké) přijde Adobe v nové verzi PDF, která by zřejmě tradičně měla být uvedena spolu s novou verzí Acrobatu.