Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
-
3. dubna 2024
-
3. dubna 2024
-
15. dubna 2024
-
18. dubna 2024
-
28. dubna 2024
-
28. dubna 2024
-
14. května 2024
-
16. května 2024
-
17. května 2024
-
11. června 2024
-
19. května 2024
-
29. května 2024
![OBLIBENE_TITLE2](/templates/102/gr/print-logo.gif)
Software
Pracujeme s LyXem (1): Úvod
LYX Sazba
29. prosince 2003, 00.00 | Chcete se naučit pracovat s LyXem, výkonným multiplatformním řešením pro kvalitní
počítačovou sazbu a elektronické publikování, které je zcela zdarma? Pak nepřehlédněte
náš nový seriál, jehož první díl přinášíme v tomto článku.
Uživatel, toužící po řešení pro kvalitní sazbu, jež by nestálo mnoho, dnes nemá příliš na výběr. Přesto se ale najdou produkty, které uvedeným nárokům vyhovují. Pomineme-li textové procesory, dodávané v rámci kancelářských balíků typu OpenOffice, jejichž možnosti jsou v případě pokročilejší typografie značně omezeny, můžeme zmínit například pro Windows a Mac OS určený RagTime Solo či v Linuxu vyvíjený Scribus. Nejvíc pozornosti ovšem podle našeho názoru zaslouží LyX, vizuální front-end lety prověřeného kvalitního sázecího systému TeX. Zprovoznit LyX, pochopit jeho koncepci a využít jej skutečně naplno není ovšem právě nejsnazším úkolem, i když vynaložené úsilí se zde rozhodně vyplatí. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli začínajícím uživatelům tohoto produktu jejich snažení usnadnit pomocí několikadílného tutoriálu. V tomto prvním díle bychom se přitom rádi pokusili naznačit jak základní funkce a možnosti LyXu, tak výhody i problémy, které sebou přináší jeho nasazení. (Rozšíříme a doplníme zde tedy informace, které jsme našim čtenářům přinesli před necelým rokem v tomto článku.)
Základní přiblížení
LyX je řešením, vyvíjeným primárně na platformě Linux, pro které dnes nicméně existují poměrně kvalitní porty do prostředí Microsoft Windows i Mac OS X. V podstatě se jedná o jakýsi textový procesor, jehož dokumenty lze přímo z prostředí tohoto programu nechat vysázet TeXem (ten tedy musí být rovněž v daném systému instalován). Ještě přesněji řečeno: interní formát dokumentů LyXu má úzkou vazbu na LaTeX, což je velmi komplexní sada příkazů TeXu, určených k přípravě dokumentů různorodých typů. S každým dokumentem LyXu je spojena určitá sada LaTeXovských nastavení, označovaná jako třída (class), jejíž chování je pak podrobněji specifikováno s pomocí obdobných dokumentů, označovaných poněkud zavádějícím způsobem coby styly.
![lyxtu1-1f.gif](/old-idif/grafika/img1/images2/lyxtu1-1s.gif)
Prostředí LyXu.
Když uživatel formátuje dokument LyXu, má k dispozici odstavcové a znakové styly, odpovídající třídě tohoto dokumentu. Formátování tedy nelze provádět zcela libovolně, ale musí být do značné míry v souladu se strukturou, definovanou v rámci dané třídy. Důraz je tedy kladen na uspořádání obsahu, nikoli jeho vizuální prezentaci: tu určuje až virtuální sazeč, kterým je TeX. Svým způsobem zde tedy máme co do činění s řešením, připomínajícím svou koncepcí publikační systémy na bázi XML, i když bychom zde samozřejmě našli i dosti rozdílů (XML je především podstatně univerzálnější a "přísnější", ale výrazně náročnější na kvalitní implementaci).
Mimo zmíněných nástrojů pro formátování textu jsou pak v rámci LyXu k dispozici rovněž nástroje pro vytváření výčtů, tabulek, matematických vzorců, patních, koncových a okrajových poznámek, křížových odkazů, citací, obsahů a rejstříků či vkládání grafiky, bohatá je podpora různých cizích jazyků (dělení, způsob sazby, písmové a znakové sady, korektor pravopisu): chování uvedených prostředků je zde opět podřízeno možnostem, které v uvedeném směru nabízí (La)TeX. Tam, kde vizuální nástroje nestačí, lze využít prostředek pro přímé vložení LaTeXovského kódu do dokumentu.
![](/old-idif/grafika/img1/images2/lyxtu1-2.gif)
Jeden z prostředků pro práci s matematikou.
Veškeré zpracování probíhá ve vizuálním prostředí, přičemž zobrazení dokumentu je vždy pouze přibližné: precizní výstup získá uživatel až ve chvíli, kdy zadá odpovídající příkaz, na jehož základě má být dokument přeložen TeXem. Výsledek je pak zobrazen v odpovídajícím prohlížeči: kromě dokumentů v interním formátu TeXu DVI lze s pomocí odpovídajících převodníků generovat i výstup v PDF či PostScriptu, v principu pak nic nebrání tomu, aby si uživatel přidal jakékoli jiné konvertory, dovolující využít výstup například do HTML, XML nebo čistého textu.
Pochválit je na LyXu třeba jeho konfigurovatelnost: poměrně snadno lze měnit například rozhraní produktu, tj. písma použitá ke zobrazení ve zmíněném pseudo-WYSIWG módu, pozadí stránky i všechny příkazy a dialogy (k dispozici jsou lokalizace pro různé jazyky). Nakonfigurovat libovolným způsobem je rovněž možno ovladače klávesnice, pro snadné a rychlé zadávání příkazů lze vytvářet odpovídající klávesové zkratky. Načítání obsahu do LyXových dokumentů a především různorodé způsoby výstupu pak lze určit přiřazením a nastavením odpovídajících externích konverzních programů a skriptů.
![lyxtu1-3f.gif](/old-idif/grafika/img1/images2/lyxtu1-3s.gif)
Nastavení preferencí.
Pro a proti
Z toho, co jsme řekli výše, už asi plyne, že možnosti a omezení LyXu jsou v principu dány možnostmi a omezeními samotného TeXu resp. LaTeXu. Znamená to tedy, že LyX je vhodný zejména pro dlouhé a/nebo složitě strukturované černobílé publikace s unifikovanou strukturou: příkladem nám může být próza a poezie, scénáře, technické manuály, učebnice, akademické publikace (skripta, monografie, sborníky) aj., jedinečný je tento produkt pro jakoukoli matematiku (připomeňme, že generovaný výstup převedený do PDF či EPS lze využít i v dokumentech jiných aplikací). Využitelnost pak značně klesá u nepravidelně obtékaného textu, vícesloupcových a do rámečků členěných publikací typu novin a časopisů, stejně tak nelze počítat s příliš sofistikovanějším zpracováním barev.
Kladem a zároveň záporem je pseudointeraktivita LyXu: výhodou zde je, že se uživatel může zaměřit skutečně na popis a strukturaci obsahu, zatímco vizuální prezentace dokumentu garantuje TeX resp. příslušná nastavení LaTeXovských tříd. Problém zde ovšem vzniká ve chvíli, kdy je potřeba doladit určité výstupní detaily: uživatel musí po provedení změny vždy znovu spustit proces převodu, což může být časově náročné a poněkud kontraproduktivní.
Obdobně obojaké je provázání dokumentu LyXu s LaTeXovskou třídou. Největší klad je zde dán tím, že uživatel může v odpovídajícím WYSIWYG dialogu snadno globálně měnit většinu formátovacích parametrů dokumentu (formát stránky, okraje, sloupce, písma, řádkový proklad, způsob formátování výčtů apod.), takže tentýž dokument lze po vhodných změnách nastavení vysadit v několika zcela odlišných podobách bez jakéhokoli zásahu do jeho obsahu. Zásadní komplikací pak je, když chování výstupu neodpovídá uživatelovým požadavkům: zasáhnout odpovídajícím způsobem do LaTeXovské třídy či stylu je obtížné a z hlediska koncepce celé této texovské nástavby (na rozdíl od jiných takovýchto nástaveb, jako je třeba Plain TeX) dokonce poměrně nežádoucí.
![](/old-idif/grafika/img1/images2/lyxtu1-4.gif)
Nastavení globálních charakteristik dokumentu.
Souhrnně lze konstatovat, že LyX rozhodně nezbavuje uživatele potřeby "nahlédnout" pod pokličku celého systému a znát alespoň rámcově principy na kterých funguje TeX a jednotlivé použité třídy. Víc než u jiných řešení zde tedy bude pro začátečníka vhodné, aby spolupracoval se zkušenějšími uživateli, kteří mu pomohou instalovat LyX a příslušnou doplňkovou implementaci TeXu, upravovat chování jednotlivých tříd podle požadavků a případně řešit problémy, spojené obvykle s absencí určité požadované vlastnosti na výstupu. Nápomocny mu pak samozřejmě mohou být i různé informační zdroje, ke kterým vedle nápovědy dodávané s LyXem a tohoto našeho tutoriálu patří zejména domovská stránka produktu a dále pak tyto stránky, plné užitečných rad, tipů a triků.
Závěrem
Věříme, že se nám podařilo alespoň rámcově naznačit, k čemu je LyX dobrý a k čemu ne. V příštím díle se už pokusíme podat praktické informace, týkající se instalace, konfigurace a základního provozu tohoto produktu na všech hlavních operačních platformách, tedy v Linuxu, Mac OS X a především Microsoft Windows.
Tématické zařazení:
» Rubriky » Polygrafie
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
29. listopadu 2013
-
6. září 2004
OKI snižuje ceny barevných laserových tiskáren C3100 a C5200n
-
13. května 2004
-
19. ledna 2004
QuarkXPress Passport 6: předvedení nové verze na konferenci Apple Forum 27.1.2004
-
6. února 2001
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
11. dubna 2024
-
30. dubna 2024
-
9. května 2024
-
16. května 2024
-
20. května 2024
-
9. června 2024
-
11. června 2024
-
12. června 2024
Profesionální scaner Scanner Heidelberg TOPAZ I. optické rozlišení bez interpolace 3800DPI