Scribus: profesionální sazba v prostředí Linuxu? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

28. března 2003, 00.00 | Program pro stránkový zlom Scribus se snaží být linuxovou alternativou QuarkXPressu či
Adobe InDesignu. Co v současnosti nabízí?

Operační systém Linux prochází v poslední době vývojem, který jej zvolna přibližuje širší uživatelské komunitě. Jeho grafická rozhraní (KDE, Gnome aj.) a kancelářské balíky (jako KOffice či OpenOffice) dnes nabízí způsob užívání i funkce, které si v mnohém nezadají se systémy Microsoft Windows či Mac OS. Najdou se nicméně i oblasti, ve kterých nabídka stále ještě výrazně pokulhává za zmíněnými rozšířenějšími platformami. Jednou z nich je i publikační průmysl. Linux zde sice má stále významnější zastoupení na poli serverových řešení a díky společnostem jako je Dalim i výkonné workflow systémy pro profesionální pre-press, citlivá je u něj ovšem zejména absence výkonnějších nástrojů pro kreativní profesionály, jakými jsou aplikace pro editace bitmap či vektorů nebo zlom stránky. Velcí výrobci zde i přes některé zajímavé pokusy z minulých let (linuxové verze Adobe FrameMakeru či Acrobat Distilleru, přeportování řady aplikací Corelu) se vstupem na linuxový trh otálejí: není divu, protože obvykle mají problémy i s tím, aby vůbec dokázali uspokojit požadavky uživatelů na zmíněných rozšířených platformách. (Připomeňme současné průtahy s portováním některých významných aplikací pro Mac OS X.)

Zdá se tedy, že obdobně jako v případě samotného systému a jeho rozhraní či kancelářských aplikací, budou i v případě publikačních nástrojů uživatelé muset spolehnout především na snažení open-source komunity. Nadějně zde vypadá celá řada projektů - stačí když zmíníme produkty jako Gimp, Sketch či Kontour a prověřená řešení typu TeX (pro který je pod Linuxem vytvářen zajímavý front-end LyX ) či Ghostscript. Všechny ovšem zatím trpí absencí řady funkcí, požadovaných dnešními pre-pressovými uživateli (správa barev, separace, rámečky, intuitivní rozhraní atp.) a lze je tudíž dobře využívat jen k některým úkolům (černobílá sazba nevyžadující rámečky, webovská grafika, elektronické publikace v PDF apod.). Se zájmem je tedy třeba hledět na program pro stránkový zlom Scribus, který se snaží výše naznačená omezení v mnohém odbourat a nabídnout uživatelům výkonné řešení, odpovídající profesionálním nárokům, a to přitom za nulovou cenu. I když zde zatím máme co do činění s produktem v "desetinové" verzi (v současnosti 0.9.8), nabízí přesto již nyní natolik zajímavou paletu funkcí, že jsme se jej rozhodli přiblížit v tomto článku.

Základní charakteristiky programu

Scribus je open-source aplikací pro systém Linux, určenou (podle specifikace z dokumentace produktu) k tvorbě dokumentů, pro které nestačí běžné textové procesory: tj. takových, které vyžadují flexibilní layout, sofistikované zpracování obrázků, precizní typografii a výstup v profesionální kvalitě. Autorem programu je Franz Schmid, s kterým dnes různým způsobem (dokumentace, lokalizace aj.) na programu spolupracují další osoby. Program je vyvíjen v prostředí GPL Qt a byl mimo Linuxu úspěšně přeportován i na další podoby Unixu (FreeBSD, NetBSD, diskutuje se možnost přenosu do MS Windows v rozhraní Gygwin). Ke svému chodu vyžaduje Ghostscript a dále využívá volitelně některé další unixové prostředky (CUPS, Gimp Print, Python).

Scribus je řešen modulárně a jeho činnost lze rozšiřovat pomocí zásuvných modulů (v současnosti jsou k dispozici např. pro dělení slov či skriptování). Provozován může být ve většině současných unixových GUI, některé funkce (drag&drop) lze nicméně využít pouze v prostředí KDE. Zajímavý je interní formát tohoto programu, a to zejména tím, že je napsán v XML. To mimo jiné umožňuje přímé prohlížení v libovolném textovém editoru, snadné opravy či rekonstrukce poškozených dokumentů a jednoduchý vývoj různých zpracujících aplikací (konvertory).

Rozhraní programu a jeho objekty

Plně grafické rozhraní Scribusu postavené na oknech odpovídá tomu, co uživatel zná z jiných systémů. K dispozici je ovládání pomocí klávesnice a myši, včetně možností využití kontextových nabídek a funkce drag&drop. Nabídky Scribusu lze poměrně snadno lokalizovat a tak již existuje řada variant pro různé jazyky (čeština zde zatím, na rozdíl od slovenštiny či polštiny chybí). Obdobně je možno konfigurovat i klávesové zkratky, jejichž prostřednictvím se dá přímo přistupovat k většině funkcí programu.

Paleta Scribusu pro práci se stránkami.

Stejně jako jiné současné sázecí aplikace je i Scribus postaven na užití objektů. Jednotlivé dokumenty jsou členěny do stránek, jejichž vzhled lze snadno nastavovat pomocí šablon. Na stránky se vkládají objekty, kterými mohou být textové či obrazové rámečky nebo vektorové ilustrace. Pro práci s jednotlivými typy objektů jsou určeny nástroje, dostupné prostřednictvím nabídek a toolbaru. K preciznímu umístění objektů lze využít pravítko a mřížku, dále jsou k dispozici například nástroje pro přesun, mazání či seskupování objektů, nabízí se i práce s vrstvami. Pro opakované využití lze objekty a textové úseky schraňovat v tzv. scrapbooku.

Text

K formátování textu v rámečcích se využívají styly. Na úrovni znaků lze nastavovat charakteristiky, jako je font (Scribus podporuje Type 1 i TrueType), řez, velikost, či kerning, u odstavců je možno flexibilně měnit zarovnání, odsazení či řádkový proklad. Textové rámečky lze mezi sebou řetězit, k dispozici jsou funkce pro jejich duplikování či vyplňování pomocí funkce drag&drop. Poměrně slabé jsou zatím importní možnosti, uživatel může každopádně načítat alespoň ASCII soubory a text získaný ze schránky či přetažením z jiné aplikace. Speciální modul se stará o dělení slov, přičemž je k dispozici podpora řady jazyků. (Dělící algoritmus a odpovídající vzory dělení jsou přebrány z TeXu.) K dispozici jsou i speciální textové efekty, včetně zarovnání textu na křivku.

Při formátování textu je využito stylů.

Grafika a barvy

Rovněž k umístění grafiky jsou využity rámečky, do kterých lze importovat nejrůznější obrazové formáty, včetně EPS, TIFF, JPEG a PNG. Odpovídající nástroje dále umožňují tvorbu nejrůznějšího typu vektorových ilustrací (čáry, křivky, výplně aj.). Při reprodukování barev na monitoru i při exportu či tisku lze využít ICC profilů, odpovídající preference programu přitom umožňují poměrně sofistikované odladění příslušných parametrů. (Podrobnější popis odpovídajících funkcí programu je uveden zde.) I když je v této oblasti samozřejmě stále co vylepšovat, patří v uvedeném ohledu Scribus mezi linuxovými aplikacemi jednoznačně k těm nejlepším.

Nastavení správy barev jsou poměrně sofistikovaná.

Export a tisk

Ještě větší pochvalu zaslouží ve Scribusu export, a to především v případě formátu PDF. K převodu je zde využit Ghostscript, který zvlášť ve svých posledních verzích dokáže co do kvality směle konkurovat Acrobat Distilleru. Odpovídající exportní funkce přitom nezůstává u "pouhého" optimalizovaného převodu (automatický resampling, vkládání ICC profilů, intenzivně se pracuje na možnosti exportu do bezpečného pre-pressového PDF/X-3), ale umožňuje rovněž tvorbu elektronických publikací s bookmarky, poznámkami, formuláři (včetně JavaScriptů) a články. Nejnověji se začíná vyvíjet i obdobný filtr pro standard SVG, jednotlivé stránky lze (například pro stránkovou montáž či tiskový výstup) ukládat rovněž do formátu EPS.

Dialog pro export do PDF.

Primárním tiskovým formátem je PostScript, přičemž k jeho renderování je opět využit Ghostscript. Mimo PostScriptu Level 2 jsou podporovány i některé prvky PostScriptu 3. Tisk a jeho nastavení (včetně možností separací) jsou realizovány v kombinaci s tiskovým unixovým systémem CUPS (Common UNIX Printing System) a drivery pro kvalitní barevný tisk Gimp-Print. (Viz bližší popis zde.) Kvalita výstupu i jeho nastavení zde tedy úzce závisí na zmíněných komponentách.

Co ve Scribusu (zatím) chybí?

Hlavním současným nedostatkem Scribusu je dle našeho názoru zejména absence nástrojů pro tvorbu rozsáhlejších publikací. Jen s obtížemi či vůbec lze tedy používat například poznámkový aparát či odkazy (obsah, rejstřík apod.). Zde zatím musí uživatelé spíše sáhnout po TeXu. Do budoucna lze ale očekávat i v uvedeném směru značné změny, určitou výchozí pozici naznačuje skriptovací modul, umožňuje více či méně komplexní operace na úrovni objektů s pomocí skriptů napsaných v jazyce Python.

Závěrem

Absence funkcí pro rozsáhlejší publikace i mnoho nedořešených otázek, spojených například s importem dokumentů či tiskovým výstupem nedovolují ještě Scribus označit za plnohodnotnou resp. profesionální aplikaci pro stránkový zlom. Mnoha svými stávajícími funkcemi nicméně začíná na takovéto označení aspirovat. K tomu, aby nezůstal v očích profesionálních pre-pressových uživatelů pouhou ojedinělou, byť zajímavou kuriozitou, vyžaduje ovšem vedle dalšího vylepšování svých funkcí také celkové vyzrávání Linuxu a jeho aplikací směrem k podpoře kvalitního publikování.