LyX: bezplatný vizuální front-end TeXu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

LYX Sazba

LYX Sazba

30. ledna 2002, 00.00 | Chcete využít kvalit sázecího systému TeX bez nutnosti učit se jeho příkazy? Pak možná právě pro vás bude aplikace LyX, jejíž podrobnější přiblížení naleznete v tomto článku. Jak vypadá bezplatné řešení pro kvalitní sazbu?

Typografický systém TeX nepatří ani víc jak dvacet let od svého vzniku do starého železa. Poptávka po jeho využití přitom zdaleka nevychází jen z toho, že je zdarma. Mnohem zajímavější jsou pro většinu uživatelů vlastnosti jako vysoká typografická přesnost, automatizovatelnost, multiplatformnost či existence široké řady doplňkových programů (obvykle také zdarma), umožňujících výstupy z TeXu prohlížet, tisknout i převádět do nejrůznějších on-line publikačních formátů. (Podrobněji jsme o TeXu psali zejména zde.)

Jednou z hlavních bolestí uvedeného systému je nicméně pro řadu uživatelů jeho základní koncepce. TeX je totiž interpretem specifického programovacího jazyka a nikoli WYSIWYG aplikací. Uvedený handicap se v současnosti snaží vyřešit tvůrci programu LyX, který si přiblížíme v naší recenzi.

Co je LyX?

LyX je aplikací vyvíjenou primárně na platformě Unix (Linux, Irix, Solaris aj.). Zde funguje v prostředí X-Windows jako jakási obdoba textového procesoru typu WordPerfect či WinWord - samotní tvůrci jej označují za dokumentový procesor. (Je to podle nich první aplikace typu "What You See Is What You Mean" - "Co vidíte, je to, co jste mínili".)

Zpracování dokumentu probíhá ve vizuálním prostředí, vzhled dokumentu je zde nicméně vždy pouze přibližný, pro finální výstup je třeba dokument přeložit TeXem, který tedy musí být rovněž nainstalován v systému. LyX používá vlastní interní formát reprezentace dokumentů, ten je při požadavku na sazbu v TeXu převeden do dokumentu ve formátu LaTeX, což je sada texovských příkazů, vyvíjená již po léta především pro potřeby koncových uživatelů. Vzhledem k uvedené koncepci lze tedy říct, že aktuální možnosti LyXu mohou být v současnosti maximálně rovny možnostem LaTeXu - ty jsou sice bohaté, ale mají i svá omezení.

Pracovní prostředí LyXu

Koncepce práce je svým způsobem obdobná práci v prostředí textových procesorů. Uživatelské prostředí je, jak jsme si již řekli, plně grafické a ovládá se prostřednictvím myši, nabídek i klávesových zkratek, činnost všech těchto prvků je přitom do značné míry konfigurovatelná. (Mimo jiné lze prostředí LyXu poměrně snadno přeložit do požadovaného jazyka, k dispozici je takto i česká verze). K dispozici je schránka, možnost zpracování dokumentů ve více oknech a rovněž v pozadí fungující spell-checker.

Základní jednotkou zpracování je v LyXu dokument, jehož vlastnosti určuje tzv. třída (class), popisující řadu charakteristik dokumentu (okraje, sloupce, nadpisy, způsob formátování základního textu, výčty aj.). V současnosti se nabízí nejrůznější typy tříd, od těch široce využitelných (pro dopis, článek, knihu) přes méně využívané (prezentace, scénáře, zápisy programů) až po skutečně exotické (pro různé vědecké časopisy, hudba, šachová notace aj.).

Poté co uživatel určí dokumentu jeho třídu, má k dispozici příslušné odstavcové i znakové styly, kterými formátuje jednotlivé části dokumentu. K dispozici jsou nástroje pro tvorbu tabulek, editor matematických výrazů, využít lze funkce pro sestavování obsahů či rejstříků, velmi dobře jsou řešeny křížové odkazy i práce s citacemi. Poznámkový aparát umožňuje využít poznámek pod čarou, na okraji stránky i na konci daného oddílu. Problémem není využití nejrůznějších jazyků v témže dokumentu, a to jak běžných (angličtina, většina evropských jazyků aj.), tak i exotických (např. hebrejština, arabština).

LyX disponuje silnými prostředky pro práci s matematikou

Z grafických prvků podporuje LyX především práci s obrázky ve formátu PostScript, přičemž velmi flexibilně jsou řešeny otázky změny velikosti či rotace a rovněž automatizovaného rozmístění v rámci publikace (plovoucí objekty). Obdobně jako TeX nicméně ani LyX neumí příliš pracovat s rámečky a barvami a v této oblasti jsou tedy jeho možnosti nejvíce omezeny.

Má-li uživatel nainstalovány příslušné doplňky, může hotové dokumenty LyXu vyexportovat do formátů ASCII, PostScript či PDF. K dispozici je pak i celá další řada nejrůznějších doplňků použitelných k běžným (konverze) i exotickým účelům (japonština, čínština apod.).

K problémům

Možnosti LyXu jsou poměrně zajímavé a mohou přitáhnout jak skalní příznivce TeXu, tak ty, kdo se rozhlížejí po vhodném publikačním nástroji za rozumnou, či ještě lépe nulovou cenu.

Problém ovšem nastane ve chvíli, kdy chcete LyX používat jinde než pod Unixem, který dnes rozhodně není primárním systémem pre-pressových uživatelů. Dobrá zpráva je, že porty LyXu pro MS Windows, Mac OS X i OS/2 existují. Špatné ovšem je, že se nejedná o nativní aplikace, ale pouze neúplné portace vyžadující ke svému chodu příslušný interpret unixových příkazů. To přináší zpomalení výkonnosti programu, absenci některých vlastností, ale především nutnost velmi úmorné instalace, ke které je třeba stáhnout a zprovoznit desítky megabajt nejrůznějšího softwaru (LyX, unixové prostředí, samotný TeX a jeho doplňky). Protože ale schopnosti LyXu vypadají opravdu dosti lákavě, rozhodli jsme se připravit podrobnější popis instalace pro prostředí Microsoft Windows, který na Grafice v dohledné době zveřejníme v podobě zvláštního článku.

Pokud se uživateli podaří zdolat úskalí instalace, čeká ho přece jen proces učení. LyX sice "přikrývá" řadu technických prvků, s kterými se musí potýkat uživatel TeXu při formátování dokumentu, od uvedeného sázecího systému nicméně přebírá jeho koncepci, která je přece jen do značné míry odlišná od toho, na co jsou dnes zvyklí uživatelé "normálních" textových procesorů či sázecích aplikací.

K bližšímu seznámení s LyXem a jeho případnému downloadu musíme doporučit především server jeho tvůrců LyX.org.