Pár tipů pro InDesign: Vrstvy - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Adobe InDesign sazba

Adobe InDesign sazba

13. listopadu 2006, 00.00 | Použití vrstev v prostředí InDesignu přináší mnoho zajímavých aplikací. V našem článku
se proto podíváme podrobněji na některé nástroje a postupy, které vrstvy dovolí využít
skutečně naplno. Náš výklad je přitom zaměřen především na méně zkušené uživatele.

Jedním z velmi silných prostředků InDesignu jsou vrstvy. Ty slouží jako virtuální nosiče pro objekty dokumentu, u kterých lze odděleně nastavit jejich viditelnost (resp. takto ovlivnit jejich výstup v tištěné či elektronické podobě) a případně provést uzamčení obsahu, s každou vrstvou lze také spojit sadu vodítek, k dispozici je i možnost pracovat díky vrstvám s obtékáním textu (potlačení obtékání objektů, je-li jejich vrstva skryta). Nabízené možnosti mohou být užitečné v mnoha případech, a tak jsme se tímto rozhodli podívat na některé triviální a (a věříme že i) méně triviální postupy a prostředky, dovolující vrstvy využít skutečně naplno. Zde podané informace by měly platit v InDesignu CS i CS2, uživatelé na platformě Macintosh si v označení klávesových zkratek (v jejichž případě zmiňujeme výchozí nastavení) místo Ctrl dosadí klávesu Command a namísto Alt zase Option.

K čemu jsou vrstvy vlastně dobré?

Vrstvy jsou neocenitelným nástrojem například pokud chceme vytvořit vícero mutací téhož dokumentu (například jedna vrstva s textovými rámečky pro český text, druhá vrstva s textovými rámečky pro text anglický, společná vrstva s grafikou apod.) nebo třeba potřebujeme mít přehledně odděleny objekty v dokumentu podle jejich typů (jedna vrstva pro textové objekty, další pro vloženou grafiku, třetí pro vektorovou grafiku, čtvrtá pro interaktivní prvky atp.). Naznačené rozdělení může být výhodné třeba když pracujeme s grafickými objekty, jejichž zobrazení na monitoru je zdlouhavé: pokud dočasně vypneme zobrazení jejich vrstvy (či vrstev), můžeme snáze pracovat na ostatních částech dokumentu. Při výstupu dokumentu (tisk, export do PDF apod.) nastavíme jako viditelnou určitou skupinu vrstev a máme tak snadno sestaveno více podob publikace z jediného zdroje - hodí se to jak při samotném publikování, tak i k různým pomocným úkonům, například když tiskneme pouze vrstvu s textem pro korektury apod. Vrstvy pak mohou být vhodnými kontejnery na vodítka: vytvoříme-li si takto jednu či více vrstev majících různě nastavená vodítka, můžeme je pak snadno používat k různým montážním úkonům.

Mimo interaktivního zpracování (které popisujeme dále) lze vrstvy použít i v rámci skriptovacího enginu InDesignu. Zde se nabízí nepřeberné možnosti použití vrstev, například pro diagnostiku (umístění všech přetečených rámečků na jednu vrstvu, všech obrázků v RGB na vrstvu další apod., když příslušné skripty provedou indikování a rozmístění odpovídajícího problémového obsahu), blíže jsme se danou problematikou zabývali v příslušném díle našeho seriálu o skriptování InDesignu.

Paleta Layers

Základy práce

Hlavním prostředkem pro interaktivní práci s vrstvami je paleta Vrstvy (Layers), která dovoluje vrstvy přidávat či ubírat a dále u nich nastavovat jejich pojmenování, viditelnost či uzamčení a další parametry, s pomocí uvedené palety lze rovněž zajistit manipulace s objekty vrstev. U dané palety je dobré vědět, že její odpovídající příkaz ("Small Palette Rows" - "Malé řádky v paletě") dovoluje přepínat mezi malým a velkým zobrazením řádků palety. Velké zobrazení se takto hodí při manipulaci s objekty jednotlivých vrstev (viz další výklad), malé zase dovolí snadno manipulovat na úrovni vrstev (a poskytne komplexní přehled).

Pokud přidáváme novou vrstvu (nový dokument obsahuje jedinou výchozí vrstvu, označenou jako "Vrstva 1" - "Layer 1"), můžeme klepnutím na odpovídající tlačítko v dolní části palety rovnou vytvořit novou vrstvu s výchozím pojmenováním ("Vrstva číslo_vrstvy" nebo "Layer číslo_vrstvy"). Pokud chcete hned při vytváření vrstvu pojmenovat jinak (smysluplnější pojmenování, popisující například obsah dané vrstvy, se obvykle rozhodně hodí) a nastavit u ní i případné další vlastnosti, stačí na dané tlačítko klepnout se stisknutou klávesou Alt (nebo lze použít příkaz "Nová vrstva" - "New Layer" z nabídky palety Vrstvy). Tímto způsobem se otevře dialog pro nastavování vlastností vrstvy "Volby vrstvy" ("Layer Options"), kde můžeme tedy změnit i pojmenování. K vyvolání téhož dialogu (a změnám vlastností) stačí později poklepat na název dané vrstvy.

Dialog pro nastavení vlastností vrstvy

Tažením lze pak měnit pořadí vrstev, což bývá důležité u různě se překrývajících objektů (použití průhlednosti apod.). Přesuny notně urychlí možnost přesunout naráz celou skupinu vrstev a to tím způsobem, že vybereme odpovídající názvy na paletě vrstvy (možný je i nekontinuální výběr - Ctrl+klepnutí na název vrstvy) a ty poté přesuneme na odpovídající pozici.

Nastavení viditelnosti a uzamknutí

K nastavení viditelnosti či uzamčení skupiny vrstev lze použít několika skutečně rychlých postupů. Jeden z nich spočívá v tom, že klepneme na první z požadovaných políček indikujících viditelnost nebo uzamčení a poté táhneme kurzor přes políčka další, na těchto políčkách se provede odpovídající přepnutí.

Další postup spočívá v tom, že pokud klepneme na políčko určující zobrazení určité vrstvy se stisknutou klávesou Alt, zůstane viditelná pouze daná vrstva a všechny ostatní vrstvy se nastaví jako skryté. Pokud pak ještě jednou daným způsobem klepneme na stejné políčko, nastaví se jako viditelné všechny vrstvy. Obdobný postup funguje pro zamykání a odemykání vrstev, ale opačně, tj. jedno klepnutí s Alt uzamkne všechny vrstvy kromě té, na jejíž políčko klepáme, další klepnutí s Alt tamtéž všechny vrstvy odemkne. Jinak lze k danému nastavování použít i odpovídající příkazy palety Vrstvy.

Manipulace s objekty na vrstvách

Paleta Vrstvy je zásadním prostředkem i pro manipulaci s objekty umístěnými na vrstvách. Umístění nového objektu na vrstvu takto zajistíme nejsnáze tak, že nejprve na paletě Vrstvy vybereme požadovanou vrstvu a poté objekt vytvoříme.

Přemisťování objektu mezi vrstvami funguje tím způsobem, že objekt či objekty vybereme, výběr se indikuje na paletě Vrstvy malým čtverečkem u názvu příslušné vrstvy. Čtvereček pak přetáhneme na název vrstvy, na kterou chceme objekty přesunout. Pokud chceme objekty kopírovat a nikoli přesouvat, stiskneme při tažení čtverečku klávesu Alt. Přesun či kopírování daným způsobem jsou možné pouze na vrstvy, které jsou viditelné a nejsou zamčené. Pokud chceme manipulovat se všemi objekty dané vrstvy (tedy je kopírovat, přesouvat nebo třeba také vymazat), klepneme na název této vrstvy se stisknutou klávesou Alt, tím se všechny objekty na dané vrstvě vyberou.

Kopírování objektů

Vytvořit vrstvu, která obsahuje všechny objekty některé z jiných vrstev, lze příkazem "Kopírovat vrstvu" ("Duplicate Layer") nebo přetažením názvu duplikované vrstvy na tlačítko Nová vrstva. Daný postup se hodí například když vytváříme dokument pro různé jazykové mutace textu (duplikujeme vrstvu textových rámečků).

Zajímavé jsou postupy pro přebírání vrstev z jiných dokumentů. Ty fungují na základě volby "Vkládat do stejné vrstvy" ("Paste Remembers Layers"). Je-li tato zapnuta, zkopírují se při přenesení objektů z jiného dokumentu s těmito objekty i jejich vrstvy, pokud má objekt přiřazenu vrstvu, která již v cílovém dokumentu existuje, vloží se do této vrstvy. Je-li volba "Vkládat do stejné vrstvy" vypnuta, vloží se objekty v cílovém dokumentu do aktuální vrstvy.

Výše naznačené postupy pro tvorbu a přenosy objektů mezi vrstvami fungují i pro vodítka. Pokud tedy chceme použít vrstvu coby výše zmíněný kontejner na vodítka, zkrátka ji vytvoříme a pak na ní příslušná vodítka nastavíme. Zapnutím viditelnosti této vrstvy vodítka zobrazíme, vypnutím skryjeme. Pokud pak chceme mít zobrazeny ostatní objekty vrstvy, ovšem bez vodítek (není ovšem zřejmě příliš šikovné mít ve vrstvě vodítek umístěn další obsah), provedeme odpovídající nastavení v dialogu "Volby vrstvy" ("Layer Options"). Není pak problémem mít v jednom dokumentu takto nastaveno více sestav vodítek v podobě vícero vrstev.

Pokud dokument obsahuje řadu vrstev a víme, že některé jsou zbytečné, neobsahují žádné objekty a chceme je vymazat, můžeme použít odpovídající příkaz ("Odstranit nepoužité vrstvy" - "Delete Unused Layers"). Jeho použití je samozřejmě pohodlnější, nežli individuální mazání prázdných vrstev. Jednu nebo více vrstev pak lze sloučit do vrstvy jediné, k danému účelu je zapotřebí vybrat požadované vrstvy a poté zadat příkaz "Sloučit vrstvy" ("Merge Layers").

Dialog Layer Groups

Layer Groups: rozšířené možnosti práce s vrstvami

Ti, kdo v InDesignu postrádají vysoce užitečnou funkci pro seskupování určených vrstev do skupin (disponuje jí Photoshop a Illustrator), mohou sáhnout po pluginu Layer Groups (29 USD) společnosti DTPTools. Skupiny je možno do sebe vnořovat, pro každou skupinu pak lze hromadně nastavit atributy jejich prvků, ke kontrole slouží odpovídající samostatná paleta. Dokumenty je možno otevírat i v instalacích InDesignu nedisponujících daným pluginem, po novém načtení InDesignem s Layer Groups se případné úpravy v hierarchii příslušným způsobem synchronizují. Plugin dále dovoluje některé vrstvy určit jako netisknutelné, což je vlastnost, jež se může hodit například pokud chceme určité vrstvy použít pro poznámky apod.