LyX 1.4: nově vylepšený front-end TeXu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

LYX Sazba

LYX Sazba

7. června 2006, 00.00 | Přívětivější rozhraní, drobná i významnější vylepšení při sazbě dokumentů, trasování
změn a snad i stabilnější chod na platformě Windows. Takové jsou některé z nových
vlastností open source front-endu TeXu, které bychom rádi přiblížili v tomto článku.

Sázecí systém TeX má stále své pevné místo zejména na akademické půdě a obecně všude tam, kde je třeba připravovat složitě strukturované dokumenty s množstvím matematiky, referencí či poznámkovým aparátem, to vše bez kompromisů na kvalitu, které je třeba jinak přijímat například při použití textových procesorů (i když zde je znát v poslední době citelný pokrok k lepšímu). Velkou výhodou daného systému je pak skutečnost, že je k dispozici zdarma, na mnoha platformách a poskytuje možnosti výstupu do nejrůznějších formátů, například PostScriptu, PDF či HTML.

Zásadní handicap daného řešení, tj. skutečnost, že se vlastně jedná o řádkový překladač programovacího jazyka a nikoli WYSIWYG aplikaci, se snaží řešit různé vizuální front-endy. Z nich je uživatelům, co se poměru cena-výkon týče, nejbližší zejména LyX, řešení třídy open source, dostupné pro Linux, Windows i Mac OS X. Podrobněji jsme daný produkt přiblížili již před více jak dvěma lety v podrobném seriálu. Od té doby ovšem vývoj tohoto bezesporu zajímavého produktu stagnoval a vývojářský tým se omezoval na udržovací upgrady. V minulém roce nabral nicméně projekt opět trochu čerstvého větru do plachet, a tak se v březnu tohoto roku objevil LyX 1.4 (následovaný záhy podobou 1.4.1 s opravami chyb), který přinesl řadu podstatnějších vylepšení. Na to, jak tato vylepšení vypadají bychom se rádi podívali blíže v tomto článku. Předesíláme pak, že pro méně znalého čtenáře bude vhodné přečíst si nejprve náš souhrnný článek o daném produktu a případně i již zmiňovaný seriál.

K instalaci v prostředí Windows

Stejně jako při minulých recenzích nás zajímala podoba LyXu pro prostředí Windows. Instalaci (zmíněné zatím poslední verze 1.4.1) jsme zde zahájili stažením instalačního souboru o objemu cca 8,7 MB (instalace z jediného instalátoru je pro Windows podobu novinkou). Jak jsme přitom správně předpokládali, během své činnosti vyžadoval instalátor stažení a doinstalování řady komponent, jejichž objem se měří řádově v desítkách megabajtů. Pro osoby znalé věci není takto nijak překvapivé, že je třeba instalovat MikTeX, tj. komplexní implementaci TeXu pro Windows, a dále Ghostscript pro práci s PostScriptem, EPS a PDF (navíc doporučujeme instalovat prohlížeč - front-end Ghostscriptu GSView). LyX nicméně po nás chtěl dále i ImageMagick (pro konverze grafiky). Python (překladač skriptovacího jazyka) a MinSYS (minimální skriptovací unixové rozhraní). Byla-li některá z požadovaných komponent již přístupná na počítači, dokázal ji instalátor detekovat, v opačném případě vždy otevřel webovou stránku obsahující požadovaný programový balík, resp. jeho instalátor.

Instalaci bylo takto nejjednodušší vhodné provést dvoukrokově: v prvním kroku jsme postahovali požadované balíky a instalaci předčasně ukončili, v druhém kroku (poté, co jsme vše stažené instalovali) už instalátor detekoval příslušné nástroje a pak ještě provedl prvotní konfiguraci prostředí s pomocí skriptů. Pak bylo konečně možno začít pracovat.

Dialog instalátoru LyXu

Jak již bylo předesláno, instalovat LyX tedy i v nejnovější verzi daného produktu znamená mít k dispozici dobré internetové připojení a poměrně dost času, než se všechny ty desítky megabajtů stáhnou a instalují, zároveň pak i trochu štěstí, aby vše proběhlo hladce, protože případné chyby při instalaci daných řešení vyžadují k řešení spíše zkušenějšího uživatele.

My každopádně štěstí měli (a snad už je opravdu vše oproti minulým letům stabilnější a propracovanější), takže jsme LyX mohli snadno vyzkoušet. Po několika hodinách zběžného testování na průměrné hardwarové konfiguraci si přitom troufáme tvrdit, že nový LyX pracuje oproti minulosti ve Windows značně svižněji a stabilněji (generalizovat svou zkušenost si zde ovšem netroufáme). I při otevření vícero dokumentů produkt ukousl z operační paměti jen něco kolem 27 MB, což se nám zdá být hodně přijatelné.

Vylepšené rozhraní

Nyní již přejděme k novinkám v produktu samém. Nejvíce viditelné, a pro většinu uživatelů zřejmě nejzajímavější, je vylepšení uživatelského rozhraní. Mnohé nabídky jsou nyní kontextově senzitivní, tj. příslušné příkazy se objevují jen tehdy, jsou-li potřeba. Nástroje LyXu jsou zobrazeny ve vícero nástrojových panelech, přičemž výchozí nastavení zobrazuje dva základní, další tři si lze snadno zapnout. I v případě těchto panelů lze přitom použít senzitivní zobrazení pouze těch panelů, jež jsou relevantní v daném kontextu. Konfigurace nabídek i panelů je pak plně pod kontrolou díky možnosti editace odpovídajících konfiguračních souborů. Všechny uvedené možnosti mohou skalní příznivci původního rozhraní nechat bez povšimnutí, když je zde možnost zachovat původní layout.

Prostředí nového LyXu

Typografie, bibliografie, reference

Při práci s textem se nabízí řada významnějších i drobnějších vylepšení. Poměrně silná by zde byla nová možnost použití znakových stylů, nebýt toho, že chybí jakákoli nabídka či nástroj umožňující pracovat s daným typem formátovacích charakteristik. Namísto toho je potřeba užít příkaz vložený uživatelem do tzv. minibufferu (zásobník příkazů), popis stylů je definován v externím konfiguračním souboru. Doufáme, že vývojový tým do příští verze zapracuje na přívětivější implementaci dané funkce.

Podstatně zajímavější jsou vylepšení v případě rámečků, v terminologii LyXu nyní tzv. boxů. Oproti minulosti (kdy šlo použít pouze tzv. minipage) jsou nyní k dispozici rámečky různých tvarů a orámování. K dispozici jsou pak i tři různé typy poznámek, LyX Note (pouze pro prostředí LyXu, nepřenáší se do TeXového výstupu), Comment (komentářové prostředí LaTeXu) a Greyed Out (zašeděný text). K dispozici jsou dále prostředky pro vkládání různých typů mezer, vylepšena byla práce s uvozovkami, vloženou grafikou a tabulkami co se týká jejich vztahu k dalšímu obsahu. Tabulky a vyobrazení lze nyní v PS a PDF výstupu natočit o 90 stupňů, zlepšeny byly možnosti vkládání XFig grafiky.

Podstatně vylepšeny byly možnosti práce s bibliografickými citacemi (přidána podpora různých makrobalíků pro práci s daným typem obsahu, možnost konfigurování chodu bibtexu aj.). Namísto utility makeindex je nyní pro zpracování rejstříků použita utilita xindy, podporující lépe třídění v různých jazycích.

Trasování změn

Blíže k textovým procesorům typu Microsoft Wordu přibližuje LyX funkce trasování změn. S její pomocí lze zaznamenat změny provedené v dokumentu a ty poté schválit, modifikovat či odmítnout. Vymazání a přepsání textu je v textu indikováno různými barvami a přeškrtnutím. Daným způsobem lze vyměňovat a korigovat dokumenty mezi více uživateli, což může být mnohde velmi užitečné.

Trasování změn

Lepší konverze z TeXu do LyXu

Import TeXových dokumentů do prostředí LyXu lze nyní zajistit s pomocí skriptu tex2lyx. Ten by měl garantovat podstatně lepší výsledky nežli dřívější reLyX.

Branches

Zajímavým, dosti originálním vylepšením, jsou tzv. branches. Jedná se zde v podstatě o možnost vyznačit určitý typ obsahu, který se pak dá ve výstupu zobrazit nebo naopak skrýt jediným příkazem. Uvedená možnost přijde vhod například při výrobě testů a jiných zkouškových materiálů (dokument bez odpovědí pro zkoušku, dokument se všemi informacemi pro kontrolu).

Závěrem

Je dobře, že se LyX opět poněkud posunul trochu z místa. Sazba dokumentů postavená na TeXu je totiž stále pro určité uživatelské skupiny zajímavá, a tak je i zajímavý každý pokus, který daný typ zpracování usnadňuje. Doufáme nicméně, že se dalších významnější rozšíření dočkáme v LyXu tentokrát dříve než za několik let.