Základy: Jak na skenování negativů - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Go verze

Základy: Jak na skenování negativů

Skenování negativů Praxe

23. října 2001, 00.00 | Chcete se naučit digitalizovat negativní filmové předlohy? Nabízíme vám několik základních informací a praktických tipů pro snadnější začátek.

Tento článek si nečiní žádné nároky na čtenářovu profesionální fundovanost v oboru digitalizace obrazu. Naopak bychom chtěli dát začátečníkům nebo mírně pokročilým pár základních tipů pro překonání pochopitelných počátečních obtíží s digitalizací negativů.

První, co budete pro skenování negativů potřebovat, je zařízení schopné digitalizovat průhledové předlohy. Snadno jej poznáte podle toho, že je vybaveno lampou schopnou průsitný materiál prosvítit. Nejběžnější je plošný skener doplněný prosvětlovacím nástavcem či lampou. Samozřejmě existují speciální filmové skenery určené výhradně pro průsvitné materiály a profesionální skenery s vestavěným prosvětlovacím zařízením. Nejlevnější řešení se dá na českém trhu pořídát již pod 10.000 Kč a pro relativně kvalitní práci počítejte s investicí cca 25 - 50.000 Kč.

Zde je třeba zdůraznit, že při digitalizaci diapozitivů lze dosáhnout částečného úspěchu i bez prosvětlení předlohy, ale výsledek je velmi špatný. V případě negativů je výsledek ještě horší a prakticky nepoužitelný, takže investice do odpovídajícího hardwaru je nezbytná.

Pokud máme přístroj schopný skenovat negativy (tedy s dianástavcem), můžeme přistoupit k vlastnímu procesu. Nejprve si popíšeme princip skenování negativní předlohy. Prvním krokem je samotná digitalizace, která probíhá stejně jako u pozitivních předloh. Po ní následuje speciální převod barev z negativních na pozitivní, na který navazují nezbytné barevné korekce.


Výběr typu filmu neboli převodní křivky v programu Agfa FotoLook

Z hlediska profesionálních skenerů je způsob převodu z negativu na pozitiv, tedy převodní křivka, operací, která velmi ovlivňuje výslednou kvalitu. Převodní křivku má každý druh filmového materiálu jinou, přičemž se liší nejen v jejím tvaru, ale také v úrovni "bílé" barvy, tedy neexponované části filmu. Zatímco amatérské skenery často pouze nastaví jednoduchou inverzi převodních křivek, u profesionálních přístrojů můžete nastavit typ filmu a vyladit "bílou".


Vytvoření vlastní převodní křivky pro negativy v programu Agfa FotoLook

Poznámka: Všimněte si, že dosud neexistují ICC-profily pro negativní filmové materiály. Důvodem je, že "negativní" barvu nelze přesně změřit, tudíž těžko budete vytvářet podle ní profil.

Vzhůru do praxe
Zanechme teorie a vzhůru do praxe. Máme skener schopný skenovat průhledové předlohy a pro začátek předpokládejme, že dokáže snímat také negativy (což u nových skenerů platí). Poté umístíme předlohu na příslušné místo (liší se podle typu skeneru) a můžeme skenovat.

Po vytvoření náhledu je třeba vybrat pouze exponovanou část filmového políčka. Pokud bychom vybrali také černou plochu kolem snímku, automatika skeneru by snímek špatně vyhodnotila a výsledkem by byl barevně a tónově nevyvážený obrázek. Neexponovaný filmový materiál a okraje filmu mají výrazně odlišné vlastnosti než exponovaná část. Názorně to můžete vidět na následujícím obrázku:


Vlevo špatně vyhodnocený snímek, vpravo dobře vyhodnocený (skenována byla pouze vnitřní část, kterou jsme domontovali do rámečku)

Tímto postupem většinou získáme na 90% správný výsledek, zejména v případě, že je obrázek správně exponován. Pokud však obrázek pochází z velmi levného přístroje nebo je špatně provedena expozice, dostaneme snímek v analogicky špatné kvalitě. Potom je třeba provést další kroky, které byste již měli znát ze skenování odrazových předloh. Uvedeme pouze krátké shrnutí.

Nejprve je třeba zobrazit co největší náhled, na kterém lze "uchopit" potřebné barevné body. Na náhledu 50 x 50 bodů se těžko něco pozná a s velkou pravděpodobností "trefíte" nesprávný bod, tudíž je potřeba vybranou část zvětšit a provést nový náhled. Nyní je třeba otevřít dialog, ve kterém se vybírá rozsah barev, které se z negativu budou skenovat. Tento rozsah je často doprovázen histogramem skutečných barevných hodnot, které vám pomohou lépe se orientovat.


V zobrazeném dialogu naleznete dvě důležitá tlačítka: bílý a černý bod. Jedním je třeba vybrat nejsvětlejší místo obrázku, druhým místo nejtmavší. Ve většině programů to funguje tak, že stisknete "bílé" tlačítko a klepnete na nejsvětlejší místo obrázku. Následně stisknete "černé" tlačítko a klepnete na nejtmavší místo obrázku. Světlá i tmavá místa se liší podle motivu, přičemž často jsou to papíry, bílá trička, nebo bělmo očí nebo naopak vlasy, tmavá zákoutí a stíny.
Pokud náhodou vyberete místo, které není úplně nejtmavší, odříznete tím určitou část detailů v obrázku. Pokud bychom za nejtmavší místo v našem ukázkovém obrázku použili nápis nad obchodem, získali bychom místo tmavých šatů černý flek (na našem obrázku je v nich vybrán černý bod).


Vpravo obrázek bez úprav, vlevo upraven bílý a černý bod

Co dělat s obrázkem, který má špatné barevné vyvážení? Například modré zabarvení fotografií při zářivkovém osvětlení nebo naopak žluté při svícení žárovkou? I tady pomůže nastavení černého, ale zejména bílého bodu. Pokud klepneme "bílým" kapátkem na žluté místo, o kterém však víme, že je ve skutečnosti bílé, obrázek se správně odbarví. Tento postup samozřejmě funguje také v případě modrého nebo libovolného jiného barevného nádechu.

Ani v tomto stádiu nemusí být obrázek ještě ideální. Můžeme si s ním dále hrát ve Photoshopu, ale lze ho upravovat také ve skenovacím programu. První úpravou může být nastavení středních tónů, tedy neutrální šedé barvy. Ta se v běžných obrázcích velice špatně hledá. Zatímco bílou i černou na obrázku většinou najdete, neutrální šedou téměř jistě ne. Proto se od této úpravy často upouští nebo se pouze zjednodušuje.
Řešením může být nastavení hodnoty gama od oka pomocí "posuvníku středních tónů", ale to chce vetšinou zkušené oko a zkalibrovaný monitor, nejlépe samozřejmě obojí.

Vedle nastavení neutrální šedé bývá ve většině skenovacích programů také volba neutrální barvy. Většinou se vám zobrazí barevný kruh systému HSB, ve kterém vyberete převládající odstín obrázku, který chcete odstranit. Při této operaci je dobré vyladění monitoru samozřejmostí, protože jenom těžko budete "chytat" správný odstín pomocí číselných hodnot barev.

Závěr
Skenování negativů je sice stále intuitivnější, ale nejlepších výsledků i nadále dosáhnete použitím profesionálních nebo specializovaných filmových skenerů. Pokud ovšem nemáte vysoké nároky, můžete bez problémů použít některý amatérský skener s dianástavcem. Budete-li mít nějaké náměty nebo připomínky, neváhejte se na nás obrátit.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Poradna  

 » Rubriky  » Skenery  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: