Filmové efekty - 4. díl: kompozice obrazu z několika vrstev - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Go verze  

9. října 2003, 00.00 | Zaměřením tohoto dílu seriálu o filmových efektech je kompozice scén s využitím průhledností jednotlivých vrstev. Ukážeme si, jak nahradit část záběru jiným, lepším a také to, jak na plátně rozpoutat konec světa.

Zaměřením tohoto dílu seriálu o filmových efektech je kompozice scén s využitím průhledností jednotlivých vrstev. Ukážeme si, jak nahradit část záběru jiným, lepším a také to, jak na plátně rozpoutat konec světa.

Hlavní použité nástroje:
Transparency, Effect Controls, Motion, Color Balance

Když jsme se již obeznámili s nástroji, kterými Adobe Premiere disponuje, můžeme se pustit do jejich kombinování, abychom získali výsledek, po kterém naše srdce touží. Dnes si ukážeme, k čemu můžeme využít průhlednosti vrstev v našem projektu.

Jedním z efektů, které se poměrně dost používají ve filmu, je přidání umělých mraků do scény. Někdy jsou takové zásahy téměř neznatelné (když režisér prostě jenom nebyl spokojen se skutečnými mraky ve scéně a chtěl je vyměnit za nějaké jiné). Jindy si toho může divák poměrně snadno všimnout, jako třeba ve filmu Vidoque (v ČR se promítal pod názvem Fantom Paříže), kde snad nebyla normální obloha v jediném záběru. Uměle přidávané mraky (typu těch z Fantoma Paříže) dodají většinou filmu fantasijní, nebo více dramatický náboj.
Ukážeme si, že tento zásah do obrazu nemusí být vůbec složitý, pokud již natáčíme s vědomím, že takovýto trik bude dodán v post-produkci.

V tomto tutoriálu budeme postupně upravovat základní scénu, která tak projde značným vývojem. Nejprve pouze zaměníme původní oblohu za jinou, v druhé části článku pak nahradíme pohodovou atmosféru za mírně psychedelickou.

Přidání umělých mraků do scény

Co tedy budeme, proboha, s obrazem dělat? Odpověď je jednoduchá, v Premiere budeme pracovat s vrstvami a jedna z nich (ta, kde je původní natočený záběr, nebo třeba jen statická fotografie) bude částečně průhledná - resp. průhledná musí být část s oblohou, kterou chceme vyměnit za jinou, lepší. Jako původní záběr u něhož budeme odstraňovat oblohu jsem si vybral fotografii kostelíku z Velkých Karlovic.

Dále budeme potřebovat nějaký pěkný záběr s ubíhajícími mraky. Pořízení takové sekvence není vůbec snadné a je hodně o štěstí. Pokud jste tedy obaleni králičími pacičkami, kapsy máte vystlané čtyřlístky a zrovna jste ve Sportce vyhráli Jackpot, utíkejte s kamerou ven a natáčejte jako o život. Nejlepší je postavit kameru na stativ, namířit ji na nějaký pěkný shluk mraků, pokud možno nezoomovat. Když už zoomujete, tak vypněte digitální zoom a pohybujte se s přiblížením jen tak daleko, kam vám to dovolí optika - digitální zoom je jen šidítko a reklamní tah výrobců kamer a záběry s ním pořízené za moc nestojí. Mraky jsou nejlepší ty, které se pohybují alespoň trochu rychle, jsou poměrně nízko nad zemí a často mění v důsledku kondenzace par (nebo co se to tam vlastně děje) svůj tvar. Nechejte kameru natáčet několik minut (5 minut je tak akorát pro několikavteřinový trikový záběr). Samozřejmě, pokud vám přeje počasí a máte tu možnost, natočte si mraků klidně celou kazetu. Určitě se vám budou v budoucnu hodit.

Máme tedy původní záběr i sekvenci rychle plynoucích mraků. Pokud jste to tedy ještě neudělali, spusťte si Adobe Premiere a vrhněte se do toho. Na Track 1 nebo raději na Track 2 (já osobně první video stopu u tvorby efektů používám jen zřídka, nechávám si ji volnou, kdybych potřeboval něco dodatečně umístit na pozadí, nebo v případě vkládání přechodů mezi záběry (Transition)) umístěte ten několikaminutový záběr s mraky. Další stopu (budete muset přidat jeden Video Track) obsaďte původním záběrem, u něhož chceme odstranit oblohu - tedy kostelíkem.

Co potřebujeme nyní je nějaký způsob, jak vymazat oblohu v originálním snímku. Nejlepším způsobem je oříznout původní snímek podle nějakého obrázku, který bude představovat alpha kanál. Obrázek číslo 5 představuje alpha kanál pro náš pěkný kostelík. Pro jeho tvorbu stačí použít některý z kreslících programů jako Photoshop, nebo Paint Shop Pro. Oblasti vyplněné černou barvou budou průhledné, zatímco bílé oblasti po aplikaci příslušné funkce zůstanou tak, jak jsou.

Při "obkreslování" je nutné ubrat trochu více z hran objektu, než by se mohlo jevit jako nezbytné. Pokud totiž vytvoříme špatný alpha kanál, mohou se nám objevit různé nežádoucí artefakty.

Když máme tedy vytvořený obrázek představující alpha kanál, aplikujeme příslušnou funkci na klip, abychom se zbavili nechtěné oblohy. Využijeme funkce Transparency, kterou nalezneme v Effect Controls daného klipu. Jako Key Type použijeme Image Matte. Jako Matte vybereme (Choose...) před chvílí vytvořený černobílý obrázek. Pokud jste zaměnili při tvorbě obrázku černou barvu za bílou (mě se to stává pořád - ach, ta skleróza), nevěště hlavu, v nastavení průhlednosti stačí zaškrtnout checkbox Reverse Key a je po problému.

Místo tvorby samostatného černobílého obrázku představujícího alpha kanál můžete použít jiný (podle mne lepší) způsob, jak se zbavit nechtěné oblohy. Bohužel je možné jej ale využít jen v případě, že vkládáte statický obrázek a ne video. Zapněte si Photoshop a vytvořte psd soubor takový, že je v něm vrstva, kde bude pouze kostelík, bez oblohy - tedy, smažte všechno ostatní, co byste chtěli nechat zmizet i v Premieře. Pojmenujte si danou vrstvu s kostelíkem nějak rozumně a soubor uložte.

Nyní importujeme přímo do Premiery psd soubor s kostelíkem. Program se nás zeptá, které vrstvy chceme do projektu přidat. Zvolte pouze vrstvu s kostelíkem (viz obr. 8). Budeme mít tedy klip (obrázek) s vlastním alpha kanálem přímo v sobě. Umístěte jej na Timeline namísto původního kostelíku a raději se ještě přesvědčete, že průhlednost klipu se bude řídit podle vlastního kanálu. Otevřete si tedy menu Transparency - Setup a ověřte, že Key Type je Alpha Channel.

Tak, teď by měly mraky pěkně pozvolna plout za dřevěným kostelíkem. Neměli bychom vidět žádné podivné "obrysy" kolem budovy, ani jiné chyby. V mém projektu je ale vidět, že úhel kterým byly pořizovány mraky a kterým byl vyfocen kostelík jsou dost odlišné, což způsobuje, že kompozice vypadá "tak nějak divně". Můžeme se pokusit tuto vadu odstranit tím, že mraky v pozadí vhodným způsobem zdeformujeme, aby se zdálo, že jsme záběr pořídili z jiného, lepšího, úhlu. Dá se to udělat různými způsoby. Jedním z nich (ten si ale vyzkoušejte sami, není příliš elegantní) je deformace snímku pomocí nástroje Motion. Kdy se počáteční i koncový záběr nacházejí na jednom místě, a pomocí Distortion (viz obr. 9) zdeformujeme obraz tak, aby se jevil jako v perspektivě.

Elegantnější řešení využívá videoefektu Camera View, který najdeme ve skupině Transform. Aplikujte efekt na klip s oblohou a nastavte parametry v menu Setup následujícím způsobem (viz obr. 10): Longitude(0°), Latitude (57°), Roll (0°), Focal Length (118), Distance (1), Zoom (0,75). Klip se bude jevit více "nakloněný", čímž zmírníme plochost ubíhajících mraků (nebo jinak nastavíme virtuální kameru) v případě, že sklon kamery při natáčení mraků neodpovídá záběru, do něhož tato oblaka chceme přidávat.

Tak, tím bychom měli hotovou obrazovou montáž kostelíku s mraky tak, jak by to bylo provedeno v případě vylepšení původní oblohy pomocí mraků natočených za jiných okolností. Co když ale chceme vytvořit prapodivnou obrazovou směs třeba do nějakého hudebního videoklipu, nebo za jiným účelem? Co když chceme navodit fantasijní atmosféru, anebo uvést diváky do těžké deprese?

Obrazová koláž - "Vítejte v pekle"

Nejjednodušším způsobem, jak vyhovět výše uvedeným požadavkům je obarvit oblohu na nějakou obzvláště nepřirozenou barvu a také změnit rychlost oblak. Protože jsme pravděpodobně mraky nenatáčeli během tropického hurikánu, pohybují se nyní asi dost pomalu. Budeme je tedy muset zrychlit, a to pořádně. Osolte tedy Speed u klipu s oblohou na minimálně 2000 %, nebo více, podle vašeho vkusu a taky podle množství materiálu, který máte k dispozici. Ale ať to má grády. Už jen toto zrychlení dodá záběru na dramatičnosti.
Dále doporučuji použít videofiltr Brightness and Contrast (Adjust - Brightness & Contrast) a zvýšit hodnotu kontrastu u mraků třeba na 50. A nyní mráčky pěkně obarvíme, aby připomínaly kupříkladu úspěšnou kariéru Jacka Rozparovače. Přidejte proto video efekt Color Balance (Image Control - Color Balance (HLS)) a nastavte jej na hodnoty Hue (140°), Lightness (0), Saturation (50). A rázem máme z příjemné, lehce podzimní atmosféry, peklo na zemi. Anebo můžeme vyměnit barvu za nějakou pěkně fosforeskující a prohlásit kostelík za skladiště vyhořelého jaderného paliva. Zajímavé může být také přidání fiktivního vesmírného tělesa na oblohu mezi mraky.

Vyzkoušejte si tedy vložit tento "Měsíc" (což je vlastně nasnímané naše Slunce) do scény. Importujte soubor do projektu, vytvořte novou videostopu a Měsíc vložte mezi kostelík a oblohu (to znamená, že budete muset klip s kostelíkem přesunout na vyšší vrstvu - Měsíc totiž nemůže ležet mezi pozorovatelem a kostelíkem, ale až za budovou). Obrázek Měsíce si upravte ve Photoshopu tak, aby se nacházel ve vlastní vrstvě s alpha kanálem, který je poté využit pro průhlednost daného klipu (viz výše v tomto tutoriálu).

Měsíc je ale příliš veliký. Sice chceme navodit atmosféru konce světa, ale s kosmickým tělesem tak blízko by přišel až moc brzy. Navíc budeme chtít, aby nestál na nebeské báni jen tak, ale aby prchal po obloze, stejně jako uhánějí oblaka. Využijeme tedy báječné funkce Motion nacházející se, jak již doufám všichni dobře víte, v Effect Controls daného klipu a upravíme její parametry. Start frame umístíme na pozici [-35;-5] a zoom nastavíme na 40 %. End frame bude mít nastavený zoom stejně (tedy 40 %) a jeho poloha bude, dejme tomu, [30;0]. Pohyb po dráze tvořené pouze těmito dvěma body by byl poměrně nepřirozený a proto dráhu změníme přidáním dalších nejméně pěti bodů tak, aby nová trasa měla tvar přibližně oblouku a aby se Měsíc po této trase pohyboval stále stejně rychle (tedy body musí být od sebe vzdáleny rovnoměrně i v čase, čímž zamezíme zrychlování nebo zpomalení pohybu) - viz obr. 14.

Teď bychom mohli být s prací hotovi. Přehrajeme-li si ale nyní současný stav kompozice, zjistíme, že tu něco nesedí. A to právě Měsíc na obloze. Jak to, že něco, co se pohybuje v dálce kosmického prostoru je umístěno před mračnem, jež máme na dosah rukou? Ano, hned s tím něco uděláme. Přidáme další vrstvu mraků, které budou částečně zakrývat putující Měsíc. Protože budou mraky před i za měsícem, můžeme tomu říkat třeba "Oblačný sandwich". A opět se zde může objevit stejná námitka - a co ty mraky za Měsícem? Odpověď je následující - musíme nechat nějaký obraz na pozadí, aby se neobjevovaly zcela černé plochy prázdnoty, které by mohly působit rušivě. S oblaky na pozadí později ještě provedeme nějakou změnu.
Přidejme tedy další videostopu do projektu (měla by mít číslo 5, pokud jste postupovali podle článku) a posuňme kostelík ze 4. na 5. stopu. Označme si nyní klip s oblohou a klasickým Windowsoidním kopírováním (Ctrl+C, Ctrl+V) vytvořte klona mraků na uvolněné pozici čtvrté videostopy.

Aby byl měsíc zpoza mraků vidět, je třeba oblaka nějakým způsobem zprůhlednit. Uděláme to pomocí Transparency - Key Type - Chroma. Tento typ klíčování umožňuje vybrat barvu (případně rozsah barev), kterou chceme odstranit. Tímto způsobem vlastně funguje i známý Blue Screen, kdy natočíme něco proti jednolitému modrému pozadí a toto potom v programu odstraníme, čímž získáme samostatný objekt natáčení s vlastním alpha kanálem. Zvyšte hodnotu Similarity, a také Blend. Vyberte kapátkem barvu z klipu, která bude odstraněna (viz obr. 16).

Tento okamžik je velice důležitý pro úspěch celé kompozice, pokud špatně zvolíte barvu (rozsah barev), nebudou mraky před putujícím Měsícem vypadat příliš dobře. Dalším kritériem úspěchu je také kvalita natočených oblak. Některé se totiž k těmto účelům hodí báječně, jiné nikoliv. Měli bychom tedy mít částečně průhledná oblaka před Měsícem. Nyní musíme udělat něco s mraky na pozadí. Oblaka na 2. stopě zpomalíme, neboť se nacházejí dále od kamery, tak na polovinu až dvě třetiny aktuální velerychlosti. A také je zprůhledníme, aby nevypadaly jako atmosférické mraky, ale jako "kosmické záření" za Měsícem. Pokud chcete, tak změňte jejich barvu třeba na nafialovělou, ať je jasné, že to nejsou obyčejné mraky.
Zlatým hřebem (posledním hřebíkem do rakve) této kompozice bude obohacení Měsíce o tajemnou záři. Tu vyrobíme snadno pomocí video efektu Alpha Glow, který se nachází ve skupině Stylize. Pohrajte si s nastavením této funkce, ale doporučuji barvu zvolit nějakou podobnou barvě Měsíce a nepřehnat to s velikostí záře.

Tak, a je to! Doufám, že i tento tutoriál ze seriálu o filmových efektech ve vás probudil trochu inspirace a že snad alespoň nepatrně rozšířil vaše obzory ve střihu videa. A pokud by vám náhodou něco z výše uvedených postupů nebylo jasné, nekamenujte mě, ale raději mi napište .

Využití komponování vrstev můžete vidět na amatérském akčním filmu Paradox