Scribus: zajímavá platforma pro elektronické publikování? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

12. června 2006, 00.00 | Tvorba interaktivního PDF s formulářovými prvky, odkazy a JavaScriptem: takové jsou
nejzajímavější vlastnosti, které nabízí open source produkt Scribus, určený jinak
primárně pro počítačovou sazbu. Jaká jsou ovšem úskalí stávající implementace na
platformě Windows? A co lze naopak začít ihned používat? To se dočtete v našem článku.

Vysoce zajímavé bezplatné řešení pro počítačovou sazbu Scribus ještě stále prochází stádiem dětských nemocí. Přesto je nepopiratelné, že zejména na domovské platformě, tedy v Linuxu, a stále více i ve Windows či Mac OS X už má Scribus využití, při kterém se dá na jeho funkce poměrně spolehnout. Řeč zde může být zejména o přípravě méně náročných, několikastránkových tiskovin. Jiné způsoby nasazení na tom nicméně nejsou tak dobře, a vzhledem k neexistenci opravdové referenční uživatelské dokumentace k danému produktu (omluvitelné každopádně dynamickým vývojem projektu) se dá mnohdy pouze metodou pokus-omyl dopátrat toho, co z vlastností, jež na první pohled vypadají dobře, lze v praxi skutečně bez problémů použít. My bychom se proto rádi v tomto článku podělili s našimi čtenáři o konkrétní zkušenosti s použitím Scribusu při sice doplňkové, ale v mnohém atraktivním nasazení funkci elektronického publikování v PDF, tj. vytváření dokumentů, určených primárně k prohlížení na obrazovce a distribuci prostřednictvím Internetu. Co tedy Scribus v dané oblasti slibuje a jaké jsou jeho skutečné schopnosti a omezení? To je otázka, kterou bychom zde rádi přinejmenším částečně zodpověděli v případě zatím poslední verze 1.3.3.2 daného produktu, určené pro platformu Windows.

Základní možnosti

Schopnosti Scribusu v daném směru se odvíjí od propracované exportní funkce pro převod normálních dokumentů Scribusu do PDF. Tato funkce mimochodem nestaví na známém Ghostscriptu, ale vlastní Libpdf for Scribus. Z hlediska věrnosti podání jsou u elektronického publikování zásadní schopnosti vkládání písem (čitelnost na různých počítačích) a komprese či downsamplingu vložené počítačové grafiky (snížení objemu souborů pro snadné přenosy). V prvním případě jsme byli s převody spokojeni, generované PDF s vloženými písmy či subsetovanými znaky dobře obstálo jak v Adobe Readeru 7, který lze považovat za jakýsi "referenční" prohlížeč pro daný typ publikování, tak i u Foxit Readeru, prohlížeče PDF pro Windows, jež je stále více oblíbený zejména pro svou hardwarovou nenáročnost. V případě grafiky nám až na druhý pokus zafungoval resampling, nicméně chyba zřejmě byla v samotném předlohovém dokumentu, nikoli exportním filtru. Poté, co jsme daný dokument "zahodili" a vyrobili několik dokumentů dalších, proběhlo vždy snížení rozlišení obrázků z původních vysokých rozlišení na obrazovkových 96 dpi uspokojivě (podání, příslušné snížení objemu PDF dokumentu), v dokumentu se zachovaly například i průhlednosti či přechody. Výhrady bychom takto mohli mít pouze k rychlosti převodu, rychlost každopádně zatím trápí windowsový port Scribusu obecně.

Nastavení exportu do PDF ve Scribusu

Exportní dialog do PDF pak nabízí řadu nadstandardních nastavení, které svůj půvab získají většinou pouze v kombinaci s Readerem 7 (prozatím). Potěší především možnost připojit ke zvolenému textovému rámečku odkaz, možné je i vkládání PDF anotací (odkaz je považován ve Scribusu za speciální typ anotace). Jenom jsme nepřišli na to, jak jsou vlastně prvky daného typu v dokumentu indikovány (jinak nežli přes vizuální atributy přiřazené uživatelem) a hlavně, v anotacích nefungovala korektně čeština. Bezproblémová byla naopak práce se záložkami, na které je možno opět přetvořit textové rámečky (lze třeba použít záložkové rámečky, ve kterých je text neviditelnou barvou), dále lze údajně využít i navigační prvek článek (přecházení mezi řetězenými rámečky) - tuto funkci jsme nicméně ani na několikátý pokus nezprovoznili. Dále umí Scribus generovat pro daný dokument náhledy stránek (marginální vlastnost), nastavit různým způsobem zabezpečení vlastností dokumentu (uzamčení samotného dokumentu, zakázání tisku, úprav či kopírování atd.) a pokud je nastaven export do PDF 1.5, funguje korektně i převedení vrstev z původního dokumentu do odpovídajícího PDF (daná funkce má značný potenciál například při výrobě vícejazyčných mutací publikací).

U dokumentu lze rovněž určit způsob jeho výchozího zobrazení v prohlížeči (celá obrazovka, jedno- či vícestránkový layout, skrytí ovládacích prvků, zobrazení určitých panelů aj.) a chování ve stylu elektronické prezentace (přechodové efekty aplikované na jednotlivé stránky dokumentu v celoobrazovkovém zobrazení) - obě tyto funkce nám fungovaly v prostředí Readeru velmi dobře. Nedomníváme se nicméně - narozdíl od autorů Scribusu, že by možnost vytvořit s pomocí Scribusu elektronickou prezentaci v PDF byly nějak nadužívány. Uživatelé zde vzhledem k potřebě dalších specializovaných nástrojů pro daný typ obsahu asi raději zůstanou spíše u Microsoft PowerPointu nebo také třeba Impress z OpenOffice.org - ale není vyloučeno, že se v daném případě mýlíme.

Určení způsobu výchozího zobrazení

Dále jsou v případě tvorby PDF k dispozici nadstandardní možnosti přidání interaktivity pomocí JavaScriptu a formulářů: těmto vlastnostem se budeme nyní věnovat podrobněji.

JavaScript a formuláře

Scribus dovoluje v rámci PDF dokumentů použít kód psaný v jazyce JavaScript na dvou úrovních: první je otevření dokumentu v prohlížeči PDF, druhým pak spojení s určitou akcí (přejetí, aktivování či deaktivování myší, vložení znaků z klávesnice aj.) s formulářovými prvky vloženými do dokumentu. V obou případech je možno vytvořit nový skript pomocí jednoduchého textového editoru přímo ve Scribusu a tento zde uložit do dokumentu, možné je i načtení skriptů z externích souborů. Přiřazení skriptu na úrovni dokumentu se provádí v rámci exportu do PDF. Daným způsobem lze tedy do dokumentu vložit libovolný kód, například i pro v poslední době dosti diskutovaný PDF tracking.

Druhé použití JavaScriptu je spojeno s formulářovými prvky. Scribus zde dovoluje na zvolený formulářový prvek převést opět textový rámeček. Podporovány jsou přitom všechny obvyklé prvky daného typu, tedy textové pole, pole zaškrtávací, seznamy, tlačítka aj. U každého prvku lze přitom dopodrobna vyladit jeho chování, včetně třeba možnosti kontroly validity vkládaných údajů, speciálního formátování (numerické údaje, datum apod., vlastní uživatelské formáty popsané s pomocí JavaScriptu) či výpočtů mezi poli. Vytvořené údaje pak dokáže formulář kódovat a odeslat na zadanou HTTP adresu ve formátech FDF (jazyk formulářových dat PDF) či HTML (webové formuláře).

Editace vlastností formulářového pole

Naznačené možnosti vypadají skutečně velmi lákavě. Ve spojení s designérským potenciálem Scribusu samotného (zarovnávání na mřížku a vodítka, nástroje pro vzájemné zarovnávání objektů, možnost vložení skenované předlohy původně papírového formuláře do zvláštní vrstvy dokumentu pro jednodušší rozmisťování polí apod.) se jedná o prostředek, který může v dané oblasti dobře konkurovat i takovému Adobe Acrobatu Professional. Při našich testech jsme ovšem narazili na hned několik zásadních problémů. Největším bylo to, že v seznamech a ani třeba rozvinovacích nápovědách jednotlivých polí (tooltip) nefungovala při zobrazení v Adobe Readeru 7 korektně čeština. I při uložení do PDF 1.5 a exportu s vložením písem byl u daných prvků tvrdošíjně použit některý ze základních 14 Adobe fontů, které se pro formulářové prvky používaly ve starších verzích PDF. Je možné, že chyba zde byla na naši straně, ale nikde jsme nenarazili na informace, které by nás vyvedly z názoru, že problém je spíše v samotné současné implementaci dané funkce.

Ještě se nám pak zdálo, že generované formuláře reagovaly a zobrazovaly se podivně lenivě. Pokud jsme pak využili u formulářového prvku tlačítko možnost přiřazení bitmapového obrázku pro vzhled daného prvku, přestal formulář v prostředí Readeru zcela fungovat. Suma sumárum, pro jednoduché formulářové prvky typu textových či numerických polí, vyšperkovaných třeba i výpočty či JavaScripty, daný nástroj stačí i v případě použití češtiny. Jinak na něm ještě vývojářský tým musí zapracovat, což by rozhodně měl, neboť se dle našeho názoru jedná o opravdu "killer-funkci", která si jinak jistě najde své příznivce.

Závěrem

Pokusíme-li se nějak shrnout naše zkušenosti z praktického testování možností nasazení Scribusu pro elektronické publikování v PDF, můžeme především konstatovat, že tvůrci programu mají v daném případě nemalé ambice a chtějí nabídnout skutečně rozmanitou paletu možností. Z nich ovšem v tuto chvíli podle našich zkušeností fungují na platformě Windows dobře (přihlédneme-li i k současným vývojovým problémům Scribusu jako takového) spíše jen možnosti základního vytvoření kratšího PDF dokumentu s věrným zachováním původního layoutu, automatickou optimalizaci nastavení vybraných prvků či vlastností (obrázky, písma, komprese, počáteční zobrazení) a možností použití některých základních navigačních prvků (odkazy, záložky). Pokročilejší použití elektronických formulářů troskotá na naznačených problémech s češtinou, podpora elektronických prezentací a využití prakticky libovolných funkcí nabízených JavaScriptem pro PDF (resp. PDF prohlížeče) nicméně fungují dobře. Pokud vývojový tým zapracuje na odstranění naznačených chyb, dočkají se uživatelé možná již záhy velmi silných a komplexních možností tvorby elektronických publikací, pro které bude Scribus využíván třeba stejně často, jako v případě přípravy dokumentů pro tiskový výstup.