Pracujeme s LyXem (4): Pokročilé prvky v sazbě - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

LYX Sazba

LYX Sazba

19. ledna 2004, 00.00 | Obrázky, tabulky, matematické vzorce, poznámky, křížové reference, obsahy či rejstříky:
Na tvorbu a zpracování těchto i dalších zajímavých prvků v dokumentech LyXu bychom se
rádi zaměřili v tomto díle našeho tutoriálu.

Mimo textu, jehož zpracování jsme popsali v minulé části tohoto tutoriálu, umožňuje LyX ve svých dokumentech využít řadu dalších prvků: Pro většinu uživatelů budou atraktivní obrázky a tabulky, zvlášť v akademickém prostředí pak přijdou vhod nástroje pro sazbu matematiky. K dispozici je dále poznámkový aparát, rozsáhlé jsou možnosti tvorby obsahů, seznamů, rejstříků a křížových referencí. Podívejme se nyní na zmíněné prvky a specifika jejich zpracování v LyXu podrobněji.

Obrázky

LyX umí zpracovat grafiku vloženou z externího zdroje, a to s pomocí utility convert ze sady ImageMagick - uvedená sada musí tedy být instalována na daném počítači. Podporovány jsou různé grafické formáty, jednoznačně nejvýhodnější je ale nasazení formátu EPS. Často opakovanou grafiku je vhodné schraňovat v adresáři, ke kterému je z okna pro volbu souboru přímý přístup prostřednictvím tlačítka Clipart. Při vložení grafiky (stejně jako u dalších dále popsaných prvků lze k němu využít odpovídající příkaz z nabídky Insert, navíc je k dispozici příslušné tlačítko na toolbaru) je možno prostřednictvím odpovídajícího dialogu nastavit řadu zajímavých úprav daného obrázku. Konkrétně je to například změna velikosti, rotace a umístění Bounding Boxu, kontrolovat lze i způsob zobrazení v LyXu (velikost, barevný mód) či v sazbě (draft mód).

Dialog kontrolující vložení a sazbu grafiky.

Pro umístění grafiky na jinou než aktuální pozici je k dispozici pokročilý mechanizmus pro práci s plovoucími objekty (floats). Funguje tím způsobem, že uživatel vloží obrázek do odpovídajícího okolí (Insert-Floats-Figure), ve kterém pro daný objekt nastaví jednak popisek a případně pravidla pro jeho umístění (nahoru/dospod stránky, na aktuální pozici atp., možné je i kombinování zmíněných podmínek). TeX se pak pokusí automatizovaně plovoucí objekt umístit tak, aby vyhovoval nastaveným podmínkám (hodně závisí na tom, jak striktní jsou uživatelovy požadavky a kolik plovoucích objektů je v dokumentu přítomno).

Prostředí pro vložení plovoucího objektu v LyXu je mimochodem jedním z mnoha dalších prvků, které mají podobu jakéhosi tlačítka, jehož stiskem se skryje/zobrazí obsah daného prvku. K nastavení vlastností (jsou-li nějaké) takovýchto prvků je zapotřebí nad zmíněným tlačítkem stisknout pravé tlačítko myši.

Kontrola umístění plovoucích objektů.

Tabulky

Aparát pro práci s tabulkami nabízí prostředky obdobné těm, které uživatel zná z textových procesorů. Možné je tedy například přidávání, odstraňování, spojování, zarovnávání či rámování buněk. Tabulku či buňku lze natočit pod úhlem 90 stupňů. Do buňky tabulky je možno vložit i jiný obsah než je text, například grafiku, matematiku, stránkové boxy (viz dále) a v neposlední řadě také opět tabulku. Funkce dlouhých tabulek umožňuje vytvářet tabulky, sahající přes více stránek, u kterých lze nastavit například automatizované záhlaví či zápatí na každé stránce. Pro optimalizované umístění tabulek v sazbě je možno obdobně jako v případě grafiky využít technologii plovoucích objektů.

Nastavení vlastností tabulky.

Stránkové boxy (minipage)

Jakousi obdobou rámečků, známých z jiných sázecích aplikací, jsou stránkové boxy (minipages). Jedná se vlastně o tabulku o jediné buňce, u které se určuje šířka a způsob vertikálního zarovnání obsahu. Uživatel může stránkové boxy využít (v případné kombinaci s obrázky, tabulkami či vícesloupcovou sazbou) k vytváření stránek s nepravidelnou strukturou, vzhledem k absenci skutečného WYSYWIG módu v LyXu i omezením LaTeXu v uvedeném směru je ale rozhodně nelze považovat za prostředek, vhodný pro sazbu složitěji strukturovaných publikací (noviny, časopisy, letáky apod.).

Matematika

Aparát pro tvorbu matematických výrazů v LyXu je bohatý a výkonný. Jeho základem je tzv. Math Panel, dovolující víceméně WYSIWYG vytvářet různé typy výrazů. K dispozici jsou například prostředky pro vkládání různých symbolů a operátorů, sazbu matic, víceřádkových rovnic, zlomků a indexů či kontrolu typu písma, mezer a akcentů. Mimo to může uživatel znalý (La)TeXu vytvářet výraz přímým vložením kódu, přičemž lze použít i uživatelem definovaných sekvencí - maker, což může značně šetřit čas při opakovaném vkládání téhož výrazu. Výraz lze vložit do textu (Inline Formula) nebo jako samostatný úsek (Display Formula, různá prostředí - Environment). Vložené rovnice je možno různým způsobem automaticky číslovat, a to i s použitím návěští, které pak lze odkazovat v křížových referencích (viz dále).

Porovnání vzhledu matematiky v LyXu a sazbě zhotovené TeXem.

Poznámky

LyX umožňuje v textu využít patní (Footnote) a okrajové (Marginal Note) poznámky. V případě patních poznámek LaTeX automaticky zajistí jejich umístění v sazbě a číslování, u okrajových poznámek je obdobně zajištěno umístění na okraj stránky. Do poznámek obou typů lze vkládat libovolný jiný obsah (grafika, tabulky, matematika aj.) s výjimkou plovoucích objektů. V současné verzi LyXu není možno dále kontrolovat pokročilé vlastnosti poznámek, jako je například způsob číslování u patních poznámek či šířka boxu u poznámek okrajových, uživatel ale může využít vložení vlastního texovského kódu - podrobnější popis lze nalézt v dokumentaci LyXu (dokument Extended Features).

Mimo poznámek zmíněných typů lze do textu vkládat rovněž uživatelské komentáře (Note). Ty lze ovšem zobrazit pouze v LyXu, nikoli sazbě vytvořené TeXem: jejich posláním je tedy například výměna informací mezi uživateli daného dokumentu.

Obsahy, křížové reference, rejstříky

Uživatel může kamkoli do dokumentu vložit obsah. Ten je sestaven z odkazů na odpovídají typy okolí (part, chapter, section, aj.), použité v dokumentu. Strukturu obsahu (tj. určení toho, co má být do něj začleněno) lze kontrolovat prostřednictvím dialogu, vyvolaného příkazem Layout-Document-Numbering. Mimo obsahu je možno vytvořit také seznamy obrázků, tabulek, rovnic a algoritmů - sestavují se z odkazů na plovoucí objekty daného typu.

Obsahy s seznamy lze využít nejen v sazbě, ale též k navigaci v rámci LyXu, a to prostřednictvím dialogového okna, vyvolaného příkazem View-Table of Content nebo odpovídajících příkazů z nabídky Navigate. Libovolné místo v dokumentu je možno vyznačit pomocí záložek (Navigate-Bookmarks).

Navigace v obsahu dokumentu.

Jinými prvky, použitelnými při sazbě i navigaci, jsou křížové odkazy. Ty fungují tak, že uživatel nejprve na určitou pozici v dokumentu vloží návěští (label). Na to je pak možno odkazovat prostřednictvím křížové reference, která může mít různou podobu. Reference lze použít pouze v rámci jediného dokumentu. (LyX rovněž nabízí příkaz pro vložení URL. V současnosti se ovšem nejedná o živý navigační prvek, použitelný například v rámci PDF dokumentů, ale pouze okolí, dovolující URL kvalitně vysázet.)

Silné jsou v LyXu možnosti tvorby rejstříků. Ty fungují obdobně jako v případě křížových referencí tak, že uživatel nejprve na odpovídající pozici vloží rejstříková hesla. Z nich se pak v rámci sazby sestaví rejstřík, který se umístí na uživatelem stanovenou pozici.

Příkazy TeXu

V LyXu lze využít také nástroj pro vkládání příkazů (La)TeXu. Ty přijdou ke slovu při zpracování dokumentu TeXem. S jejich pomocí lze tedy v sazbě využít lecco, na co zatím prostředky samotného LyXu nestačí - příkladem může být výše popsaná kontrola chování poznámek či dále zmíněné využití vícesloupcové sazby. Inspirativní příklady lze najít v již zmíněném dokumentu nápovědy LyXu Extended Features (kapitola Secrets of the LaTeX Masters).

Vícesloupcová sazba

Zajímavé možnosti nasazení řídících sekvencí LaTeXu (konkrétně prostředí Multicolumn) pro vícesloupcovou sazbu demonstruje dokument multicol.lyx, dodávaný s LyXem (lyx/share/lyx/examples/). Celý dokument lze vysadit ve dvou sloupcích prostřednictvím odpovídajícího nastavení vlastností dokumentu (Layout-Document-Paper-Two column document).

Pomocí příkazů LaTeXu vložených do dokumentu LyXu lze řešit například vícesloupcovou sazbu.

Závěrem

LyX nabízí skutečně mnoho zajímavých prvků, použitelných v sazbě. Podle našich zkušeností jsou ovšem tyto prvky většinou značně "kontextově senzitivní", tj. jejich vložení není možné kdekoli. Je-li umístění nesprávné, skončí sazba TeXem nezdarem. Uživatel by se tedy měl podrobněji seznámit s pravidly pro zpracování zmíněných prvků, a to jak v User's Guide LyXu, tak dokumentaci LaTeXu. Ošetřením chybových stavů se pak budeme podrobněji zabývat v dalším díle tohoto tutoriálu, který bude věnován zpracování dokumentů LyXu TeXem.