PDF/X: silný prostředek nebo prázdná bublina? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

pdf praxe

pdf praxe

14. března 2005, 00.00 | I v českých pre-pressových provozech se začíná stále více diskutovat o výhodách nasazení
některé z variant PDF/X. Jsou stávající podoby uvedeného standardu a příslušné nástroje
dostatečně zralé k tomu, aby sázka na uvedený formát přinesla skutečně jen výhody? Nad
uvedenou otázkou se zamýšlíme v naší polemice, do které můžete přispět svými názory i
vy.

Zásadní otázkou, řešenou dnes v polygrafické výrobě, je volba formátu elektronického podkladu, z kterého má být proveden či sestaven (zejména rámečková inzerce) výstup. Donedávna v uvedené oblasti kralovaly nativní formáty a jazyk PostScript, dnes dostává stále větší zelenou formát PDF (ale zřejmě ještě dlouho potrvá, než - co do obliby - předčí výše uvedené konkurenční prostředky). I jeho nasazení k uvedenému účelu nemusí být ovšem vždy bez problémů: zásadní komplikaci představuje z hlediska užití v pre-pressu skutečnost, že i s pomocí dobrých nástrojů lze vytvořit PDF, které může činit problémy (chybějící písma, barvy v RGB apod.). Proto se již před nějakým časem začalo pracovat na normě PDF/X, což je modifikovaná podoba PDF, určená právě pro přenos pre-pressových podkladů mezi pracovišti: naznačeným problémům se zpracováním by mělo zamezit to, že se u souboru v PDF/X některé vlastnosti více či méně striktně vyžadují a jiné zakazují.

Poměrně dynamický vývoj okolo PDF/X vedl postupně k tomu, že v mnoha nástrojích předtiskové přípravy nyní nacházíme funkce, dovolující vytvářet dokumenty v PDF/X či jinak tento formát zpracovávat (preflight apod.). Je ovšem současný stav dané technologie a jejich implementací skutečně takový, aby sázka na PDF/X byla skutečně sázkou na jistotu? Nebo zde jsou problémy, o kterých by měl vědět ten, kdo se rozhoduje uvedený formát začít využívat? O malý rozbor nastíněné problematiky se pokoušíme v tomto našem článku.

Které PDF/X je to pravé?

První poněkud zarážející skutečností v souvislosti s PDF/X je to, že daný standard neexistuje v jediné, ale hned několika podobách. V základu lze takto hovořit především o PDF/X-1a, PDF/X-2 a PDF/X-3. První z uvedených podob je určena pro potřebu tzv. slepé výměny dat: zásadními vlastnostmi této podoby jsou povinné vložení písem a obrázků, barvy pouze CMYK, přímé a DeviceN, potřeba specifikace stránkových boxů, indikace trappingu a výstupních podmínek (OutputIntents), a dále též zákaz uzamčení či OPI odkazů. PDF/X-3 pak přidává větší možnost při práci s barvami, když dovoluje použití různých barvových prostorů a připojení ICC profilů. PDF/X-2 pak uvádíme v našem výčtu jako poslední, neboť na rozdíl od zmíněných dvou standardů dosud není implementován v žádném z nástrojů předtiskové přípravy. Posláním tohoto formátu bude nabídnout technologii obdobnou OPI, postavenou na PDF/X.

Kontrola PDF/X nastavení v Acrobat Distilleru

Rozdělení vývoje do více větví je dáno odlišnými nároky, které mají zájmové skupiny, podílející se na vývoji PDF/X. PDF/X-1a takto odráží především požadavky provozů v USA a Kanadě a je užíván zejména k dodávkám rámečkové inzerce, PDF/X-3 by mělo být zase doménou provozů evropských a mluví se o něm jako o podkladu pro tiskové zakázky. Z hlediska tuzemských provozů nicméně zaujme minimálně skutečnost, že existují projekty, propagující pro bezproblémové nasazení v české polygrafii spíše podobu 1a a nikoli 3.

Rozštěpení specifikací (a zmatení nezkušeného uživatele) se pak ještě násobí tím, že PDF/X-1a i PDF/X-3 jsou k dispozici v různých podobách, odpovídajících vývoji v rámci samotného PDF: v novém Acrobatu 7 Professional jsou takto například k dispozici jak dřívější PDF/X-1a:2001 a PDF/X:2002, tak PDF/X-1a:2003 a PDF/X:2003. Novější varianty jsou založeny na PDF 1.4, nikoli 1.3 jako předchozí podoby, a obsahují zákaz použití průhlednosti či JBIG2 komprese.

A jako by toho nebylo dost, je zde ještě iniciativa okolo PDF/X Plus, což je souhrnné pojmenování pro specifikace, rozšiřující určitým způsobem požadavky na podobu podkladu, který je jinak ve formě PDF/X. V daném případě se tedy vlastně nejedná o další standard, ale spíše snahu unifikovat nějak doplňkové požadavky na pre-pressové PDF, které nejsou automaticky zahrnuty v rámci PDF/X. Naznačená iniciativa má rozhodně svou logiku: stačí když si uvědomíme, že PDF/X dokument (1a nebo 3) je z hlediska specifikace standardu v pořádku, i když v něm obsažené obrázky mají například rozlišení obrazovky (72 či 96 dpi), což jistě není žádoucí.

Pokusíme-li se shrnout současný stav kolem podob PDF/X, musíme konstatovat, že podklad v PDF/X nelze rozhodně vyžadovat na základě jednoduchého (ale uživateli asi očekávaného) požadavku "Dodejte to v PDF/X". Namísto toho je zapotřebí, aby daný provoz pečlivě zvolil, jak bude to "jeho" PDF/X vypadat, a mimo volby mezi PDF/X-1a a PDF/X-3 specifikoval i různá dodatková kritéria nebo využil ta, která se nabízejí v rámci PDF/X Plus. Požadavek na dodávku "v PDF/X" pak obvykle znamená předat uživateli buďto přesné instrukce pro tvorbu dokumentu v dané aplikaci nebo lépe odpovídající sadu nastavení (pro Distiller, InstantPDF apod.).

Nástroje pro PDF/X

Poněkud problematická je i situace v případě nástrojů pro PDF/X. Začít zde můžeme Adobe Acrobatem. Ten nabízí (ve verzi Professional, 6 či 7) prostředky pro PDF/X v rámci Distilleru a preflightového engine. Co je ale zásadní, zpracování oběma způsoby nedokáže vytvořit PDF/X dokument ze souboru (postscriptového v případě Distilleru, PDF v případě preflightu), který již není korektní. Uvedeným způsobem lze tedy pouze zkontrolovat (dále pak je možné i připojení některých dodatkových informací, týkajících se například OutputIntents, ICC profilu či stránkových boxů), zda daný PDF dokument odpovídá zvolené podobě PDF/X nebo (v případě Distilleru) vytvořit PDF/X dokument z korektního PostScriptu. Není-li zpracovávaný soubor v pořádku, musí uživatel provést manuální korekce (na základě odpovídajících reportů), což samozřejmě opět neodpovídá představě ve stylu "PDF/X stiskem jediného tlačítka". Možnost automatických korekcí se každopádně v Acrobatu nabízí při použití produktu Enfocus PitStop, který ovšem základní cenou 599 USD nepatří k nejlacinějším, dále jsou pak nabízeny méně či více výkonné pluginy jako je Apago PDF/X Checkup či Callas PDF/X-3 Inspector.

Konverze do PDF/X v InDesignu CS

Export do PDF/X s případnými automatizovanými úpravami pak poskytují mnohé aplikace pro tvorbu obsahu. Týká se to například Adobe InDesignu, CoreluDraw či open-source řešení Scribus. Výhoda automatických korekcí je ovšem trochu zastíněna skutečností, že se jedná o formu převodu, která je postavena na PDF library, nikoli Distilleru (nepřevádí se přes PostScript, ale provádí se přímý zápis do PDF dokumentu), což může znamenat méně kvalitní PDF. Je tedy otázkou, zda není lepší dát přednost převodu přes PostScript a Distiller, hodně asi opět záleží na podmínkách daného workflow.

Podíváme-li se na stávající nabídku nástrojů pro PDF/X, musíme ještě konstatovat, že PDF/X je podle leckterého výrobce luxusem, za který si je třeba připlatit: modelové je zde chování Adobe, která nabízí podporu PDF/X v Acrobatu Professional, nikoli Standard. To samozřejmě není skutečnost, která by nějak prospěla zmasovění PDF/X coby prostředku pro výměnu podkladů mezi zadavateli a zhotoviteli tiskových zakázek - uvedené poslání je ale přitom jedno z hlavních, pro které PDF/X vznikl.

Závěrem

V naši polemice jsme se pokusili nastínit nejdůležitější diskutabilní skutečnosti ohledně praktického nasazení PDF/X. Neklademe si nároky na úplnost: našim cílem bylo spíše podnítit diskusi k uvedené problematice, ke které mohou zainteresovaní čtenáři využít diskusní fórum tohoto článku. Zajímavé by takto třeba bylo dovědět se, jaké nástroje a s jakými výsledky jsou pro práci s PDF/X nasazovány, jak je to s používáním základních podob standardu oproti rozšířeným specifikacím ve stylu PDF/X Plus atp.