Adobe Creative Suite 2 zblízka: Styly v InDesignu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

15. června 2005, 00.00 | Jednou z nejzajímavějších nových vlastností Adobe InDesignu CS2 jsou bezesporu objektové
styly. Ale nezůstalo jen u nich: uživatelé mají dále k dispozici řadu vylepšení, které
jim usnadní práci se styly textovými a načítáním dokumentů v DOC a RTF formátu. Více se
dočtete v tomto našem článku.

Podle tvrzení společnosti Adobe nabízí nastupující InDesign CS2 více jak 300 novinek oproti verzi předchozí. Ne každá z nich má samozřejmě zásadní význam, najdou se nicméně mnohé takové, které zřejmě zaujmou většinu uživatelů. K těmto bezesporu patří prostředky pro práci se styly: InDesign jednak nabízí zcela nový druh stylů, tj. styly objektové a navíc poměrně zajímavě vylepšuje stávající možnosti práce se styly textovými, na své si pak přijdou i ti, kdo chtějí mít lépe pod kontrolou načítání obsahu z dokumentů textových procesorů. Podrobněji bychom rádi uvedené novinky přiblížili v tomto článku.

Objektové styly

Nová paletka Object Styles nyní dovoluje uložit a opakovaně aplikovat prakticky libovolnou sadu atributů objektů v InDesignu. Nastavení se takto může týkat například výplní, obrysů, průhlednosti, rohů či stínů, textových sloupců, prokladu, zarovnání textu, odstavcových stylů, ukotvení objektu (rovněž nová vlastnost) apod. Aplikovat lze tyto styly na objekty, skupiny a rámečky, včetně rámečků textových.

Manipulace se styly je zcela v intencích toho, co zná uživatel z dřívější práce se styly textovými. Příslušná paletka (a případě též paletka Control) tedy dovoluje jednak definovat styl zcela od základu nebo jej vytvořit převzetím atributů zformátovaného objektu. Možné je pak i dědění stylů, tj. automatické přebírání atributů z jiného stylu, s updatem ve chvíli, kdy se nastavení rodičovského stylu změní. Obdobně je pak možné duplikování stylů, jejich odstraňování atp. Styly uložené v dokumentu lze v dokumentu přenést i na jiné pracoviště a zde načíst (viz dále) do prostředí InDesignu: tímto způsobem se tedy naskýtá možnost zachování identického formátování při týmové spolupráci apod.

Paletka pro práci s objektovými styly

Zvolený styl pak lze různými způsoby nastavit jako výchozí pro obrázkové či textové rámečky. Spojení mezi stylem a objektem je možno podle potřeby odstranit, takže následné úpravy stylu již nemají na objekt vliv. Styl může odstranit a nahradit všechna nastavení objektu nebo změnit pouze nastavení vybraná, přičemž ostatní zůstanou beze změny - volba se zde provádí zapnutím či vypnutím určených kategorií vlastností v definici stylu. Rychlý přehled o tom, co daný styl obsahuje, poskytuje kontextová nápověda, zobrazená po přemístění kurzoru nad název stylu v paletce objektových stylů.

Objektové styly mohou být určitě velmi užitečným pomocníkem, který uspoří spoustu úmorných nastavování a do značné míry eliminuje nepřesnosti. Sazba jakékoli publikace, zejména pak takové, u které se mnohé prvky opakují, tedy časopisů či jiných periodik, bude nyní mnohem snazší, budou-li k dispozici přednastavené styly například pro textové rámečky, stínování či rámování obrázků apod.

Nastavení objektového stylu

Následné styly

Za báječný doplněk funkce objektových stylů či dřívějších stylů vnořených považujeme novou volbu InDesignu Apply Next Style. Jak již název naznačuje, jedná se o schopnost hromadně aplikovat určenou sadu odstavcových stylů na danou posloupnost odstavců. Funkce zde funguje na té bázi, že každý odstavec může v rámci své definice určovat i styl, který se má automaticky aplikovat na odstavec následující, přičemž aplikace funguje tak, že uživatel vybere textový úsek a zadá styl, který má být první v pořadí. Pokud tento obsahuje určení následného stylu, provede se příslušné zformátování následného odstavce automaticky, a takto se postupuje i dále. To tedy znamená, že lze poté použitím jediného stylu zformátovat i velmi rozsáhlý úsek dokumentu. Na síle uvedené funkci přitom přidává možnost aplikovat takto styly v rámci stylu objektového na textové rámečky.

Aplikace následného stylu

Možností, jak uvedenou vlastnost využít k usnadnění práce, je opět nepřeberné množství. Typickým příkladem je zde formátování článků v periodikách, kde je pevně daná struktura (například nadpis, perex, hlavní text apod), obdobně lze formátovat třeba katalogy či ceníky. Práce se styly zde tedy v kombinaci se zmíněnými vnořenými a odstavcovými styly začíná v mnohém připomínat (byť určitě ne zcela dokonale) ceněné (ale také poměrně drahé) produkty WoodWing Software SmartStyles a SmartLayout, a bude zajímavé, jak daný výrobce zareaguje v příštích verzích svých produktů.

Selektivní nahrávání stylů

Pod kontrolou je nyní i přenos odstavcových, znakových či objektových stylů mezi dokumenty resp. prostředími. Uživatel může přímo z dané palety určit dokument, z kterého mají být styly nahrány. V následném dialogu pak vidí přehled všech stylů v daném i aktuálním dokumentu, ve kterém jsou vyznačeny i případné konflikty v pojmenování. Následně může určit, které ze stylů se mají do dokumentu načíst a rovněž také, jakým způsobem se mají řešit zmíněné konflikty (přepsání, přejmenování).

Dialog pro nahrávání stylů

Rychlá aplikace stylů

Drobná, ale cenná pomůcka pro ty, kdo pracují s velkým množstvím stylů, je funkce Quick Apply. Jedná se v podstatě o možnost "nalistovat si" daný styl zadáním několika písmen z jeho názvu poté, co se stiskne odpovídající klávesová zkratka (Ctrl-Enter). Je-li při zadání této zkratky vybrán text, zobrazí se příslušný seznam stylů odstavcových či znakových, je-li vybrán objekt, nabídnou se styly objektové. Uvedeným způsobem lze tedy nejen přímo určit jeden konkrétní styl, ale také například rychle zobrazit seznam všech stylů, které v názvu obsahují slovo Nadpis apod.

Quick Apply v akci

Návrat k původnímu stylu a vyčištění textu

Efektivnější využití provázaných stylů nyní dovoluje volba Reset to Base, která pro daný styl uvede jeho nastavení do stavu, odpovídajícího stylu rodičovskému. Uvedeno volbu lze tedy použít k rychlému odvolání změn, které jsme v daném stylu prováděli. Produkt také nyní řeší i náhradu stylu při jeho odstranění z dokumentu.

Rychlé vyčištění textu od přidaných formátovacích charakteristik dovoluje funkce Clear Overrides. Aplikovat ji lze přitom selektivně pouze na úrovni znaků či odstavců (při aplikaci daného příkazu se přidrží odpovídající kombinace kláves). InDesign také nyní umí vložit text přes schránku bez formátovacích charakteristik, obdobně lze nastavit chování pro přebírání textu z jiných aplikací.

Rozšířený import z Wordu a RTF

Především se zpracováním stylů souvisí i nové možnosti importu z dokumentů textových procesorů ve formátech DOC (interní formát Microsoft Wordu) a RTF. Pokud se uživatel rozhodne zachovat styly a formátování, má oproti dřívějšku podstatně bohatší možnosti, jak tento převod kontrolovat. Konkrétně se to týká především zpracování konfliktů v pojmenování stylů (obdobně jako při výše popsaném načítání stylů z jiných dokumentů InDesignu), možné je i definování mapování stylů mezi Wordem a InDesignem. Při načítání bez stylů lze zachovat lokální formátování (například zvýraznění kurzívou). Všechna nastavení převodu je možno uložit pro opakované použití. Mimochodem, importní filtr nyní dokáže adekvátně načíst i poznámky či ukotvené objekty, neboť nový InDesign disponuje odpovídající podporou těchto prvků (o tom více někdy příště).

Dialog pro import z Wordu či RTF

Závěrem

InDesign CS2 přichází s řadou užitečných pomůcek pro práci se styly, z nichž některé využije při své práci skutečně každý, jiné pak přijdou vhod jen při speciálních úlohách. Bezesporu nejzajímavější je aparát pro objektové styly, hodně užitečné pak může být následné aplikování stylů. Tyto i další výše popsané funkce je sice možno využívat i v dřívějších verzích InDesignu s pomocí odpovídajících pluginů, které svými schopnostmi mnohdy převyšují popsané nové možnosti InDesignu (například zmíněné pluginy WoodWing Software), ovšem většinou za ne právě nízké částky. Oproti tomu jsou dané funkce k dispozici jaksi "grátis", tedy v ceně příslušného upgradu či nové verze.