Vnořené styly v Adobe InDesignu CS - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Adobe InDesign sazba

Adobe InDesign sazba

31. května 2004, 00.00 | Zajímavou pomůckou, usnadňující mnohdy hodiny práce při formátování dokumentů, jsou v
InDesignu CS tzv. vnořené styly. Jak tento prostředek funguje? A co oproti němu dokáží
nabídnout konkurenční Smart Styles společnosti WoodWing Software?

Připomínat význam, jaký mají při zpracování dokumentů v sázecích aplikacích (ale též například textových procesorech) prostředky pro odstavcové a znakové styly, by bylo jistě nošením dříví do lesa. Ne každý ovšem ví, že zatím poslední, tedy CS verze sázecího programu Adobe InDesign přináší funkci, značně zefektivňující dosavadní možnosti práce se styly v uvedené aplikaci. Hovoříme zde o prostředku pro tzv. vnořené styly (nested styles). V tomto našem článku bychom se rádi na možnosti a způsob využití uvedeného nástroje podívali podrobněji. A protože i na našich pracovištích je poměrně dobře znám produkt společnosti WoodWing Software Smart Styles, který nabízí obdobné funkce, pokusili jsme se zároveň i o porovnání možností obou zmíněných nástrojů.

K čemu vnořené styly?

Vnořené styly jsou, stručně řečeno, znakové styly, aplikované automaticky v rámci odstavcového stylu na základě pravidel. Každé pravidlo určuje pro daný znakový styl textový úsek, na který bude tento styl aplikován. Vymezení úseku je možné buďto stanovením jeho délky (zadaný počet znaků, číslic, slov, vět atp.) nebo koncového znaku (speciální znak typu pevná mezera či zalomení řádku, tabulátor, číslo, písmeno aj.). Uvedeným způsobem lze v rámci odstavce po sobě aplikovat libovolný počet zvolených znakových stylů.

Text určený k formátování pomocí vnořených stylů

Z toho, co jsme řekli, asi plyne u jakého typu textu je využití vnořených stylů výhodné. Na prvním místě lze uvést výčty různých typů, především takové, které mají pevně dány víc jak dvě složky (viz ilustrační obrázky k článku). Dalším typickým příkladem nám mohou být různě vyšperkované úvody odstavce: nejznámější způsob formátování uvedeného typu - tedy iniciály - jsou v nové verzi InDesignu pojaty právě formou vnořených stylů. Neocenitelné pak mohou být vnořené styly při formátování katalogových položek, neboť právě zde bývá text členěn velmi bohatě a přitom unifikovaně. Uvedenou funkci lze samozřejmě výhodně použít i v případě tabulek, i když zde nabízí InDesign samostatný výkonný aparát, na jehož možnosti bychom se rádi blíže podívali někdy příště. Ve výčtu aplikací bychom pak mohli samozřejmě dále pokračovat, předpokládáme ale, že čtenáři dokáží sami ve své praxi najít řadu dalších způsobů, jak uvedenou funkci využít. My se namísto toho nyní pokusíme podívat, jak vypadá konkrétní technická realizace uvedené funkce.

Jak vytvořit a aplikovat vnořené styly v InDesignu?

Využití vnořených stylů začíná samozřejmě analýzou struktury textu, který má být uvedenou metodou formátován. Uživatel na jejím základě stanoví, které znakové styly a na jaké pozici v odstavci chce použít. Požadované znakové styly nadefinuje pomocí příslušných prostředků. Následně otevře dialog pro definování či úpravy odstavcového stylu, v jehož rámci chce dané znakové styly aplikovat. Zde se přepne do oddílu Iniciály a vnořené styly. V části Vnořené styly pak po stisku tlačítka Nový vnořený styl určí znakový styl, jež chce aplikovat jako první, a dále pravidlo, podle kterého má být tato aplikace provedena. Uvedený postup pak podle svých požadavků opakuje. (Pro případnou změnu pořadí jednotlivých definic se nabízí tlačítka v podobě šipek.) Pokud poté daný odstavcový styl aplikuje, použijí se provedená nastavení v pořadí, určeném v rámci výše popsaného dialogu.

Příprava vnořených stylů

Podívejme se na tomto místě ještě blíže na pravidla, použitá při určování aplikace vnořených stylů. Má-li být formátování aplikováno na celý stanovený výběr, volí se z odpovídajícího rozvíracího seznamu položka Až, nemá-li se již volba vztahovat na samotný oddělovací znak, volí se možnost Až do. Dále se určuje počet opakování daného řetězce či znaku a konečně jeho typ. Specifickou formu oddělovače představuje znak pro konec vnořeného stylu. (Vkládá se do textu odpovídajícím příkazem z nabídky Text-Vložit speciální znak.) Ten přijde ke slovu i tehdy, chce-li uživatel manuálně ve zformátovaném odstavci ukončit aplikaci daného vnořeného stylu bez ohledu na její původní definici. Zajímavé aplikace nabízí využití různých typů mezer coby oddělovačů. Jako oddělovač lze dále použít libovolné jednotlivé číslo či písmeno, ne však řetězec znaků. Podrobnější popis všech oddělovačů lze najít v dokumentaci InDesignu.

Zformátovaný text

Vnořené styly a Smart Styles

Jak jsme již předeslali výše, vnořené styly nejsou jedinou technologií, použitelnou dnes v InDesignu k sofistikovanějšímu formátování textu. Obdobné i mnohé další možnosti nabízí rovněž plugin Smart Styles společnosti WoodWing Software. Ten je ovšem (na rozdíl od výše popsané funkce pro vnořené styly, která je pro vlastníky InDesignu zdarma) k dispozici za ne právě nízkou částku 149 USD. Naskýtá se tedy zákonitě otázka, zda má vlastně do uvedeného produktu cenu investovat.

Hlavním argumentem hovořícím pro je rozsah aplikací: Zatímco vnořené styly dokáží pracovat pouze s textem, nabízí Smart Styles práci se styly pro prakticky libovolný typ objektů InDesignu, tedy například rámečky, obrázky či tahy. Vytvářet lze přitom i styly, umožňující naráz formátovat více odstavců či tabulky. Další nepopíratelnou výhodou je snadnost, s jakou lze styly v uvedeném produktu vytvářet: namísto složitého definování stačí vzorový objekt přetáhnout do knihovny Smart Styles a plugin už sám na základě analýzy vytvoří odpovídající styl. Možnosti se pak dále násobí v kombinaci s produktem téhož výrobce Smart Layout (499 USD), umožňujícím hromadné formátování prvků dokumentu, založené na konceptu tzv. článku (article). Hlavní mínus, tedy cena, každopádně znamená, že Smart Styles budou zajímavé pouze tam, kde se unifikovaně formátované dokumenty zpracovávají skutečně ve velkém.

Závěrem

Funkce vnořených stylů může být užitečnou pomůckou na mnoha pracovištích předtiskové přípravy. Naučit se definovat dobře fungující pravidla nebude ale určitě (zvlášť u netriviálně strukturovaného textu) úplně snadné. Nějaký čas pak samozřejmě zabere i vytváření odpovídajících znakových a odstavcových stylů. Výsledkem by nicméně mělo být podstatně rychlejší, snazší a bezproblémovější formátování publikací se stejnou či podobnou strukturou. K dalšímu zefektivnění práce přitom může významně přispět nasazení prostředků, jako jsou klávesové zkratky či skripty. Jako vždy samozřejmě přivítáme, pokud se naši čtenáři v rámci diskusního fóra tohoto článku podělí o své konkrétní zkušenosti s využíváním uvedené funkce.