Multi-Channel Communication: nový publikační trend v enterprise oblasti - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Trendy

Trendy

14. dubna 2004, 00.00 | Publikování informací není už zdaleka omezeno jenom na tiskoviny. Jakými jinými kanály a
proč dnes organizace, podniky a společnosti komunikují? A co to znamená pro publikační
průmysl? Odpovědi na uvedené otázky se pokouší přinést nedávná studie společnosti CAP
Ventures.

Tvář dnešního publikačního průmyslu se v posledních letech radikálně mění. Víc než kde jinde to platí pro tzv. enterprise oblast, tedy prostředí podniků, společností či organizací. Zde už prakticky nikde nefunguje pouze tradiční komunikační kanál, tedy tiskovina. Vedle ni, a to stále výraznější měrou, bývají používány elektronické komunikační prostředky, především World Wide Web a dále například mobilní zařízení (mobilní telefony, pagery, PDA aj.) či interaktivní televize. Uvedené kanály přitom obvykle bývají používány nikoli konkurenčně ale souběžně.

Jak je to ovšem s naznačeným publikačním trendem souhrnně? Bude znamenat nástup nových médií zánik poptávky po polygrafické výrobě? A jaký směrem se vlastně má zmíněné multikanálové komunikování ubírat? Odpovědi na tyto i další otázky se pokouší přinést nedávno zveřejněná studie společnosti CAP Ventures "The Multi-Channel Communication Challenge". Jedná se sice o placený materiál, ale jeho zdarma zveřejněné úryvky (zde a zde) jsou natolik zajímavé, že stojí za to si je přiblížit v tomto článku.

Proč multi-channel communication?

Zásadní otázka, položená v uvedené studii, se táže, proč se vlastně multikanálové komunikování v enterprise oblasti zavádí. Odpověď je zde poměrně jednoznačná: Hlavním důvodem je lepší služba zákazníkům, které lze rozmanitějšími kanály oslovit rychleji, efektivněji a atraktivněji. Konkrétně odpovědělo víc jak 60 % respondentů výzkumu, že zásadním popudem pro multikanálové komunikování jsou podpora zákazníků a marketing. Pro víc jak 50 % respondentů pak byly jediným důvodem pro zavádění multikanálové komunikace zvýšení příjmů nebo spokojenosti zákazníků. Dalším významným důvodem k zavádění multikanálového komunikování je pak zvýšení interní efektivity při práci s informacemi. Nezávislost informace na výstupním zařízení totiž znamená snížení nákladů na komunikaci a zefektivnění pořízení, updatování, schvalování či publikování informací v rámci podniků.

Vyslovení záměru je podpořeno i odpovídajícími investicemi: Podniky investovaly v průměru 337321 USD (za software a služby), přičemž velké společnosti referovaly odpovídající průměrný rozpočet ve výši 603563 USD. V roce 2004 by pak měl být plánovaný nárůst odpovídajících investic oproti roku 2003 v průměru asi 60000 USD.

Jakými kanály a jak se komunikuje?

Zajímavá zjištění přináší zmíněná studie ohledně kanálů, jejichž prostřednictvím respondenti výzkumu komunikují. (Viz následující graf.) Nasazení jednotlivých kanálů je obvykle konzistentní napříč jednotlivými subjekty s několika významnými výjimkami: Velké společnosti komunikují nejvíc ze všech respondentů prostřednictvím tiskovin (44,6 %) a interních webů (26,4 %). Středně velké subjekty nejvíce ze všech využívají mobilních zařízení pro text a grafiku (16,4 %) a audio (12,6 %). Konečně malé subjekty ze všech nejméně využívají tiskovinu (35,6 %) a interní (16,7 %) či vícenásobné (13,5 %) Weby.

Průměrné množství obsahu, distribuovaného jednotlivými komunikačními kanály

Tiskovina zůstává stále nejvýznamnějším komunikačním prostředkem, výzkum ovšem indikuje drastické změny.(Viz následující graf.) Takřka třetina (30 %) respondentů totiž má za svou prioritu distribuovat víc jak polovinu svých informací primárně elektronicky (Web, e-mail), další obdobně významná skupina (31,7 %) pak takto hodlá vyměňovat čtvrtinu až polovinu komunikovaného obsahu.

Nasazení jednotlivých kanálů výrazně ovlivňuje povahu daného workflow. Nejčastěji (33,1 %) se dnes u respondentů výzkumu setkáme s takovou formou multikanálového komunikování, při kterém je základem podoba pro tisk (PostScript, PDF), z které se pak generují podoby ostatní. Významné procento (25 %) respondentů naopak vychází z webovské formy, nepřehlédnutelný je pak počet workflow, ve kterých se vytváří vždy pouze jediná forma informace (26,5 %) nebo workflow, ve kterých panuje ad-hoc přístup (23,9 %). Za uvedenými publikačními metodami pak poměrně zaostává vícenásobné publikování z jediného zdroje, kódovaného obvykle v XML (19,7 %). Podle řady současných prognóz se přitom jedná o metodu, která by měla s postupem času převládnout - stávající procento využití je nicméně přece jen již poměrně významné a uvedené prognózy tudíž úplně nepopírá.

Procento obsahu, který má být distribuován primárně elektronicky

XML je ostatně vedle PDF ústředním formátem, který je pro multikanálové komunikování respondenty využíván. Schopnost zacházet s tímto formátem pak vede (44 %) žebříček specializovaných dovedností, které jsou podle respondentů pro multikanálové komunikování potřeba. Před připravenými řešeními dávají respondenti v případě odpovídajících softwarových prostředků přednost systémům "šitým na míru", za hlavní poskytovatele řešení jsou považovány společnosti Adobe, IBM a Microsoft. Vedle odpovídajících technických prostředků je pak podle respondentů zásadní nasazení expertů pro práci s obsahem (42 %) a definování odpovídající strategie, přičemž hlavní roli zde hraje exekutiva daného podniku (60 %).

Závěrem

Rozvoj multikanálové komunikace v enterprise oblasti sebou samozřejmě přináší odpovídající dopady v publikačním průmyslu. V potaz je zde třeba brát odpovídající pokles poptávky po polygrafické výrobě a naopak i růst příležitostí pro odborníky, schopné při publikování informací využívat nové technologie a postupy. Do značné míry se zde jedná o novou příležitost právě pro polygrafické subjekty v rámci jejich outsourcingových aktivit. Určitě zajímavé je pak srovnání výše popsaných postupů a trendů s těmi, které dnes ovládají profesionální publikování: alespoň základní představu zde může poskytnout tento náš starší článek na dané téma.