Jednoduchá kalibrace monitoru - s MonacoOptix - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

kalibrace monaco optix

kalibrace monaco optix

31. července 2003, 00.00 | Proč kalibrovat? Potřebuje kalibraci běžný uživatel? Nestačí provést pouze kalibraci pomocí systémových nástrojů? To jsou otázky, které se točí v hlavách mnoha uživatelů grafických programů. A tento článek chce na tyto otázky odpovědět a také představit jedno z možných řešení.

Proč kalibrovat?
Nabízí se odpověď: proč ne? Jenže tak jednoduché to opravdu není. Nejdříve je nutné si objasnit, co to vůbec kalibrace znamená. Kalibrace podle slovníku cizích slov znamená vyvážení. V případě počítačových systémů se jedná o vyvážení barev tak, aby barvy použité na vstupu nebo během procesu úprav nějakého dokumentu vypadaly na výstupu zcela stejně. Vstupem se rozumí monitor, skener nebo digitální fotoaparát; procesem úprav použití vektorového nebo rastrového editoru jako Illustrator či Photoshop; výstupem pak webová prezentace, multimediální CD-ROM, digitální, inkoustový nebo ofsetový tisk. Z tohoto výčtu vyplývá, že kalibrovat by se měla všechna zařízení, která zasahují do procesu výroby dokumentu. Jenže aby se dalo něco zkalibrovat, musí to také jít. Tedy jinými slovy - na každé zařízení by uživatel měl vlastnit kalibrační nástroj. Drahá profesionální vstupní a výstupní zařízení jako monitory Barco, skenery Heidelberg nebo plotry Epson či HP se většinou s takovými nástroji již dodávají. V těchto případech se ale bavíme o částkách minimálně s pěti nulami.

Potřebuje kalibraci běžný uživatel?
Malá reklamní studia, grafici, designéři a v neposlední řadě digitální fotoamatéři jsou ale většinou vybaveni levnějšími vstupními a výstupními a navíc hůře kalibrovatelnými zařízeními. Proto se na trhu objevují kalibrační zařízení pro jednoduchou kalibraci toho nejdůležitějšího vstupního zařízení - monitoru.

Důvodů ke kalibraci monitoru je hned několik. Tím prvním jsou odlišné výrobní postupy jednotlivých výrobců monitorů, druhým různé operační systémy a tím třetím pak možnost uživatele ovlivnit barevnost upravovaných dokumentů pomocí editačních nástrojů.
Každý výrobce monitoru může ovlivnit základní parametry - typ obrazovky, použitý luminofor, bodovou nebo čárovou masku atp. Podobné je to v případě operačních systémů - záleží na podpoře správy barev. A uživatel může s dokumentem za pomocí editačních programů udělat zázraky anebo pěknou paseku.
V poslední době se rozvíjejí digitální média. A právě v tomto segmentu je nejvíce uživatelů s nekalibrovaným monitorem. Díky tomu se běžně stává, že webové nebo multimediální prezentace se jeví na každém monitoru zcela jinak. A to je důvod proč kalibrovat monitor.

Kalibrovat pomocí systémových nástrojů nebo pomocí sondy?
Nejjednodušší a nejlevnější cestou kalibrace monitoru jsou různá softwarová vybavení jako je Adobe Gamma nebo systémový Kalibrátor monitoru na Mac OS X. Jejich nevýhodou je "nezkalibrovatelné" vnímání obrazu každého uživatele - tedy co uživatel, to jiná kalibrace. Výsledky sice nejsou nejhorší, ale hardwarové měření rozhodně nenahradí.
Daleko vhodnější metodou je použití kalibrační sondy a příslušného programového vybavení, které vytvoří standardizovaný ICC profil. Postup je většinou velice jednoduchý a nevyžaduje výraznější znalost procesu kalibrace. Po spuštění nainstalovaného programu se sonda umístí na monitor do vymezeného prostoru, provedou se úpravy jasu a kontrastu a program proměří definované barevné odstíny. Na základě tohoto měření vytvoří barevný ICC profil monitoru. Celý proces netrvá déla jak 20 až 30 minut.

MonacoOptix
Do redakčního testu jsme získali díky společnosti Quentin poslední novinku v oblasti jednoduchých kalibračních zařízení - MonacoOptix. Ačkoliv se tato kolorimetrická sonda řadí mezi low-endové produkty, je uzpůsobena tak, aby byla schopna pracovat jak CRT, tak i s LCD monitory. To je možné díky patentované Light Tunel technologii. Po otevření balíku budete mít na stole kolorimetrickou sondu, USB kabel, držák pro LCD monitory a CD s instalací kalibračního programového vybavení pro Mac OS a Windows.

Proces kalibrace je velmi jednoduchý a nevyžaduje žádné výraznější znalosti z oblasti kalibrace. Uživatel spustí kalibrační program a na výzvu přiloží sondu k obrazovce ve vyznačeném prostoru.

Proces kalibrace Před začátkem práce je zapotřebí udělat několik úkonů:
1. monitor nechat zapnutý nejméně 30 minut
2. nastavit osvětlení místnosti tak, jak je běžné při práci
3. ujasnit si, jakým způsobem se na monitoru nastavuje teplota barvy, jas a kontrast
4. zvolit správný podkladový disk sondy (pro CRT monitory je příslušný disk vybaven přísavkami)
5. ujasnit si hodnotu bílého bodu resp. teplotu barvy, která se běžně používá (nejčastěji 6.500 K)

V této chvíli může začít proces kalibrace. Kalibrační program je velmi intuitivní a přehledný. V každém ze sedmi kroků vyzve uživatele k uskutečnění nějakého nastavení nebo k potvrzení procesu kalibrace. Nejprve se nastaví bílý bod monitoru.
Tato hodnota je závislá na teplotě světla v místnosti. Pokud uživatel používá kalibrovaný zdroj světla, nejčastěji se jedná o zářivky s deklarovanou teplotou 5.000 K (Philips) nebo 6.500 K (BÄRO), měl by tuto hodnotu zvolit pro bílý bod monitoru. Pokud uživatel pracuje v prostředí s denním světlem, pak by měl nastavit hodnotu 6.500 K. Nastavení hodnoty se týká jak nabídky v dialogovém okně, tak i samotného nastavení monitoru. Pokud monitor neumožňuje změnu nastavení bílého bodu, pak MonacoOptix zvolí standardní hodnotu a pokračuje v procesu.

Ke slovu přichází sonda. Ta nejdřív provede vlastní autokalibraci umístěním na černou plochu při současném potvrzení tlačítka Calibrate a proces pokračuje měřením hodnoty nejsvětlejší a nejtmavší černé pro optimální nastavení kontrastu monitoru. Ten se nastavuje pomocí dialogového okna Set brightness, kde se proměřuje aktuální hodnota a porovnává se s optimální hodnotou. Tímto postupem se docílí nejširšího tónového rozsahu a největšího barevného gamutu pro daný monitor. Nastavení kontrastu je na hodnotě 100%.

Na závěr program začne porovnávat 33 barevných definic vzorových barev s jejich vyobrazením v prostoru pod umístěnou kolometrickou sondou. Na základě tohoto porovnání vytvoří a umístí do systému ICC profil pro daný monitor. Zároveň jej nastaví jako výchozí profil pro další práci.

Hodnocení
Kalibrační systém MonacoOptix byl během testu porovnáván s obdobným low-endovým systémem Colorvision Spyder od Pantone. Oba systémy dosáhly téměř shodných výsledků. Práce s MonacoOptix byla mnohem intuitivnější, dost možná díky chybě softwaru OptiCal dodávané se Spyderem, která se projevovala tuhnutím systému a v režimu Profi nestabilními výsledky. Oproti Spyderu jsme postrádali tzv. předkalibraci monitoru, kdy Pantone umožňuje nastavit vyvážení všech tří barevných složek monitoru a docílit tím lepších výsledků. Přes tuto výtku se ale kalibrace provedená oběma sondami téměř neliší a dosahuje velmi dobrých výsledků.
Jediný problém nastal při testování kalibrace pod Windows XP. Kalibrace proběhla bez problémů a ICC profil byl vložen do systému. Ve chvíli, kdy jsme chtěli otestovat, že se skutečně jedná o námi vytvořený profil a zaměnili jsme jej za zcela odlišný, nedošlo k žádné optické změně barevnosti monitoru. Vyzkoušeli jsme proto i Pantone Spyder a dostali jsme se do stejné situace. Dotazovali jsme se proto na fungování správy barev u českého zastoupení společnosti Microsoft, ale jejich oddělení podpory nebylo schopno na otázku odpovědět.
Vzhledem k rozumnému poměru cena/výkon (koncová cena se pohybuje okolo 10 tisíc Kč) je řešení MonacoOptix zajímavé nejen pro poloprofesionály v oblasti polygrafie, ale i pro profesionály a amatéry v oblasti digitálních médií.