Jaký je InDesign CS? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Adobe InDesign sazba

Adobe InDesign sazba

12. listopadu 2003, 00.00 | Jsou novinky v InDesignu 3 pouze kosmetického charakteru nebo stojí za to upgradovat? O
odpověď se pokoušíme v tomto článku.

V posledních týdnech se na Grafice intenzivně věnujeme aplikacím z nedávno uvedené Adobe Creative Suite. Postupně jsme se takto pokusili ve zkratce přiblížit jednak celou sadu, a pak podrobněji nový Photoshop (zde, zde a zde) a Illustrator. Nyní přichází na řadu InDesign. Tato sázecí aplikace nové generace (nejen podle označení Adobe) má ambice stanout na špičce pomyslné pyramidy, kde zatím po léta kraluje QuarkXPress. Dobré jméno si InDesign získal především díky své druhé verzi, a tak nás pochopitelně zajímalo, čím se Adobe snaží v CS (tedy třetí) verzi uživatele zaujmout a přivést je k upgradu či přechodu ze zmíněného Xpressu. Připravili jsme proto tuto recenzi, ve které se pokusíme podrobněji podívat na pokud možno všechny vylepšení a nové funkce InDesignu CS.

Uživatelské rozhraní

Změny viditelné hned na první pohled nalezneme v uživatelském rozhraní. Jednotlivé palety lze nyní "zasouvat" za pravý či levý okraj pracovní plochy, což (alespoň podle našich zkušeností) značně zefektivňuje a zpříjemňuje práci s těmito prvky oproti dřívější verzi. Funkce řady samostatných palet (Znaky, Odstavec, Tabulka, Transformace aj.) jsou nyní spolu s dalšími dostupné přes jedinou paletu Control. Ta je přitom kontextově senzitivní, takže se v ní objeví vždy volby, odpovídající typu právě vybraného objektu. Jiná nová palet Info poskytuje automaticky řadu důležitých informací o zvoleném objektu (např. počet znaků, slov, řádků a odstavců, spolu s údaji o přetečeném textu, v jednom nebo více propojených textových rámečcích). Nastavení palet (otevření, pozice) je možno ukládat do konfiguračních souborů, takže si lze vytvářet sady pro různé typy úprav (editace textu, zpracování objektů apod.). Uživatel si také může vyladit vertikální rozměry pracovní plochy (pro ukládání objektů) či barvu pozadí v modu náhledu.

Prostředí InDesignu CS s paletami Control a Info.

Pro práci s jednotlivými nástroji byly přidány různá drobná, ale užitečná vylepšení: poklepáním zahájí uživatel editaci v textovém rámečku bez nutnosti aktivovat příslušný nástroj, změna velikosti nebo přemístění textového rámečku jsou možné bez ztráty výběru, k dispozici je pak řada dalších zajímavých funkcí (dynamický náhled změny textového rámečku, snazší výběr překrývaných objektů, otevření grafiky v jejím původním programu, použití procent místo rozměrů v dialozích, vylepšení možností pro předlohové stránky aj.). Nový Measure tool umožňuje "proměřit" vzdálenost a úhel mezi zvolenými dvěma body.

Za výbornou pomůcku považujeme možnost uložení nastavení dokumentu (velikost a orientace stránky, sloupce, okraje, nejnověji pak spady a přesahy aj.) do konfiguračních souborů (obdoba dosavadních stylů pro PDF a tisková nastavení). Tato zdánlivě drobná a samozřejmá funkce může totiž výrazně urychlit a zpřesnit práci na nových dokumentech u jednotlivých uživatelů i v rámci týmů. Usnadnění práce s více verzemi dokumentů nabízí v InDesignu (stejně jako ve všech ostatních aplikacích Creative Suite) program Version Cue, na který se zanedlouho blíže podíváme ve zvláštní recenzi.

Nastavení dokumentu je možno uložit.

Formátování a design

Mezi formátovacími funkcemi jsou bezesporu nejvýznamnější novinkou tzv. vnořené (nested) styly. Jedná se o možnost v rámci definice stylu určit a pak automaticky aplikovat formátování jednotlivých znakových úseků odstavce, daných různými způsoby (počet znaků či slov, číslice, mezery, oddělovače, speciální znaky aj.) - výborná pomůcka zejména u složitěji strukturovaných nadpisů či odstavců s počátečním zvýrazněním textu. Svým způsobem zde tedy máme co do činění s obdobou MultiStyle Techno Designu či Smart Styles WoodWing Software.

Tvorba vnořeného (nested) stylu.

Možnosti formátování textu jsou vylepšeny rovněž o funkci, dovolující manuální změnu velikosti resp. transformaci obsahu textového rámečku tažením namísto zadáváním hodnot v příslušné paletě. Funkce Balance Ragged Lines umožňuje vyvážení textu v nalevo zarovnaných odstavcích, rozšířeny byly také možnosti obtékání textu a jeho zarovnání na mřížku. Propracována byla podpora tabulek, přičemž nejvíc pozornosti zaslouží možnost využít plovoucí záhlaví a zápatí u tabulek, jdoucích přes více textových rámečků. Mimo toho lze například snáze převádět oddělený text na tabulky či opačně, přebírat tabulky z Wordu či Excelu, zarovnávat obsah na zvolený oddělovač (desetinná tečka/čárka apod.) nebo různě používat v tabulkách čáry.

Pro návrh uživatelských stylů čar jsou nyní k dispozici odpovídající nástroje palety Tahy: využít lze různých tvarů (pruhovaná, tečkovaná, vlnitá čára apod.), nastavení tloušťky či způsobu umístění čáry a ty pak aplikovat v rámci odstavce či tabulky. Pro kombinování dvou nebo více objektů do nového tvaru (podobně jako v Illustratoru či Photoshopu) je k dispozici sada příkazů, sdružených v paletě Pathfinder. Odpovídající funkce rovněž umožňují tvorbu a použití míchaných barev (Mixed Inks) a uživatelem definovaných glyfových sad. Zbytečným omylům by měla zamezit indikace typu písma (TrueType, Type 1) při jeho volbě z příslušné nabídky.

Využít lze čáry různých typů.

Story editor a integrace s InCopy

Výraznému zjednodušení a zrychlení úprav rozsáhlejších úseků textu napomáhá nově zavedený Story Editor. Obdobně jako dříve v PageMakeru či Ventuře umožňuje ve zvláštním okně editovat text story, jež může vést přes více rámečků či stránek. V rámci editace lze aplikovat znakové a odstavcové styly či tagy XML (o těch hovoříme dále), změny se bezprostředně promítají do layoutu. Vzhled a chování Story Editoru jsou plně konfigurovatelné: určit lze například vzhled a velikost použitého písma, tvary kurzoru, barvu písma a pozadí, antialiasing aj.

Pro ty, kterým vlastnosti tohoto doplňku nestačí, je zde možnost integrace s editorem InCopy. Ten dovoluje paralelní editaci s možností kontroly formátování rámečků v rámci týmů. Blíže jsme o uvedeném produktu a jeho významu pro publikační průmysl psali zde.

Story Editor v akci.

Náhledy separací a průhlednosti

Obdobně jako v případě Acrobatu 6 Professional poskytují nyní i ostatní produkty z Creative Suite, tedy včetně InDesignu, možnost náhledu separací a sloučení průhlednosti. V prvním případě může uživatel s pomocí odpovídající palety kontrolovat zobrazení zvolených plátů pro jednotlivé procesní i přímé barvy. V kombinaci s funkcemi kontrolního náhledu a správy tiskových barev lze dále nahlížet přetisky, limity tiskových barev či tisk černé. Namísto pracných kontrolních nátisků je tedy takto možno ke kontrole a doladění separací v mnoha případech uspokojivě použít pouhý softproofing.

Náhled sloučení průhlednosti (Flattener Preview) poskytuje v podstatě to, co bylo možné v dřívějším InDesignu v omezené podobě pouze při tisku či exportu. Náhled je možný pro různé kombinace prvků, jako jsou text, tahy či rastrované složité oblasti, a to s vyladěním poměru mezi tiskovou kvalitou a rychlostí výstupu (rastrované vs. vektorové objekty). Nejvíce uspokojivé nastavení náhledu lze pak aplikovat v rámci tisku.

Náhled separací.

XML

Adobe v novém InDesignu významně rozšiřuje podporu standardu XML, a to o podporu Definice Typu Dokumentu - DTD. DTD lze nyní spojit s dokumentem či šablonou InDesignu a pak zde vkládat její tagy s pomocí odpovídajících nástrojů. InDesign také nabízí možnost kontroly celého dokumentu či jeho vybrané části na shodu s danou DTD. Při exportu do XML lze do výstupního souboru vložit jak DTD, tak komentáře či zpracovávající instrukce. Všemi těmito funkcemi se posiluje možnost nasazení kombinace InDesign-XML ve workflow, pracujících opakovaně s dokumenty o stejné struktuře (periodika, manuály apod.). Vedle dřívějšího mapování odstavcových stylů na XML tagy (a opačně) lze využít obdobnou funkci i pro styly znakové (včetně nasazení ve vnořených stylech, o kterých jsme hovořili výše). Je ovšem otázkou, zda i takováto zajímavá vylepšení přivedou širší uživatelskou obec k tomu, aby začala XML konečně efektivně využívat.

PDF

InDesign posiluje možnosti tvorby PDF souborů. Jako jedna z prvních aplikací vůbec podporuje převod vrstev svých dokumentů na odpovídající vrstvy v PDF 1.5 - užitečná funkce například pro vícejazyčné verze publikací, různé podoby návrhu, plány apod. Odpovídající nástroje pak dovolují v rámci InDesign dokumentu navrhnout prvky, které pak budou použity ve vytvořeném PDF: konkrétně se jedná o odkazy, bookmarky a tlačítka, dále lze vkládat i multimediální obsah. Podporovány jsou i výstupy do PDF/X-1a a PDF/X-3.

V dokumentech lze vytvářet interaktivní tlačítka pro využití v PDF výstupech.

Integrace s jinými aplikacemi Creative Suite

Jak jsme již řekli ve svém dřívějším článku o Creative Suite, jednou ze základních novinek je užší integrace mezi všemi aplikacemi zmíněného balíku. Výrazněji se to odráží například v případě Photoshopu, u jehož souborů načítaných do InDesignu lze nyní zachovat takové vlastnosti, jako jsou duplexy, triplexy či kvadruplexy nebo přímé kanály. O vazbě na Adobe Acrobat (přes export do PDF) jsme psali výše. Rozšířená podpora XML, doplněná o odpovídající exportní funkci (Package for GoLive), pak umožňuje snadné publikování dokumentů InDesignu na Webu prostřednictvím Adobe GoLive. Klíčem k automatizovanému zpracování a využití v rámci týmových workflow či systému správy obsahu (content/asset management) by mělo být u InDesignu, stejně jako ostatních aplikací Suite, nasazení standardu pro metadata XMP.

Vyšší výkonnost

Adobe ve svých materiálech věnovaných InDesignu tvrdí, že se ji podařilo značně zvýšit výkonnost při provádění mnoha operací. Konkrétně by to měly být například o 50-80 procent rychlejší překreslování při skrolování a zvětšování dokumentu, až o 70 procent rychlejší načítání souborů Photoshopu, o 40-70 procent rychlejší importování dokumentů Wordu či Excelu nebo o 40 procent rychlejší tisk či export do PDF u složitějších dokumentů. Uvedená čísla lze samozřejmě brát za nezávazná, faktem je, že při našem testovacím provozu pracoval InDesign i na velmi strohých hardwarových konfiguracích oproti verzi 2 svižně a bez větších problémů.

Závěrem

Rozšíření a vylepšení nového InDesignu jsou skutečně rozmanitá, je ale přesto otázkou, kolik uživatelů stávajícího InDesignu přimějí k upgradu (cena cca 169 USD v USA, podmínky pro český trh nejsou zatím známy). Podle našeho názoru osloví InDesign CS především ty, kdo pracují s náročnějšími tiskovými výstupy (náhled separací a sloučení průhlednosti jsou skutečně užitečné funkce) či v unifikovaných workflow (sazba periodik - Story Editor, XML). Ostatní uživatelé se buď nechají zviklat možností pohodlnější práce v uživatelském prostředí (ukládání konfigurace palet a dokumentů, vnořené a čárové styly aj.) nebo (vyzbrojeni pluginy typu WorkspaceManager či SmartStyles) budou čekat na to, co přinese další verze. Coby alternativa ke QuarkXPressu pak InDesign CS zcela jistě obstojí. (Zvídavějším čtenářům zde doporučujeme k podrobnějšímu prostudování tuto dvojici našich článků /zde a zde/, podporujících náš závěr.)