Začínáme s Photoshopem (13) - histogram a tónový rozsah - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

19. prosince 2001, 00.00 | V našem seriálu jsme se postupně seznámili s řadou základních funkcí, nástrojů a postupů v Adobe Photoshopu. Nevěnovali jsme se však tomu základnímu, co Photoshop nabízí - různým barevným a tónovým korekcím obrazu.

V našem seriálu jsme se postupně seznámili s řadou základních funkcí, nástrojů a postupů v Adobe Photoshopu. Nevěnovali jsme se však tomu základnímu, co Photoshop nabízí - různým barevným a tónovým korekcím obrazu.

V tomto dílu si proto alespoň rámcově vysvětlíme nejdůležitější pojmy, které se k této problematice váží a představíme základní pracovní nástroje.

Odprostíme-li se od obsahu a ostrosti bitmapového obrázku, představují jeho hlavní atributy barevnost a jas.

Pro zopakování dodejme, že v běžném 8bitovém režimu (8 bitů na jeden kanál) má každý pixel (obrazový bod) jednu z 256 úrovní jasu - v digitálním světě tedy nabývá hodnot od 0 do 255, kde 0 představuje 100% intenzitu barvy, a hodnota 255 bod s maximální intenzitou jasu, tedy bílou (0% barvy).

Vzhledem k tomu, že jednotlivé části jasového spektra mají svůj specifický význam, hovoří se o nich jako světlech, čtvrt tónech, středních tónech, třičtvrtě tónech a stínech. Nejčastěji se pak hovoří jako o světlech o pixelech s intenzitou barvy do cca 10%, středních tónech o bodech s intenzitou barvy cca 50% a stínech o bodech s intenzitou barvy nad 90%.

Nekonstrastní obrázek neobsahující skoro žádné stíny

Informace o tom, jakým způsobem jsou v obrázku rozloženy jasové hodnoty obrazových bodů poskytuje v grafických editorech histogram. Jde o graf, který pro každou úroveň intenzity (barvy) ukazuje, kolik pixelů v obrázku tuto úroveň vlastní. Na první pohled je tak patrné, zda-li obrázek obsahuje dostatek detailů ve stínech, středních tónech a ve světlech. Jinými slovy, čím vyšší je histogram pro danou úroveň, tím více je v dané oblasti obrazových bodů a tím více je v obrázku pro danou úroveň detailů.

Jemnými úpravami tónového rozsahu (např. nástrojem Levels/Úrovně) v Adobe Photoshopu lze obrázek často opticky výrazně vylepšit. Je-li obrázek například příliš tmavý (body jsou v histogramu kumulovány v levé části, tedy ve stínech) a neobsahuje-li mnoho světel, lze histogram "natáhnout" nastavením nové úrovně bílé (tažením bílého trojúhelníku v dialogovém okně Levels). Grafický editor následně přemapuje tónový rozsah celého obrázku s nově nastavenými hodnotami. V popisovaném případě se tak obraz zesvětlí a v oblasti světel se zvýší kontrast. Takto lze například "projasnit" oblohu, zvýraznit nebo potlačit sytost tmavých partií apod. Je však třeba mít neustále na paměti, že grafický editor nepřidává do obrázku žádné nové informace - pouze upravuje úrovně jasu v obrázku a pokud ten neobsahuje dostatek detailů, tak se nikdy nelze dobrat k solidním výsledkům.

Pro završení našeho stručného seznámení s nastavováním tónového rozsahu dodejme, že na popsaném principu pracují funkce "automatické" korekce obrazu (např. Automatické úrovně), které řada uživatelů používá často bez vědomí toho, co se s obrazem vlastně děje. Bitmapový editor dělá přesně to, co uživatel při náhledu na histogram - konkrétně Photoshop nastaví bílý bod na nejsvětlejší a černý bod na nejtmavší obrazové body v každém kanále (program pracuje s určitou tolerancí cca 0,5% aby eliminoval extrémní hodnoty obrazových bodů) a podle toho úměrně přerozdělí tónový rozsah obrázku. Znamená to tedy, že automatické korekce fungují pouze u některých typů obrázků a výrazně přesnějších výsledků se dosahuje při ručním nastavování. V dalších pokračováních seriálu proto přineseme některé praktické tipy, jak pracovat s korekcí tónových rozsahů u konkrétních typů obrázků.