Seybold PDF Usage Survey 2003: Update - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

15. října 2003, 00.00 | Jak vypadají finální závěry průzkumu užívání PDF v Evropě a zámoří pro letošní rok? A co
z nich vyplývá pro nejbližší budoucnost?

Na amsterodamských Seybold Seminars, jež proběhly v červnu letošního roku, byly poprvé prezentovány výsledky průzkumu "PDF Usage Survey" pro rok 2003. Jedná se o analýzu současného využití formátu PDF v nejrůznějších publikačních provozech USA a Evropy, sestavenou na základě dat, získaných online od návštěvníků Seybold Seminars, odběratelů Seybold Publications a čtenářů různých serverů, věnujících se PDF a publikování (PlanetPDF, PDFZone, PDF-Worker, CIP4, Printing World aj.) na jaře letošního roku (duben-květen). Sestavení průzkumu, sběr dat a jejich vyhodnocení provedli pracovníci Seybold Seminars a analytických společností MediaLive Internetional Research a Decipher Inc. Při amsterdamském vystoupení byly prezentovány pouze dílčí výsledky, týkající se tvůrců PDF dokumentů (zadavatelé tiskových zakázek apod.), kompletní vyhodnocení, zahrnující i příjemce uvedeného typu obsahu (tiskárny, studia aj.), přinesly až podzimní Seybold Seminars San Francisco. O zprostředkování nejzajímavějších závěrů tohoto updatovaného přehledu bychom se rádi pokusili v tomto článku. Některá dříve reprodukovaná témata (například způsoby a výhody nasazení PDF) přitom, obdobně jako odpovídající materiály Seyboldu, již ponecháváme nepovšimnuty - platí pro ně to, co bylo uvedeno v našem dřívějším článku na dané téma. Jiné okruhy pak přibližujeme znovu, tentokrát i se zohledněním výše zmíněné skupiny příjemců. V článku využíváme grafy, převzaté z odpovídající volně dostupné prezentace P. Dysona, a není-li to třeba, neuvádíme tudíž na příslušných místech článku čísla, která lze z těchto grafů vyčíst.

PDF jako formát pro podklady

Mezi formáty pro podkladové soubory dnes PDF jednoznačně vede, přičemž obě zmíněné uživatelské skupiny (příjemci i tvůrci), předpokládají v blízké budoucnosti další posílení této pozice (včetně nástupu různých podob PDF/X, o kterých hovoříme dále). Zajímavé jsou předpokládané změny na ostatních pozicích podkladových formátů: QuarkXPress by měl být podle všeho vytlačen z druhého místa InDesignem (výrazně více u evropských uživatelů): poměrně logické vzhledem k současnému vývoji kolem obou zmíněných aplikací, i když v případě XPressu se nějaké jednoznačné závěry nevyplácí. Postscriptové podklady by se měly ocitnout až za soubory z MicrosoftOffice - zde je ovšem třeba brát v potaz skutečnost, že průzkum byl prováděn před uvedením Acrobatu 6. Tento produkt totiž výrazně zesiluje možnosti tvorby PDF z dokumentů zmíněného kancelářského balíku. Skromně v pozadí zůstávají další pre-pressové aplikace (nejvíce je a zřejmě i bude zastoupen Illustrator, za ním CorelDraw či FreeHand, předstihnuté PageMakerem i MicrosoftPublisherem) a high-end formáty typu TIFF/IT či DCS.

Nejčastěji užívané podkladové formáty.

Doporučené způsoby tvorby PDF

PDF lze dnes vytvářet nepřeberným množstvím nástrojů. Zcela legitimní byl tedy v průzkumu dotaz zjišťující, jaké nástroje jsou příjemci doporučovány k uvedenému účelu. Nepřekvapí, že v doporučeních přesvědčivě vede Acrobat Distiller. Na dalším místě je přímé uložení do PDF z pre-pressových aplikací: to sice negarantuje tak kvalitní a optimalizované PDF, na druhou stranu je jeho využití velmi snadné a pro většinu úloh zcela dostačující. Za zcela nepochopitelné a mylné je ovšem třeba označit doporučení aplikace PDF Writer, která se nachází ve zmíněném pořadníku na třetím místě. Její nasazení v pre-pressu je totiž naprostým hazardem a Adobe ji ostatně již v nové verzi Acrobatu vůbec nenabízí. Překvapivě vzrůstá doporučení tvorby PDF pomocí odpovídajících zabudovaných nástrojů v Mac OS X. Je přitom otázkou, zda je tomu díky vylepšením, kterých uvedená funkce doznává v prakticky každém updatu zmíněného systému nebo jen proto, že příjemci začali vůbec takovouto možnost (i z důvodů donedávna problematického fungování Acrobat Distilleru na uvedené platformě) brát v potaz. Škoda, že se v průzkumu neobjevilo, zda a jaké procento příjemců doporučuje k tvorbě PDF freewarový Ghostscript.

Doporučení (červeně) a odmítání (žlutě) nástrojů pro tvorbu PDF.

Problémy s PDF a způsoby jejich eliminace

Bezesporu zásadním problémem, referovaným příjemci u PDF souborů, je absence potřebných písem (buďto celé znakové sady nebo její určité části). Na dalších místech jsou příliš nízké rozlišení obrázků či použití nesprávného barevného prostoru. Často zmiňované jsou také komplikace s bleed a trim boxy, přetisky a průhledností.

Problémy s PDF soubory na straně příjemců.

Celkové množství chybných podkladů se oproti loňskému roku příliš nezměnilo, výrazně ovšem vzrostl počet souborů, které příjemci dokázali přímo opravit (a nebylo tedy třeba jejich nové generování). Faktorů, ovlivňujících tuto skutečnost je poměrně dost, rozhodně mezi ně patří stále lepší nástroje pro úpravy PDF (preflight, editace, normalizace do PDF/X), zpřísnění kritérií na generování daného podkladu (chyby vznikají jen u "opravitelných" prvků) formou různých specifikací a profilů či "osvěta", vedoucí tvůrce k větší disciplinovanosti při práci s PDF.

V daném kontextu pochopitelně zaujme vzestup "bezpečných" forem PDF, tedy PDF/X-1a a PDF/X-3. Například PDF/X-1a již alespoň někdy ve svých zakázkách použilo takřka 50 procent tvůrců, což je oproti loňským 12 procentům skutečně významný skok. Jak bylo již při vzniku uvedených specifikací předpokládáno, prosazuje se PDF/X-1a více v zámoří, zatímco PDF/X-3 v Evropě. Dalšímu růstu pak podle našeho názoru výrazně napomůže podpora obou uvedených specifikací v novém Acrobatu. Především v Evropě se také na straně příjemců PDF podkladů těší výrazné pozornosti preflightová technologie společnosti Enfocus Certified PDF.

Přijetí Certified PDF v USA a Evropě.

Zpracování PDF podkladů

Na straně příjemců PDF podkladů je možno také sledovat, jakými nástroji a postupy dále soubory v uvedeném formátu zpracovávají. Za povšimnutí stojí zejména archová montáž. Průzkum zde zjistil, že jednoznačně neužívanějším vyřazovacím softwarem příjemců je Preps (původně vyráběl Scenic Soft, nyní vlastní Creo), následován Quite Imposing a Heidelberg Signastation. Druhé místo výrazně méně výkonného produktu Quite je zde rozhodně zajímavé, zvlášť když jiné "PDF-nativní" systémy typu Farrukh Imposition Publisher či KIM-PDF nemají zdaleka tak silnou pozici. Mimo výhodné ceny je zde ovšem ve hře řada dalších faktorů, a tak se bez dalších doplňujících údajů nehodláme pouštět do spekulací, co tedy vlastně dnešní polygrafické provozy pro archovou montáž skutečně potřebují.

Využití nástrojů pro archovou montáž.

Zajímavé jsou i údaje, týkající se trappingu: jednoznačně nejvíc respondentů zatím stále ponechává zpracování uvedeného typu nastavení na RIPu, počet zde ovšem oproti loňsku klesá, a to jak ve prospěch nasazení specializovaných nástrojů, tak upuštění od uvedené technologie.

Trapping v PDF.

Důležitou otázku představuje nasazení nastupujícího formátu pro job tikety JDF. Instrukce v tomto formátu by totiž výhledově mohly automatizovat prakticky všechny fáze, ve kterých je PDF nasazeno: tj. od tvorby přes preflight, až po archovou montáž či dokonce tiskový výstup a dokončovací zpracování. To je ovšem hudba budoucnosti, vyžadující především odpovídající podporu v nástrojích polygrafické výroby, které se zatím příliš nedostává. Odrazem uvedeného stavu jsou i odpovídající odpovědi příjemců: V současnosti využívají JDF jen dvě procenta z uvedené uživatelské skupiny, oproti loňskému roku se přitom jen nepatrně zvýšil počet těch, kdo o zavedení JDF uvažují, a prakticky nijak nezměnil ani počet nerozhodnutých, ani těch, kdo o JDF neuvažují.

Využití JDF na straně příjemců.

Závěr

Jak se podle uvedeného průzkumu zdá, PDF stále výrazněji upevňuje svou dominanci na mnoha publikačních pracovištích. Potěšitelné přitom je, že stávající vývoj naznačuje čím dál tím rozmanitější možnosti nasazení uvedeného formátu i dalších s ním spojených technologií v polygrafické výrobě.