Adobe nabídne Acrobat v několika podobách - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

26. března 2003, 00.00 | Adobe hodlá pomocí nového Acrobatu získat odbytiště zejména mezi
kancelářskými uživateli. Jak souvisí tato strategie s celkovou politikou
společnosti a co má přinést?

U příležitosti bilancování obchodních výsledků prvního čtvrtletí letošního roku oznámila společnost Adobe Systems neoficiálně, nicméně ústy svého CEO Bruce Chizena, že klíčový produkt této společnosti pro práci s PDF, Adobe Acrobat, bude nově představen nikoli v jedné, ale hned několika variantách. O konkrétní podobě těchto jednotlivých verzí zatím není příliš mnoho známo. Jisté každopádně je, že ke stávající variantě (označované nyní pracovně jako Professional), nabízející vysoce výkonné prostředky pro tvorbu a zpracování PDF dokumentů především v profesionální publikační praxi, přibudou odlehčené podoby (referovány jako Lite nebo též Elements), zaměřené především na kancelářské uživatele. Nejlacinější (a samozřejmě asi nejméně výkonná podoba) by přitom měla být nabízena za cenu nepřesahující 50 USD. Podle všeho by se právě tato verze měla nabízet pouze v rámci multilicenčního prodeje velkým korporacím. Otázkou pak zůstává rozdíl ve funkčnosti zmíněných kancelářských verzí: podle některých spekulací by základní varianta měla nabízet pouze možnost tvorby PDF dokumentů, výkonnější podoba pak rovněž anotační aparát či ukládání elektronických formulářů. Jiné spekulace pak hovoří o jiné segmentaci: vedle verzí Lite a Professional by se měla objevit i serverová podoba Acrobatu. Opět jen neoficiálně se dále předpokládá, že se všechny verze nového Acrobatu objeví na trhu současně, a to někdy v polovině tohoto roku (červen).

Nabídka kancelářské verze Acrobatu je dalším z řady kroků, kterými hodlá Adobe rozšířit pozici PDF na poli tvorby a výměny elektronických dokumentů. O stávající, již tak silné pozici tohoto formátu, používaného dnes zejména při publikování dokumentů na Internetu či CD-ROM a k výměně pre-pressových podkladů, nejlépe svědčí počet downloadů bezplatného prohlížeče Acrobat Reader. Ten se ke dnešnímu dni pohybuje podle statistik Adobe okolo úctyhodné půl miliardy. Nové zaměření na kancelářské uživatele lze přitom pochopit na základě jiné statistiky: Zatímco současných instalací Adobe Acrobatu je dnes ve světě okolo 9 až 10 milionů, registrovaných uživatelů nejrozšířenějšího kancelářského balíku dneška, Microsoft Office, je asi 175 milionů. Je tudíž jasné, že výraznější vstup mezi takovouto cílovou skupinu uživatelů (pro kterou je stávající Acrobat zbytečně drahý) by měl garantovat značné zisky.

Zisk je pochopitelně pro Adobe "až na prvním místě", přičemž nedávná obchodní bilance této společnosti volá po hledání nových odbytišť. Roční obrat totiž klesl v období od roku 2000 do roku 2002 o zhruba 8 procent (z 1.27 na 1.16 miliardy USD), což se promítlo v poklesu zisku za akcii o 30 % (z 1.15 USD na 0.79 USD). Varovný je dále propad kurzu akcií za poslední období o 36 % (ze 43 USD v květnu na současných 27.5 USD).

Hlavním perspektivním odbytištěm by se mělo stát právě pole elektronických dokumentů. Se strategií určenou pro tento sektor, skrytou pod označením ePaper, přišla Adobe v loňském roce. (Resp. oživila již dlouho existující vize, které v souvislosti s působením v jiných oblastech - zejména pre-pressu a webovském publikování - zůstávaly poslední dobou poněkud ve stínu.) Jejím významným projevem bylo uvedení série serverových řešení pro tvorbu PDF, postavených jednak na dosavadních technologiích Adobe, a dále řešeních, které Adobe získala akvizicí společnosti Accelio. Zajímavou novinkou zde je zejména technologie Reader Extensions, umožňující vytvářet PDF dokumenty, pro které lze v nejnovější verzi (5.1) bezplatného Acrobat Readeru využít řadu nadstandardních funkcí, jako je například anotování, ukládání elektronických formulářů či využití elektronického podpisu. Ta je nicméně, obdobně jako ostatní zmíněná serverová řešení, zajímavá díky vysoké ceně jen pro velké uživatele. (Průměrná cena komplexního serverového řešení uvedeného typu se pohybuje okolo 254000 USD.)

Bilance prvního čtvrtletí 2003 naznačuje úspěšnost nové strategie. Adobe se podařilo dosáhnout lepšího obratu a výnosů, než bylo předpokládáno, přičemž nejvyšší nárůst vykázal právě úsek ePaper řešení, který dosáhl vůbec nejlepších výsledků za celé období své existence. Konkrétně to bylo 90.9 milionů USD, přičemž Acrobat a stolní řešení přinesly 75.5 milionů (druhý nejvyšší obrat pro tuto oblast za všechna čtvrtletí), serverové produkty pak 15.4 milionů. Adobe přitom vyzdvihuje zejména své proniknutí do enterprise oblastí, kladoucích důraz na vysokou výkonnost a spolehlivost daného řešení. Konkrétně se jedná například o farmaceutický průmysl, pojišťovnictví, finančnictví, letectví či státní správu. Další posílení pozic Adobe by zde měly přinést strategické aliance s významnými subjekty operujícími na globální úrovni, jako je například společnost SAP.

Úspěšnost nového Acrobatu Lite ovlivní řada faktorů, jejichž celkový dopad lze v tuto chvíli jen těžko posoudit. V jedné z klíčových oblastí aplikací PDF v uvedené oblasti, tedy na poli elektronických formulářů, hrozí Adobe silná konkurence v podobě technologie Microsoftu, označené jako InfoPath (dříve XDocs). Jedná se o formulářovou tehnologii, postavenou na standardu XML, která by měla být součástí nastupující Office 11. Uživatelé mají navíc k dispozici pro tvorbu a zpracování PDF již dnes velké množství nezávislých produktů, z nichž například freewarový Ghostscript, doplněný o odpovídající utility, garantuje obdobně dobré výsledky jako Acrobat. Je zde tedy otázkou, nakolik Acrobat Lite zaujme tím, že pochází od velkého a renomovaného výrobce, schopného zajistit odpovídající servis a workflow scénáře, a nakolik se ukáže, že nezájem o využívání PDF v uvedené oblasti leží někde úplně jinde. (Lecos by zde mohla naznačovat neúspěšnost dřívějších Acrobat Bussines Tools, které se svými funkcemi /v podstatě Reader, doplněný o možnosti anotování/ blížily anoncovanému Acrobatu Lite, přičemž ani za cenu 99 USD nenašly větší odbyt, takže byly Adobe posléze staženy.)

Ještě jinou otázkou samozřejmě je, jak bude vlastně vypadat nová profesionální verze Acrobatu, navazující na stávající linii tohoto produktu. Nezbývá než doufat, že ji Adobe (zejména vzhledem k zvýšenému zájmu o expanzi do nových oblastí) nezanedbá, a vedle významnějších vylepšení dosavadních funkcí (značné rezervy jsou zejména v oblasti exportu, tiskového výstupu a práci s grafickými objekty) nabídne i nové koncepční vylepšení ve stylu podpory "bezpečného PDF" čili PDF/X či reálného využití metadat (XMP). Uživatelé Mac OS X pak pevně doufají, že nový Acrobat bude v nativní verzi dostupný za anoncovaných několik málo měsíců i pro jejich systém.