XDoc - vážný konkurent PDF? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

formaty

formaty

23. října 2002, 00.00 | Microsoft nastupuje s technologií, která by podle řady prognóz měla ohrozit postavení
Adobe na poli elektronických dokumentů. Je situace skutečně tak vážná? O střízlivé
zhodnocení se pokusíme v tomto článku.

Microsoft a Adobe jsou dvěma giganty softwarového průmyslu, jejichž vzájemný vztah nelze označit za jednoznačně rivalitní. Je to dáno především odlišným zaměřením těchto subjektů: Microsoft se, vedle operačních systémů (kde hrají nejrůznější verze systému Windows jednoznačně prim minimálně co do počtu instalací), svými produkty zaměřuje zejména na oblast kancelářského a domácího užití, zatímco Adobe je hlavním dodavatelem pro profesionální publikování, ať už zde hovoříme o pre-pressu či elektronických dokumentech. Najdou se tedy teritoria, ve kterých jsou tyto společnosti ochotny spolupracovat, konkrétně máme na mysli zejména technologii OpenType, představující revoluci na poli elektronických písmových technologií. Na druhou stranu jsou zde oblasti, ve kterých je vztah mezi těmito subjekty značně rivalitní. Platí to zejména pro trh s elektronickými knihami, kde Portable Document Formatu (PDF) a prohlížeči Acrobat Reader Adobe začal Microsoft před nějakým časem konkurovat vlastním formátem LIT a prohlížečem Microsoft Reader. Novou třecí plochou mezi těmito společnosti se pak dnes stává podstatně širší pole elektronických dokumentů jako takových. Microsoft zde totiž přichází s formátem XDoc.

Přesnější představu o podobě XDocu a hlavně způsobu jeho praktického použití zatím nemáme. Jeho první verze by se totiž měla uživatelům zpřístupnit teprve v polovině příštího roku. Z toho, co je prezentováno v tiskových zprávách a na stránkách Microsoftu (zejména zde), známe zatím pouze několik málo informací o obecných vlastnostech uvedené platformy. Jedná se tedy o technologii, umožňující prostřednictvím tzv. formulářů uživatelům vyměňovat nejrůznější typy dat shromážděných z různých zdrojů. Postavena je na standardu XML, což znamená, že by mělo být relativně snadné vytvářet nástroje pro její zpracování v lokálním i síťovém prostředí. S pomocí tagů XML budou uživatelé moci vyznačovat ve svých dokumentech nejrůznější typy informací, na základě těchto označení pak lze provádět vytažení, zaslání a zpracování zadaného typu obsahu. Organizace a společnosti budou mít možnost vytvářet vlastní schémata, určující sledované typy dat a jejich vzájemné vazby. První implementace XDocu v praxi bychom měli nalézt v 11. verzi klíčového balíku kancelářských aplikací Microsoft Office. To znamená, že výše naznačené definování schémat, vyznačování obsahu i jeho následné zpracování bude probíhat v intuitivním uživatelském prostředí a nebude vyžadovat příliš mnoho technických znalostí.

Fakt, že jsou o uvedené technologii v současnosti dostupné pouze takovéto obecné informace, nijak nezabránil výrazným reakcím. Oznámení nástupu XDoc mimo jiné způsobilo spad kurzu akcií Adobe o víc jak 7 % a internetová média jsou dnes plná oznámení o novém konkurenčním střetu dvou softwarových gigantů. Je ovšem skutečně důvod k vyvozování nějakých závěrů? Odpověď na tuto otázku není právě nejjednodušší a vyžaduje trochu zamyšlení.

Formát PDF byl Adobe primárně stvořen k bezproblémové výměně elektronických dokumentů mezi platformami. K jeho nejdůležitějším vlastnostem patří schopnost zachování vizuální věrnosti dokumentu a prvků, závislých na daném prostředí (písma, obrázky) při přenosu mezi platformami. Pro tyto vlastnosti i možnost využití nástrojů skupinové spolupráce (anotace) či úzkou vazbu na internetový hypertext (odkazy) se stal velmi oblíbeným prostředkem pro výměnu informací v kancelářích, a to zejména v prostředí velkých korporací. Jeho dalším přirozeným prostředím je Internet, kde jsou v tomto formátu publikovány zejména dokumenty, u kterých se předpokládá tiskový výstup nebo u kterých je kladen důraz na kvalitu typografických parametrů, atraktivní je zde rovněž možnost využití formulářových prvků pro shromažďování a zpracování informací od uživatelů. Stále více proniká PDF i do pre-pressu, a to zejména díky snahám vytvořit jeho modifikovanou verzi - PDF/X - umožňující bezpečnou výměnu předtiskových podkladů. Dále nesmíme opomenout propracované mechanismy pro zabezpečení a elektronický podpis souborů v uvedeném formátu. K dispozici je přitom celá řada aplikací Adobe i druhých výrobců, určených ke zpracování PDF. Tyto i další vlastnosti PDF ocenilo již mnoho milionu uživatelů, lze-li tak soudit z dosavadních více jak 400 milionů downloadů prohlížeče Acrobat Reader, určeného pro tento formát. (Přejímáme zde údaj často uváděný společností Adobe.)

Co proti tomu může nabídnout XDoc? Především provázání s Microsoft Office, což samozřejmě znamená obrovskou potenciální uživatelskou základnu. Hlavní mantrou spojenou s XDoc přitom je "Tvorba XML masám" - na rozdíl od dosavadních, převážně technicky orientovaných řešení, by měli uživatelé dostat do ruky intuitivní nástroje pro tvorbu a zpracování obsahu v uvedeném formátu. Za ideálního stavu by tak mělo vzniknout prakticky první skutečně rozšířené řešení pro oddělení obsahu od formy, po kterém volá svět informačního průmyslu a publikování již od představení XML. Výsledkem by mělo být podstatně snazší, bezchybnější a automatizovanější zpracování obsahu než doposud.

Vytvoření takovýchto elegantních řešení má ovšem dle našeho názoru řadu úskalí. Přehlédnout bychom neměli zejména to, že je na samotných uživatelích uvedené platformy, aby určovali schémata, podle kterých se má zpracování informací provádět. A takováto kvalifikace dle našeho názoru patří jednoznačně do rukou odborníků-analytiků, kteří do tvorby příslušných schémat budou jistě muset investovat nemalé úsilí. Uživatelé pak budou muset při vytváření a označování obsahu dodržovat značnou disciplinu - a to se opět může stát kamenem úrazu. Na podporu těchto našich tvrzení můžeme připomenout zejména soudobý publikační průmysl. Jeho klíčové produkty již nějaký čas podporou XML ve stylu XDoc disponují a přitom zde stále nemáme unifikované workflow, které by tuto možnost opravdu naplno využívaly.

Pomineme-li tyto námitky zásadní povahy, týkající se obecných vlastností technologie XDoc resp. XML, musíme se ještě podívat blíže na vlastnosti, kterými v případě metadat, resp. XML disponuje PDF. A rychle zjistíme, že odpovídající možnosti tohoto formátu za XDoc nijak nezaostávají, spíše naopak. To co Microsoft nabízí jako vizi již v PDF nějaký čas funguje. Konkrétně zde máme na mysli možnost přenosu a zpracování formulářových údajů z PDF ve formátu XFDF, který ke kódování obsahu používá XML tagy. XML je použito rovněž v rámci tzv. tagovaného PDF, užívaného ke strukturaci obsahu PDF souborů pro přestránkování či zpracování čtecími zařízeními, zcela revoluční možnosti srovnatelné s XDoc nabízí platforma XMP. Kontejnerová struktura PDF pak dovoluje do souborů v uvedeném formátu vkládat libovolné další informace kódované v XML, takže další vývoj zde nemá žádné základní omezení.

I přes to, že má PDF takto i v dalších ohledech (zejména typografická kvalita) dle našeho názoru zatím jednoznačně navrch, nelze situaci podceňovat. V posledních verzích PDF (zejména té poslední) byl důraz kladen především na přiblížení se světu moderního pre-pressu, dřívější dominantní sféra, tedy výměna dokumentů mezi platformami byla poněkud zanedbána - ale to souvisí hodně s tím, jak kvalitní zde byl PDF již od samého svého nástupu. Chce-li si Adobe udržet svou pozici nebo ji dokonce posílit, musí nicméně přijít se zásadním řešením pro elektronické dokumenty nové generace, které bude schopné XDocu konkurovat minimálně co do síly vize. Základní strategii zde již podle všeho zvolenu má, soudě přinejmenším podle tohoto informačního zdroje. Nedávná akvizice společnosti Accelio, spolupráce se společností SAP i současné zveřejnění několika zajímavých serverových technologií pro PDF, jsou jistě významnými počiny. A podíváme-li se na konkurenční oblast zmíněnou v úvodu tohoto článku, můžeme konstatovat že Microsoft Reader zatím ani po poměrně dlouhé době od svého zveřejnění rozhodně PDF o jeho pozici ve světě elektronických knih nepřipravil.