QuarkXPress 6: Výstup - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

quark

quark

16. února 2004, 00.00 | Co přináší nová verze XPressu zajímavého v případě tisku a výstupu do PDF? A jaké

prostředky se zde nabízí pro tvorbu webovských stránek? Odpověď na uvedené otázky
naleznete v tomto článku.

V tomto díle našeho seriálu o zajímavých vlastnostech QuarkXPressu 6 bychom se rádi zaměřili na výstupní možnosti zmíněného programu. Ty jdou v duchu doby a mimo tradičního tisku zohledňují i výstup do elektronické podoby. Náš popis tudíž nebude věnován pouze tiskové funkci, ale rovněž prostředkům pro generování PDF dokumentů a webovských stránek.

Tiskové možnosti

Předchozí verze XPressu byly v pre-pressu úspěšné zejména díky svým funkcím pro profesionální tiskový výstup. Quark tedy v novém XPressu nemusel přidávat příliš mnoho nového. Přesto se určitá vylepšení najdou. O jednom z nich, kontrole výstupu vrstev, jsme hovořili již v minulé části tohoto seriálu. Další novinkou je volba barvového prostoru "As Is" která, jak název naznačuje, ponechává nastavení barvových prostorů při výstupu beze změny. Správa barev je tedy při využití této volby ponechána až na RIPu. Volba "DeviceN", spadající do stejné skupiny nastavení, umožňuje výstup spadávek, multi-inků, barevných TIFFů a jiných položek v kompozitních barvách při zachování nastavení separací. Obě výše uvedené volby lze využít nejen při tisku, ale též výstupu do PDF či EPS. Rozměry tiskové stránky nicméně zůstávají stále omezeny na maximálně 4 krát 4 stopy, není podporována průhlednost a do EPS výstupu nelze vkládat písma.

Nové volby pro kontrolu výstupu barev

PDF

Použití PDF coby formátu pro předtiskové podklady se pomalu stává samozřejmostí, dá se říct že dokonce nutností. Dokumenty v uvedeném formátu lze dále využít ke korekturám, archivaci nebo elektronickému publikování. Společnost Quark reaguje na uvedený trend tím, že nabízí v nové verzi XPressu odpovídající funkce pro výstup do PDF. Evidentně se tak snaží vstříc zejména těm uživatelům, kteří nedisponují Acrobat Distillerem či jiným obdobným kreatorem PDF souborů.

Export do PDF je postaven na technologii společnosti Global Graphics Jaws PDF Library. (Jiná technologie téhož výrobce, Jaws RIP, přichází v XPressu ke slovu při tvorbě náhledů grafiky v plném rozlišení.) Převod do PDF v uvedeném modulu vyžaduje, aby měl uživatel instalován tiskový postscriptový driver, přes který se nejprve vytvoří pracovní postscriptový soubor, jež je poté konvertován do PDF. (Exportní modul InDesignu, postavený na Adobe PDF Library, na rozdíl od toho provádí přímý výstup do souboru.)

Nastavení exportu do PDF

Uživatel může v takto generovaném výstupu kontrolovat různá pokročilá tisková nastavení, tedy například barvový prostor, spadávku, OPI či tiskové značky. Dále lze nastavit vkládání písem a zvolit různé typy komprese pro text či monochromatickou, šedou a barevnou grafiku. K dispozici jsou rovněž downsampling nebo subsampling grafiky a automatická tvorba odkazů nebo záložek převodem seznamů či rejstříků. V generovaném dokumentu lze rovněž nastavit základní metadata (Title, Subject, Author, Keywords).

Generované PDF se podle dosavadních uživatelských referencí jeví z pre-pressového hlediska jako vyhovující. Přesto má ale převod uvedeným způsobem poměrně dost zásadních nedostatků. Podporováno je pouze PDF 1.3, což mimo jiné znamená, že uživatel nemůže využít vlastnosti typu vrstev či vylepšené kontroly multimédií, které nalezneme u konkurenčního InDesignu CS. Stejně tak není na rozdíl od InDesignu podporována tvorba PDF/X a mnohde bude postrádána i možnost uzamčení některých vlastností vytvářeného PDF heslem. Z hlediska praktičnosti pak zamrzí, že se nastavení jednotlivých parametrů nedají uložit v podobě konfigurací pro další použití. Stejně tak je mnohde poměrně omezující absence možnosti výstupu celé knihy nebo všech layoutů z projektu do jediného souboru.

PDF Library pak přichází v XPressu ke slovu i při importu obsahu PDF souborů. Ten funguje stejným způsobem jako u jiných obrázkových formátů: Uživatel tedy může zvolenou stránku PDF dokumentu načíst do obrázkového rámečku. Importní dialog přitom poskytuje drobný, ale dostačující náhled obsahu zvoleného PDF dokumentu po stránkách.

Dialog pro import do PDF

Web

Již v minulé verzi XPressu se objevila poměrně rozsáhlá sada nástrojů, umožňující s pomocí XPressu vytvářet webovské stránky. I když se samozřejmě nejedná o prostředky, které by mohly konkurovat specializovaným aplikacím typu GoLive či Dreamweaver, lze s jejich použitím vytvářet kvalitně vyhlížející stránky, obsahující prakticky vše, co se od uvedeného typu obsahu očekává (kaskádové styly, odkazy, formuláře, atp.). (Vyjadřovací schopnosti uvedených nástrojů lze zřejmě nejlépe posoudit na základě sady šablon, kterou společnost Quark poskytuje na svých stránkách.) K základním funkcím přibývají v šesté verzi prostředky pro tvorbu kaskádových nabídek či rolloverů, rozšířeny byly nástroje pro práci s formuláři. Uživatel má rovněž k dispozici funkci pro náhled vytvořených stránek v prostředí webovského prohlížeče. Díky konceptu projektů a layoutů se pak nabízí lepší možnosti správy takto vytvářených stránek, a to i v návaznosti na tištěné dokumenty, vznikající v rámci téže zakázky (sdílení stylů a barev, synchronizovaný text aj.).

Nastavení kaskádového menu

Z funkcí, které bude asi řada uživatelů postrádat, je na prvním místě třeba zmínit možnost vidět chování všech vytvořených prvků přímo v prostředí XPressu: Pro skutečně funkční náhled kaskádových nabídek či rolloverů je třeba přepnout do webovského prohlížeče. XPress rovněž neumožňuje webovské layouty tisknout: i zde je třeba využít browser. Pro tyto i další omezení se asi ani nová verze XPressu nestane základním nástrojem webovských designerů. Na druhou stranu ale určitě postačí pro řadu publikačních zakázek, vyžadujících souběžně vytvářet tištěnou a webovskou podobu dokumentu.

Závěrem

XPress 6 nabízí v rámci výstupu leccos zajímavého. Pro mnoho uživatelů starších verzí zmíněného produktu mohou být právě výše popsané výstupní prostředky důvodem k upgradu. Oproti konkurenčnímu InDesignu nicméně žádnou výraznější výhodu nenalézáme, i když funkce pro tvorbu webovských prezentací bude možná pro někoho zajímavějším (resp. jednodušším a intuitivnějším) řešením, než je současné provázání InDesignu CS s GoLive k uvedenému účelu.