Lesk a bída symboliky krajů II. díl - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

symbol heraldika

symbol heraldika

29. července 2002, 00.00 | Tak jsem se tedy těšil na vlastivědu a místopis, i kdyby aspoň ve stylu mistra vševěda Cimrmana – hory doly černý les. Skutečnost je však oproti teorii nejenom zelená, ale přímo pestrá až strakatá.

Ještě ani neutichly diskuse okolo podoby znaků krajů a už se regionální symbolika doplňuje logy krajů. Doufejme, že loga budou natolik zdařilá (na samostatný článek), že se jim podaří vytlačit ze scény krajské štíty. Zatím tedy pokračujme v rozboru těch posledních.

Z poslanecké směrnice pro tvorbu krajských znaků zbyly při realizaci jen trosky - jednotný tvar štítu znaku, jeho čtvrcení a výplň 1. pole (z pohledu diváka levé horní) pro určení historické země. V případě Moravskoslezského kraje slovní tvar má opačné řazení než vyobrazení, neboť v prvním poli je slezská a až pak moravská orlice, ale jinak aspoň něco by mohlo být jistotou v tomto pohyblivém světě.

Nedomyšlená, bohužel, poslanecká směrnice se neslučuje s heraldickými pravidly, takže následná pole - 2. až 4. - jsou vyplněna znameními nestejné informace.

Znak města či jeho derivát měl být podle směrnice ve 2. poli. To nedodržela, nemohla dodržet polovina znaků. Kraj Středočeský nemá žádnou informaci tohoto druhu - pochopitelně, kterého města by se to mělo týkat, když centrem tak rozsáhlé oblasti je stejně Praha se statutem samostatného kraje.

Jinak výtvarně velmi čistý znak Královéhradeckého kraje má připomínku krajského města ve dvou polích. To, co vypadá jako velké O nebo číslice šest, je písmeno G ze staré městské pečeti, dobově písmařsky korektní, ale dnes jen pro znalkyně a znalce, a těmi většina z nás není; na dnešním znaku města je "géčko" jasně čitelné. V poli pro charakteristiku kraje je další část hradeckého znaku, královnina koruna. Co je na celém kraji korunního nebo korunovaného, si netroufám vyslovit, ale že by to bylo charakteristické pro severní polovinu bývalého Východočeského kraje, tomu odmítám věřit. Ani se Sněžky jsem to nezahlédl.

Znak Královéhradeckého kraje

Jihomoravský kraj použil pro pole města dnes již nepoužívaný starý znak Brna. Vznikla tím choulostivá situace ohledně udělení souhlasu města s užitím městského znaku na znaku kraje. Záležitost je zatím v bodě: souhlas nemůžeme dát, protože uvedený znak není oficiálním znakem města Brna ve smyslu zákona tom a tom (a navíc nám se nelíbí!) Takže zase jednou zapřáhli koně před vůz. Ale určitě se najde nějaké řešení (aspoň kocourkovské).

Znak, o který se vede pře mezi Radou města Brna a krajským hejtmanstvím

Čtvrté pole, pravé dolní pro nás, mělo být vyhrazeno historickému zemskému znaku (pro menší část kraje). Respektovala to (mohla to respektovat) menší část krajů aneb koukněte se, jací jsme tolerantní demokraté!

Znak Středočeského kraje

Znak Karlovarského kraje

Znak Ústeckého kraje

Znak Jihočeského kraje

Zajímavý byl zrod znaku Plzeňského kraje. Nejvíce hlasů ve veřejném hlasování dostal návrh, který obsahoval jasnou symboliku čtyř řek západních Čech, méně jasnou svatováclavskou orlici a z bohatého znaku města Plzně použil jeho nejstarší část, chrtici - sympatické zvíře, symbol věrnosti. Jenže věrná komu?

Návrh znaku Plzeňského kraje, s chrticí

Takovou otázku je nutno zapít. Nejraději šumivým vínem ze Starého Plzence! Takže přišel na přetřes další návrh: místo chrtice staroplzenecká rotunda, jinak samá břevna pro řeky a hranice. Kde je ale derivát současné Plzně?

Návrh znaku Plzeňského kraje, s rotundou

Takže byla upytlikována definitiva: derivát znaku města ve správném, druhém poli - dvouhrbý velbloud, připomínka protihusitské minulosti Plzně (je takový celý kraj?). Jasná, dodnes platná symbolika čtyř řek se změnila na připomínku stříbropěnné Berounky a zlatonosné (ještě?) Otavy. Rotunda ve 4. poli je v podstatě druhým připomenutím Plzně. Zelený podklad má být symbolem hranic.

Definitivní znak Plzeňského kraje

(Citujme ještě ze zadávacích podmínek soutěže na návrhy: Splnění podmínek soutěže, heraldická a historická správnost, symbolika vystihující charakter kraje, derivát sídelního města kraje, výtvarná a estetická vyváženost návrhů, obecná srozumitelnost).

Zelená coby symbol se objevuje i ve znaku Jihočeského kraje. Je milé, že nově vzniklé administrativní celky považovaly za důležité zdůraznit ve své charakteristice právě hranici v době, kdy vrcholí přípravy ke vstupu do sjednocující se Evropy.

To tvůrci znaku Pardubického kraje jsou velkorysejší.

Znak Pardubického kraje

Všimněte si, prosím, třetího pole: to kulaté, co visí v bráně není ani rolnička, ani lampion, to je globus. Jak ten se vzal ve znaku regionu? Pan hejtman tvrdí, že značí "vstřícnost kraje vůči vnějšímu světu" (citát z velkoryse koncipované, trojjazyčné publikace Discovering the Regions of the Czech Republic vydané Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2001). Tak jsem se těšil na místopis, a pic ho!, abych věděl, zač je v Pardubicích perník! Drobná lyra nad branou je symbolikou hudební tradice regionu. Vy neznáte Smetanovu Velkou pardubickou?

Na znacích krajů považuji z formálního hlediska za nevhodné, neladné, že použité figury nemají stejnou míru stylizace. Nemám tím na mysli geometričnost kontra realističnost, ale právě míru stylizace reálií.

Prohlédněme si z tohoto hlediska např. plzeňský městský znak: figurálně velmi bohatě vybavený, přesto všechny složky jsou více méně stejně pojednány co do míry detailu, což se o znaku Plzeňského kraje říci nedá. Realistická drobnokresba krytiny střechy plzenecké rotundy je zcela nemístná, nesourodost stylu lva, velblouda a stavby je markantní.

Znak Města Plzeň

Uniká mi také důvod, proč lev ze státního znaku, jehož podoba je mimochodem definována zákonem s konkrétním číslem Sbírky, se při povinném použití v 1. a 4. poli znaků kraj od kraje v detailním pojednání kreslí odlišně. Moravskoslezské orlice této svévoli nepropadly.

Tož protentokrát dost. Abych jen nekritizoval, tak se příště podíváme, jak vypadá regionální symbolika v některých evropských zemích.