Lesk a bída symboliky krajů čili mnoho psů, zajícova smrt. I. díl. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

symbol heraldika

symbol heraldika

8. července 2002, 00.00 | Se vznikem vyšších územně samosprávních celků (dále VÚSC) - krajů se objevil fenomén, který se v existenci státu vyskytne jen zřídka, lze říci, že provází zlomové momenty historie země. Jde o znaky krajů.

Je to necelý rok, co se vznikem VÚSC vznikla platforma, která na úrovni symbolů je schopná popsat celou republiku, celá vlastivěda ve čtrnácti obrazech. Zmíněný fenomén může mít velký vliv na pocit sounáležitosti s místem, kde žijeme. To není zanedbatelná záležitost v zemi, kde vlastenectví, patriotismus či občanské uvědomění jsou pojmy se značně nízkým kreditem.

Je zajímavé pozorovat zájem o heraldiku v zemi, která byla tak neblaze postižena exilem tuzemské šlechty po Bílé hoře, v zemi, v které bylo v historicky nedávné době šlechtictví zákonem zrušeno.
V následujícím článku neřeším problém nobility, svoji roli v lidské společnosti sehrála a hraje, ale věnuji se dnešní podobě heraldiky a jejím odvozeninám.

V poslední době se to projevilo mj. právě při utváření znaků nových VÚSC - krajů. Nové úřady, to znamená také nová označení budov, nové hlavičkové papíry, nová razítka, atd. Mnozí se budou ptát, proč se šťourám v debatě, která již byla uzavřena. Bohužel, právě proto, že byla uzavřena, aniž mnohým diskutujícím, včetně mne, byly tehdy zodpovězeny zásadní otázky a vyvráceny námitky, které se dodnes potvrzují nejen soutěžemi na loga krajů.

V sérii článků probereme jeden kraj za druhým, jak se zadařilo najít pro něj symbol, výraz v jeho znaku a logu.

Než začnu rozebírat jednotlivé znaky, dovolte mi, prosím, několik poznámek obecnějšího rázu.

Z hlediska designérského, grafického erby, respektive znaky (není to zcela totéž!) musí respektovat zákony, pravidla heraldiky, z nichž jeden říká, že znak má být jasný, zřetelný, snadno poznatelný a popsatelný. To má heraldika s tvorbou značek společné. Co nelze slovy heraldické terminologie popsat, do znaku nepatří. Navrhování znaků má tedy ještě přísnější zákonitosti než design loga. Není též od věci připomenout, že právo erby, znaky udělovat měl pouze panovník.

Pro čistě utilitární rozlišení jednotlivých VÚSC na hlavičkovém papíře nebo razítku mohl sice fungovat celostátně písmově unifikovaný systém, tak jak to funguje jednotně a čitelně v silničním značení např. při vjezdu do obce. Jsme ale tvorové posedlí obrazy a symboly. Kéž by aspoň byly jednoznačně interpretovatelné, jak to požaduje zmíněné heraldické pravidlo. Pustili jsme se však na tenký led silného výrazu a zkratky.

Především nezbývá než si postesknout, že při vzniku názvu VÚSC neprošly všechny názvy stejným očistným procesem a změnou jako např. kraj Jihlavský na Vysočinu.

Dále poznámka ke společnému tvaru a figuře všech krajských znaků. Volila se forma symbolu pro územní celek vzniklý v občanské, demokratické společnosti, v nehistorických hranicích, vůči celému státu představující jen úřední, správní část, vůči zahraničí reprezentující už jen víceméně krajinnou oblast. Z heraldického hlediska (vzpírám se používat tento historicky determinovaný výraz - raději tedy v rámci symbolik) jsou VÚSC oblasti bez vztahu k historickému státu.

Přesto byl zvolen pro VÚSC moderní republiky jednotný(!!!) tvar královského štítu z pozdní gotiky.

Tento tzv. francouzský štít je čtvrcen, a podle Přílohy usnesení Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu kritéria pro udělování znaků a praporů krajům dle § 5 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) přijatá podvýborem pro heraldiku a vexilologii jsou následující:
V prvním poli je historický znak země, k níž náleží většina nově ustanoveného kraje.
Ve druhém poli je znak či klíčový derivát znaku sídelního města.
Ve třetím poli je vykreslení současné, či tradiční dílčí identity kraje. (pozn. O to snad od začátku hlavně šlo!!!)
Ve čtvrtém poli se nachází historický znak země, k níž náleží menší část nově ustanoveného kraje.
Takto formulováno to zadělává na rozkvět volné tvorby čili klasické české bramboračky. Dodnes odsouhlasené znaky, ukážeme si dále, to, bohužel, potvrzují.

Tolik obecně. Konkrétně začnu rozborem znaku Libereckého kraje, neboť jeho vznik jsem aktivně prožíval v rámci internetové debaty, kde, jak již zmíněno, většina dotazů zůstala bez odpovědí. Oproti jiným krajským znakům mám o libereckém relativně nejvíc informací.

Znak Libereckého kraje

Viděl jsem zveřejněné čtyři návrhy postoupivší do závěrečného kola výběru. Objevovaly se na nich jednoduché symboly na úrovni kartografických značek pro jehličnany, sklářský a textilní průmysl, vrchol Ještědu a kolo ze znaku města Liberce.

Z uvedených obecných figur mne nejvíc zaujalo kolo. Kolo podobné kolu z vlajky Indické republiky nebo ještě více kolu z loga Rómské občanské iniciativy. Kolo má ve znaku město Koloveč a Choustníkovo Hradiště. Kolo libereckého znaku je erbovním znakem slezského rodu Redernů, kteří se zasloužili o rozvoj libereckého zámku i založení radnice. Liberecké kolo jistě říká něco historikům, ale řadový občan, jako jsem já, si vybaví leda kolo Štěstěny-Osudu, brněnské kolo lednického koláře Birky nebo zlatý kolovrat Jaromíra Erbena. S posledně jmenovanou možností souvisí kolo jako symbol celého textilářského kraje a ne jenom města Liberce.

Naznačené eventuality mne jenom utvrdily v tom že heraldická symbolika a z ní vycházející znaky měst měly jinou funkci a jinou logiku, než by měl mít symbol současného samosprávného územního celku.

Přes všechny připomínky, že stylizovaný vrchol Ještědu je pro Liberec jednoznačně určující symbol, takže kolo a jehlan vrcholu dublují připomínku krajského města na úkor charakteristického dřevařského, textilního a především sklářského průmyslu v celé oblasti, byl odsouhlasen znak s trojí připomínkou šlechtickou (štít, lev a kolo). Jediné, co je jasné je silueta Ještědu. Tvarová rozmanitost znaků by k odlišení i k identifikaci krajů posloužila lépe.

Jak několik webových stránek VÚSC dokládá, vedle znaku kraje vznikají i loga krajů, vesměs kompozice elegantnější, svižnější, jednoznačnější, v posledku i funkčnější.

Pro ilustraci, jaké problémy nás čekají při aplikacích krajských znaků, vezměte si do ruky občanský průkaz. Je na něm tištěný znak České republiky a razítko. Že na razítku byla nutná redukce znaku na pouhého lva, bylo nabíledni. Jak se budou redukovat na razítko krajské znaky?

Vedle vrat radnice u nás ve městě máme dnes dvě cedule, dva znaky - státní znak a městský znak. Teď jsem zvědav, co bude po odsouhlasení znaku a loga kraje následovat. Vymění se státní za krajský nebo se rozmnoží počet cedulí u hlavního vchodu radnice, ať si turista užije? Mnoho psů, zajícova smrt.

P. S. Do příště si za domácí úkol navrhněte symbol kraje a inspirujte se k tomu známými rčeními a hesly podle vzoru "Praha - Matka měst", "Čechy - mlékem a strdím oplývající". Bude se vám to hodit. Už se těším na výsledky.