Zemřel William R. Hewlett - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

16. ledna 2001, 00.00 | William R. Hewlett, spoluzakladatel a bývalý prezident společnosti Hewlett-Packard, přední americký businessman, technolog a filantrop, zemřel v pátek 12. ledna v 8 hodin ráno.

William R. Hewlett, spoluzakladatel a bývalý prezident společnosti Hewlett-Packard, přední americký businessman, technolog a filantrop, zemřel v pátek 12. ledna v 8 hodin ráno místního času přirozenou smrtí doma ve spánku, stár 87 let. Program smutečního obřadu se připravuje.

"Naše srdce jsou s rodinami, se kterými truchlíme nad odchodem tohoto velkého a laskavého člověka," řekla Carly Fiorina, prezidentka a výkonná ředitelka HP. "My, jako správci jeho odkazu, budeme opatrovat a chovat v sobě Billův zářivý duch invence a zachováme bohaté dědictví, které nám on a Dave svěřili."

Hewlett, který se na aktivním řízení HP přestal podílet v roce 1978, za svou kariéru významně přispěl k pokroku v oblasti technologie, vědy a obchodu. Spolu s Davidem Packardem, který zemřel 26. března 1996, založili v roce 1939 v malé garáži společnost Hewlett-Packard. Jejich původní firma nyní sestává ze dvou nadnárodních podniků: společnosti Hewlett-Packard s celkovými příjmy ze stávajících provozů za finanční rok 2000 ve výši 48,8 miliard USD a více než 88 500 zaměstnanci, a společnosti Agilent Technologies, jejíž čisté příjmy za fiskální rok 2000 přesahují 10,8 miliardy USD a která zaměstnává více než 47 000 pracovníků. Legendární garáž, označená za místo vzniku "Silicon Valley", je historickou pamětihodností státu Kalifornie.

Zatímco Hewlett proslul zejména vědeckými schopnostmi, Packardovou doménou byl obchodní duch. V HP se oba mohli navzájem zastupovat, což často činili. Jejich celoživotní partnerství je pozoruhodné nejen pro jejich osobní přátelství, které sdíleli přes 60 let, ale i pro obchodní úspěch a inovační přístup k řízení firmy.

Zejména díky společným osobním vizím svých zakladatelů se společnost HP stala světoznámou pro výjimečné metody řízení firmy a pro špičkovou kvalitu výrobků a služeb. Jejich novátorské techniky zaměstnávání a řízení, známé jako "HP Way", jsou vzorem pro celý současný obchodní svět. HP se rovněž řadí mezi nejštědřejší filantropické společnosti na světě, čímž odráží trvalou snahu svých zakladatelů o budování firemní kultury.

William Redington Hewlett se narodil 20. května 1913 v Ann Arbor ve státě Michigan. Ve třech letech se přestěhoval do Kalifornie, kde jeho otec, lékař, rozšířil učitelský sbor na Stanford Medical School. Jako chlapec projevoval Hewlett dychtivý zájem o vědu, prováděl mnoho fyzikálních a chemických experimentů. V roce 1930 byl přijat na Stanford University, kde se seznámil s Packardem. Roku 1934 získal na Stanfordu titul "bachelor of arts" (bakalář svobodných umění), a o dva roky později se stal magistrem přírodních věd (master of sciences) na Massachusetts Institute of Technology. Poté se vrátil na Stanford, kde v roce 1939 dosáhl inženýrského diplomu. V tomtéž roce se oženil s biochemičkou Florou Lamson.

Na podnět jednoho ze stanfordských profesorů, průkopníka radiového inženýrství Fredericka E. Termana, Hewlett a Packard 1. ledna 1939 s 538 dolary osobního kapitálu založili společnost Hewlett-Packard. Hewlettova diplomová práce, v níž se zaměřil na praktické využití nové elektroinženýrské technologie - záporné zpětné vazby, se stala základem pro první výrobek HP, zvukový oscilátor. K prvním odběratelům patřila i studia Walta Disneye, která použila osm těchto výrobků pro ozvučení filmu "Fantasia." Navzdory chybějícím zkušenostem v obchodu dosáhli oba podnikatelé v prvním roce podnikání mírného zisku, a v černých číslech zůstali i dalších 61 let.

Během 2. světové války sloužil Hewlett jako důstojník v US Army Signal Corps. Po válce se vrátil do HP, kde působil jako viceprezident. V roce 1957 byl zvolen výkonným vicepresidentem, v roce 1964 prezidentem, a v roce 1969 výkonným ředitelem. Prezidentské funkce se vzdal v roce 1977, a o rok později odešel jako výkonný ředitel do penze. Jako předseda výkonného výboru HP působil až do roku 1983, kdy se stal místopředsedou správní rady HP. V roce 1987 byl jmenován emeritním ředitelem.

Po celou dobu své kariéry v HP Hewlett stále navštěvoval laboratoře HP, kde často pracoval po boku inženýrů z výzkumného centra společnosti. Měl mimořádný cit pro technologické novinky a aktuální trendy. Například poté, co HP v roce 1968 představila stolní vědecký kalkulátor, požádal Hewlett své inženýry, aby navrhli něco podobného, co by se mu vešlo do kapsy u košile. Výsledkem byl HP-35, první kapesní vědecký kalkulátor na světě. Jakmile byl v roce 1972 uveden na trh, logaritmické pravítko zastaralo.

Hewlett věřil, že jedním z jeho největších úspěchů je lidsky orientovaný přístup k řízení, který spolu s Packardem vytvořil. Zdravotní pojištění, flexibilní pracovní doba, otevřené kanceláře, decentralizované rozhodování, řízení podle cílů, či zaměstnanecké "hovory při kávě", to jsou jen příklady mnoha zásad a metod, které v HP zavedli. Z odkazu "HP Way", dodnes těží celá řada úspěšných společností.

"Nechtěli jsme provozovat podnik typu ‚přijmout a vyhodit', ale společnost založenou na loajální a nadšené pracovní síle," řekl jednou Hewlett. "Cítili jsme, že tito pracovníci by měli mít možnost sdílet do jisté míry růst společnosti." Od svých začátků má proto společnost HP program sdílení zisku se všemi zaměstnanci.

Roku 1957 nabídla HP své akcie k veřejnému obchodování. Hewlett i Packard od té doby vlastnili značnou část kmenových akcií. Následně vznikl program zaměstnaneckých akcií, který umožňuje pracovníkům HP zakoupit akcie společnosti se slevou, v souladu se zájmem zakladatelů, aby se zaměstnanci podíleli na úspěchu společnosti.

V roce 1957, kdy na základě Římské dohody vzniklo Evropské hospodářské společenství, spatřil Hewlett příležitost pro HP a vedl společnost k rozšíření působnosti mimo Spojené státy. V roce 1959 otevřela HP v německém Boeblingenu svůj první výrobní závod mimo Palo Alto. Ve stejném roce založila společnost evropskou centrálu v Ženevě.

Během své kariéry působil Hewlett jako ředitel řady společností a organizací: Chrysler Corp., Chase Manhattan Bank, FMC Corp., Overseas Development Council (rada pro zámořský rozvoj), Kaiser Foundation Hospital & Health Plan, Palo Alto-Stanford Hospital Center. V 60. letech, ve funkčním období prezidenta USA Lyndona Johnsona, byl členem výborů General Advisory Committee on Foreign Assistance Programs (všeobecný poradní výbor pro programy zahraniční pomoci) a Science Advisory Committee (poradní výbor pro vědu).

Hewlett se silně zajímal o vzdělávání a medicínu. Byl důvěrníkem Mills College v Oaklandu v Kalifornii v letech 1958 až 1968 a Stanford University v letech 1963 až 1974. V letech 1969 až 1970 byl členem výboru "San Francisco regional panel of the Commission on White House Fellows". V roce 1985 mu tehdejší president Spojených států Ronald Reagan udělil nejvyšší vědecké ocenění v USA, "National Medal for Science". Navíc obdržel 14 čestných titulů od vysokých škol a univerzit, včetně čestného členství na Oxford University v roce 1996 za svůj přínos vzdělávání a společnosti. Až do své smrti byl Hewlett ředitelem výzkumného institutu Monterey Bay Aquarium Research Institute, který založil Packard.

Za svůj život publikoval Hewlett několik technických článků v oblasti elektroinženýrství. Byl držitelem mnoha patentů a členem National Academy of Sciences (národní akademie věd) a zvoleným členem American Academy of Arts and Sciences (americká akademie umění a věd). Byl spoluzakladatelem American Electronics Association (americká asociace pro elektroniku), členem National Academy of Engineering (národní inženýrská akademie), která mu v roce 1993 udělila ocenění "Founders' Award", doživotním členem Institute of Electrical and Electronics Engineering (elektroinženýrský institut), a čestným doživotním členem Instrument Society of America (americká přístrojová asociace).

Pro realizaci svých filantropických zájmů založili manželé Hewlettovi roku 1966 nadaci Williama a Flory Hewlettových, která poskytuje granty organizacím v oblastech řešení konfliktů, vzdělávání, ochrany životního prostředí, vztahů s latinskou Amerikou, rozvoje rodiny a společnosti, umění a obyvatelstva. Během let poskytli Hewlett a Packard osobní kombinované dary přesahující částku 300 milionů USD Stanford University. V říjnu 1994 věnovali 77,4 milionu USD na dokončení špičkového komplexu pro vědu a inženýrství. Téhož roku každý z nich přispěl 12,5 milionu USD na založení nadace "Frederick Terman Fellowship" na počest jejich učitele. 70 milionů USD Hewlett poskytl jako dotaci Public Policy Institute of California, nezávislé neziskové výzkumné organizaci, založené pro zlepšení veřejné politiky ve státě.

K Hewlettovým koníčkům patřilo lyžování, horolezectví, lov a rybaření. Spolu s Packardem vlastnili rozsáhlé ranče ve státech Kalifornie a Idaho. Hewlett byl oddán ochraně přírody, zejména ochranu kalifornského jezera Lake Tahoe a oblasti Sierra. Ve svých pozdních letech se zabýval botanikou, historií a fotografováním.

Roku 1978, více než rok po smrti Flory Hewlett, se William Hewlett znovu oženil s Rosemary Bradford. K pěti vlastním dětem z prvního manželství (Eleanor Hewlett Gimon, Walter B., William A. a James S. Hewlettovi, a Mary Hewlett Jaffe) tak připojil ještě pět nevlastních z druhého manželství (David C., Robert A., Peter K. a Jeffrey M. Bradford, a Deborah Bradford Whelan).