Motherboard ABIT BH6 - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Zprávy  

4. března 1999, 00.00 | Tyto desky u nás nejsou příliš známé, přestože nabízejí vysoký výkon za přijatelnou cenu (kolem 3000,- Kč bez DPH) a užitečné funkce ovládající taktování frekvence sběrnice a procesoru.

možnosti, zkušenosti s provozem a CPU SOFT MENU II

Základní desky ABIT nejsou u nás příliš známé, což je určitě škoda, neboť nabízí vysoký výkon, přijatelnou cenu (kolem 3000,- Kč bez DPH) a užitečné funkce ovládající taktování frekvence sběrnice a procesoru.

Nejprve základní parametry motherboardu:

• Intel 440BX čipset, ATX formát 305x190mm
• 3xDIMM ECC i nonECC (max. 384MB RAM), UltraDMA/33 IDE řadič
• 2xISA, 5xPCI, 1xAGP 2x slot
• 66/75/83/100/112/124/133MHz externí clock
• Intel Pentium II/Celeron 350MHz a výš (všechny existující modely) a Pentium III (!!!) při 100MHz ext. clock
• Intel Pentium II/Celeron 233-333MHz při 66MHz ext. clock
• 2x USB, 2xPS/2 (myš a klávesnice), IrDA TX/RX konektor
• 2x16550 UART ser. port, SPP/EPP/ECP par. port
• ACPI powermanagment, DMI, PnP, SB-Link
• sledování teploty procesoru (Winbond čip)
• jumperless design, AWARD BIOS + CPU SOFT MENU II

Podpora procesoru PIII funguje pouze s nejnovější verzí BIOSu BH6HN, BH6JJ a výš, kterou si můžete stáhnout třeba na www.abit-usa.com, zajímavostí je též podpora pro 433MHz Celeron. Nové verze BIOSu mají také už dávno odstraněné všechny mouchy typické pro v Evropě relativně nový výrobek (novější je pouze model BX6 v2.0) a upgrade BIOSu lze vřele doporučit.

CPU SOFT MENU II

Z parametrů BIOSu je asi nejzajímavější podpora Pentium III procesoru a CPU SOFT MENU II, které činí z ABITu jednu z nejzajímavějších desek pro všechny notorické "přetaktovávače". V BIOSu najdete CPU SOFT MENU II hned jako první menu, a po jeho otevření se mimo jiné objeví volby jako na ukázkovém obrázku. A k čemu vlastně ty méně či více záhadné parametry slouží?

Procesory PII a Celeron jsou totiž standardně "zamčené" na přesně dané externí frekvenci a jejím násobku - tedy například 350MHz PII na 100x3,5, 400MHz na 100x4 atd., procesory na nižších frekvencích pak pracují (jestli jsou ale také zamčené to už netuším) na násobcích 66MHz. CPU SOFT MENU II umí tyto "zamčené" procesory odemknout a zvolit libovolný z dostupných frekvenčních parametrů. K dispozici jsou výše uvedené externí frekvence 66/75/83/100/112/124/133MHz a násobky v rozsahu 2-5,5 s krokem po 1/2, teoreticky je tedy možné pracovat i s procesory na frekvencích vysoko nad 500MHz.

Odemčení procesoru při 100MHz a vyšší externí frekvenci provedete nastavením volby "SEL100/64# Signal" na hodnotu "Low" a ochranné chybové hlášení Speed Error Hold budete ve většině případů muset nastavit na Disabled, jinak počítač nenabootuje a oznámí, že daný procesor na zvolené frekvenci nepracuje.

"AGPCLK/CPUCLK" ovládá takt AGP sběrnice, nastavit lze 2/3 nebo 1/1 rychlosti sběrnice - např. u přetaktované 112MHz sběrnice poběží AGP na 112/3*2, tedy celkem na cca 75 MHz a PCI sběrnice typicky na 37 MHz.

Položka "Turbo Frequency" je dostupná pouze v případě, podporuje-li CPU externí clock v turbo módu (podrobnosti najdete kde jinde než na www.intel.com) a používá se především k ověření stability procesoru na dané frekvenci. Zapnutím této volby lze získat další nárůst rychlosti o cca 2,5%, ale je velmi pravděpodobné, že počítač s přetaktovaným procesorem a zapnutým turbo módem vůbec nenabootuje. Mohu-li poradit, těch 2,5% není na výkonu systému nijak znát a je lepší nechat Turbo Frequency raději na pokoji a procesor/desku zbytečně nedráždit.

"CPU Power Supply" ovládá napájení procesoru, v krajním případě se totiž hodí o nějakou tu desetinku ubrat počet voltíků a snížit tak tepelné vyzařování procesoru. S procesory PII a Celeron není v naprosté většině případů nutné parametr napájení měnit, takže raději nechte volbu nastavenou na "CPU Default".

Všechny ostatní volby AWARD BIOSu jsou víceméně standardní a jejich popis včetně funkcí CPU SOFT MENU II najdete v tištěném manuálu nebo v PDF dokumentaci na CD dodávaném s motherboardem.

Přetaktovat ANO či NE?

UPOZORNĚNÍ: Každé přetaktování rychlosti procesoru snižuje více či méně jeho životnost. Při tempu vývoje počítačové techniky, kdy je počítač každé dva až tři roky odsouzený leda tak pro předání dětem nebo vyhození na smetiště to však zřejmě bude pro většinu lidí slabý argument. Každopádně za případné problémy s funkcí a stabilitou přetaktovaného počítače se zříkám veškeré zodpovědnosti.

A teď pro někoho poněkud veseleji. Neznám ve svém byť i vzdáleném okolí člověka, který by neměl přetaktovaný alespoň procesor a přiznávám se, že i moje 400MHz PII běží už dávno na 448MHz (112x4) bez sebemenších problémů. Pro takovou rychlost sběrnice a pamětí jsou nutné kvalitní DIMM paměti (nejlépe odzkoušené ještě před koupí), které jsou schopny na této frekvenci vůbec běžet. Na žádné z vyšších hodnot než 448MHz odmítá můj procesor fungovat, ale i tak jsem ušetřil poměrně dost peněz za nákup 450MHz verze.

Přímo přetaktovávací mánie se v poslední době hlavně díky cenám procesorů zvedla kolem Celeronu, kdy mnoho firem přímo nabízí výrobní série těchto procesorů, které lze s vhodným chlazením relativně bez rizika přetaktovat někdy ovšem až na procesoru velmi nebezpečné frekvence řádově o stovky MHz vyšší, než má procesor frekvenci danou z výroby.

V souvislosti s ABITem k tomu mohu dodat jediné - motherboard umí sice nejen přetaktovat prakticky libovolný procesor PII/PIII či Celeron, ale záleží také na Vás, zda vyžadujete též kvalitní a rychlou, a v provozu osvědčenou základní desku, jejíž firemní podpora i dokumentace jsou na úrovni doby.