Ztopoření v barvách - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

28. března 2000, 00.00 | ... můžete vidět na termografii, která je součástí expozice snímků Lennarta Nilssona. Slavný Švéd nás provádí lůnem ženy (a muže) od okamžiku milostného splynutí až po zrod nového života. Nenechte si ujít!

Zrození nového života byla odpradávna zahaleno tajemstvím. Do vynálezu ultrazvuku se lékaři mohli pouze dohadovat, co se děje uvnitř, v šerém a vlhkém lůně. Technický vývoj však pokračuje, takže dnes je možné vývoj zárodku člověka sledovat pomocí sond prakticky od početí až do okamžiku, kdy opouští svůj bezpečný přístav a přichází na svět.

Fotografie pořízené tímto způsobem jsou právě nyní k vidění v Křížové chodbě Staroměstské radnice. Autorem převážné většiny z nich je švédský fotograf Lennart Nilsson, dalších 40 fotografií z cyklu „Fotorama lidského vývoje“ pořídil v Ústavu pro matku a dítě v Podolí prof. Jan E. Jirásek, zhruba ve stejné době jako Nilsson, avšak nezávisle na něm. Světový tisk srovnal počin švédského fotografa s „prvním pohledem na odvrácenou stranu Měsíce“. Že toto přirovnání nijak nekulhá, poznáme už z výčtu toho, co Nilsson snímá: lidský zárodek a jeho vývoj, pulsující krev v aortě, rakovinovou tkáň, virus HIV, obranné pochody v těle aj. Děje uvnitř lidského těla, snímané z bezprostřední blízkosti, ho zajímají již od šedesátých let, od kdy se také datuje jeho spolupráce s vědci a lékaři. Stal se dokonce iniciátorem konstrukce speciálních technických zařízení, jimiž je možné sledovat pochody v lidském těle. Lennart Nilsson obdržel za svoji činnost několik prestižních cen, z nichž nejdůležitější je pravděpodobně Cena Hasselbladovy nadace.

V sedmdesátých letech, v době mohutného rozvoje kosmického výzkumu, fotograf participoval na známém projektu NASA, kdy byly k planetám Jupiter, Saturn a Uran a dále do solárního systému vyslány sondy Voyager I a II, které nesly na speciálních záznamových pásech Nilssonovy fotografie ze série Zrození člověka jako poselství jiným civilizacím. Některé z nich vznikly právě u nás, ve spolupráci s výše zmíněným Ústavem pro matku a dítě v Podolí.

Jaké jsou fotografie lidského nitra? Především nutno říci, že v pravém slova smyslu dobrodružné. Při pohledu na ně prožíváte pocit jako Gulliver ve světě obrů. Vždyť jednotlivé buňky jsou zde zvětšeny do obrovských rozměrů, v nichž se tyto nepatrné objekty mění ve fantaskní tvary. Z mnoha snímků je poznat autorova oscilace mezi mikro- a makrosvětem, například tam, kde je vajíčko zabíráno jako Slunce s planetami spermií okolo, nebo v případě snímku 500 miliónů spermií, které jako světelné body letí prostorem. Při pohledu na část vajíčka nad lesem cilií vás napadne podobnost s mořským dnem. Mužský a ženský hormon vypadají jako řezy polodrahokamem s duhovým zabarvením. Přečtete-li si popisku pod surrealistickým obrazem, zjistíte, že se jedná o snímek semenotvorných kanálků. Mezi nejkrásnější záběry například patří snímek vajíčka putujícího vejcovodem – světelný efekt pozadí připomíná zářivý východ slunce nad mořem v exotických krajinách. Embryo staré čtyři a půl týdne je svým zřetelným členěním obratlů (včetně ocásku) a velikou hlavou podobné prehistorickému zvířeti.

Často se neubráníte myšlence, kolik času musel asi autor věnovat jen pouhému čekání na vhodný okamžik pro určitý záběr – například v případě splynutí vajíčka a spermie. Také otázka barevnosti, která je v některých případech výsledkem počítačové kolorace, jistě není zcela podružná, zvláště, když Nilssonovy snímky skutečně hýří podmanivými odstíny. Několikrát se v expozici objeví i termofotografie, tj. fotografie, na níž jsou barevně odstíněna místa s různou tělesnou teplotou. Jedná se o záběry vskutku atraktivní – například tepelný průběh polibku nebo ztopoření penisu.

Výstava není při své monotematičnosti a při množství nabízených informací (každý snímek je doprovázen odborným popiskem z pera prof. Jiráska) ani náhodou únavná. Každá další fotografie překvapí – objektem, který snímá, i estetickou působivostí snímaného. Expozici doplňuje i videoprojekce, která zajímavou populárně vědeckou formou rozvíjí stručné informace popisků.

Jediným problémem výstavy asi bude vybrat si vhodný okamžik k její návštěvě, neboť atraktivita tématu i zpracování láká do výstavních prostor denně velké množství zájemců. Pokud výstavu navštívíte s potomkem, bude to pro něj jistě zajímavá a nenásilná forma setkání s tou oblastí světa dospělých, o níž se rodičům jen těžko mluví, která však v podobě různých fám začne dětský mozek zaměstnávat velice záhy.

(Lennart Nilsson: TAJEMSTVÍ ŽIVOTA, Křížová chodba Staroměstské radnice, Praha 1, Staroměstské náměstí, vstupné 40,-/20,-, do 31. 3.)