Žena uprostřed násilí - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

29. července 1999, 00.00 | Mladá americká fotografka Ami Vitale je tak křehké postavy, že její přítomnost v mužích probouzí ochranitelský pud. Jejím působištěm je však místo, které bylo donedávna peklem - Kosovo.

Mladá americká fotografka Ami Vitale je prý tak křehké postavy, že její přítomnost v mužích probouzí ochraňovatelský pud. To je pro ni ostatně velmi důležité, neboť svou práci vykonává za mimořádně ztížených podmínek - ve válce. Ami fotografuje pro několik tiskových agentur (např. Reuter) a v současné době věnuje svou pozornost balkánskému ohnisku neklidu, Kosovu. Je zvyklá být ve středu dění, a tak její dokumenty popisují bezprostřední zážitky, na něž byly uplynulé měsíce v této části Evropy bohaté. V Praze má mnoho přátel, mezi nimi i takové, kteří byli jejím fotografickým uměním natolik osloveni, že chtěli, aby záběry Ami Vitale na chvíli vyměnily jepičí život mediálního dokumentu za živý umělecký artefakt. Vznikla výstava.

LAB KOSTKA je minilab a obchod s fotografickými potřebami, jenž nedlouho po listopadu 1989 založil bývalý fotoreportér Zemědělských novin pan Kostka. Nejprve sídlil ve skromných podmínkách v suterénu domu v Londýnské ulici, nyní již obývá opět nikterak rozlehlé ale nepřehlédnutelné prostory na Bělehradské ulici. Zvláštností tohoto obchodu jsou právě výstavy, spíše minivýstavy fotografií, instalované na jeho jediné volné stěně. Někteří umělci se sem po čase opět vracejí, aby návštěvníkům představili svá nová díla. To je případ i fotografky Ami Vitale, jejíž záběry z Kosova můžete v minilabu vidět právě nyní. Jedná se o dvanáct barevných fotografií většího formátu.

Nemusíte se připravovat na drastické snímky plné mrtvol a prolité krve. Fotografie mladé Američanky jsou spíše plné atmosféry, která je navozena leckdy pouze náznakem - zamyšleností mladého pravoslavného kněze, hledícího na štólu, pochmurným davem kráčejícím po silnici uprostřed zcela holých, nezalesněných kopců apod. Mrtvý člověk se tady objeví pouze jednou, a to jako nezúčastněný objekt truchlení pozůstalých při pohřbu. Hrůzu války, která tudy prošla, můžeme spíše vypozorovat z osamělosti starého muže stojícího před troskami svého domu. Jiný záběr ukazuje pusté zničené město, uprostřed jehož ulice, pokryté mokrým sněhovým popraškem, se volně procházejí ovce a kráva. Díváte-li se chvilku na něj, sami začnete mít pocit chladu a syrovosti.

Válka se zde objeví ještě několikrát, nikdy však přímo. Objekt snímku je od ní vždy vzdálen pouhou setinu vteřiny - jako třeba mladý ostřelovač, který vyhlíží z úkrytu ve zdi. Také fotografie muže v kožené bundě s pancéřovou pěstí ukazuje, že tento konflikt nebyl v žádném případě pouze záležitostí vojáků. Nikde však nenajdete žádné násilí. A to je na fotografiích mladé Američanky asi to nejpůsobivější. Můžeme se jen domýšlet, jak asi dopadla akce, k níž se na záběru schylovalo, nebo, jaké byly osudy vyobrazených osob. Na fotografiích jsou to lidé jako my, žádná monstra z válečných filmů. Nezvedají zoufalé oči do objektivu. Žijí jak umí a prožívají události, které nejsou schopni ovlivnit. A tím jsou nám i blízcí.

Ami Vitale zřetelně dobře ovládá řemeslo, dokáže si vždy intuitivně vybrat nejzajímavější úhel pohledu na snímanou situaci a hlavně - je nenápadná. Její snímky jsou plné civilnosti - naléhavé civilnosti, která někdy dokáže být více otřásající než potoky krve. Nyní je opět v Kosovu. Doufejme, že příští výstava jejích zcela nových snímků bude již o něčem jiném než o nepřirozené situaci, kdy jedni příslušníci lidského rodu zabíjejí z malicherných pohnutek druhé.

(Ami Vitale: KOSOVO, LAB Kostka, Praha 2, Bělehradská 59, otevřeno po-pá 10-18 h)