Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
-
3. dubna 2024
-
3. dubna 2024
-
15. dubna 2024
-
18. dubna 2024
-
28. dubna 2024
-
28. dubna 2024
-
14. května 2024
-
16. května 2024
-
17. května 2024
-
11. června 2024
-
19. května 2024
-
29. května 2024
![OBLIBENE_TITLE2](/templates/102/gr/print-logo.gif)
Ze společnosti
Ve stínu Draculy
28. června 1999, 00.00 | ... tak si představujeme Transylvánii. Jaká je však doopravdy, o tom vydal třicetileté svědectví transylvánský rodák Péter Korniss.
![castexpozice](/old-idif/grafika/images/kornissexpozice.jpg)
V neděli 27. 6. skončila výstava fotografií Pétera Kornisse nazvaná Inventura, kterou měli návštěvníci možnost shlédnout v Sále architektů Staroměstské radnice. Ač by se podle názvu mohlo zdát, že se bude jednat o reportáž ze samoobsluhy, nebylo tomu tak. Námětem vystavených snímků byl život lidí, zejména maďarské menšiny, v Transylvánii v Rumunsku. Proč tedy tento název? "Během svých cest do Sedmihradska jsem měl možnost poznat vesnice, kde jsem ještě nacházel téměř nedotčený tradiční svět venkova a pak jsem byl očitým svědkem pozvolných změn, které již v blízké budoucnosti způsobí hlubokou proměnu venkovského života." říká sám autor a vysvětlení se nabízí: výstava s podtitulem Transylvánské fotografie 1967-98 je jakousi inventurou všeho, co v Sedmihradsku prožil, a také změn, které zaznamenal.
![uhrobu](/old-idif/grafika/images/uhrobu.jpg)
Inventura, která existuje také v knižní formě, byla poprvé instalována v prostorách budapešťské národní galerie Mücsárnok, poté v Bukurešti a Vídni a nakonec v Praze, kde, jak uvádí předmluva, byla uvedena její "sevřenější verze". Některé zápisy v knize hostů (a já s nimi) se ptají, proč nám bylo odepřeno vidět verzi "nesevřenou"? Špatnou službu maďarskému fotografovi udělalo i umístění výstavy do Sálu architektů, který se jak známo nachází ve 4. patře Staroměstské radnice, zejména, když právě nebyl v provozu výtah …
![muzsplakaty](/old-idif/grafika/images/muzsplakaty.jpg)
Ale teď zpátky k umění. Péter Korniss (* 1937) se narodil v Kluži v Transylvánii, od roku 1949 však žije v Budapešti. Třicet let pracoval jako redaktor v časopise, v současné době žije a tvoří na volné noze. Vystavoval v galeriích a muzeích mnoha zemí světa a jeho fotografie byly publikovány v tak renomovaných časopisech, jako jsou GEO, Time nebo Epoca. Vydal také několik knižních publikací. Je členem Mezinárodního poradního sboru World Press Photo a sboru poradců americké Nadace W. Eugena Smithe. Letos v březnu obdržel z rukou maďarského prezidenta nejvýznamnější maďarské vyznamenání - Kossuthovu cenu za "mnoholeté úsilí začlenit kulturu maďarské menšiny Sedmihradska do kulturního kontextu obou sousedních a územně se kdysi svářících zemí." Což je víc než chvályhodné, pomyslíme-li na to, co se ještě nedávno odehrávalo poněkud jižněji od hranic obou zemí. Kornissovou vášní je zachycovat formou fotodokumentu život lidí v delším časovém plánu. Kromě třicetiletého snímání života v Sedmihradsku např. také sledoval život jednoho migrujícího dělníka v sedmdesátých letech , a to po dobu 10 roků.
Představa života prostých lidí v Transylvánii je pro člověka, který tam nikdy nezavítal, poněkud jednostranná - živobytí ve stálém nedostatku, primitivní podmínky, absence civilizačních vymožeností. Jan H. Vitvar dal své recenzi o výstavě (MF Dnes, 21. 6.) titulek Fotografie Maďara Pétera Kornisse by neměly vyvolávat smutek. A ony ho skutečně nevyvolávají. Život snímaných lidí je prostý, jistě však není primitivní, neboť tito lidé prožívají drobné radosti i starosti, mají své tradice i spojení s přírodou. To, pravda, už u mladších osob není tak zřetelné, ale s nimi zase vstupuje do světa dřevěnic, dobytka a petrolejek nová doba, která má opět jiné půvaby.![tancovacka](/old-idif/grafika/images/tancovacka.jpg)
Černobílé fotografie velkého formátu nejsou seřazeny chronologicky. Než si přečteme popisek, můžeme tipovat, ze kterého období asi ten či onen snímek je. Někdy je to poměrně snadné, neboť realita šedesátých a první poloviny sedmdesátých let byla opravdu ještě značně rustikální, snímky z let devadesátých už nesou zřetelně pečeť postupující civilizace, spjaté určitě s pádem komunismu v Rumunsku. Ale i u některých fotografií z nedávné doby zaváháte - tradice má ještě tuhý kořínek. Příkladem jsou Hráči karet před hospodou (1998), fotografie, k níž by se u nás dala určitě najít obdoba z přelomu století. Korniss často klade vedle sebe staré a moderní, aniž by cokoli komentoval; tak je tomu např. na snímku Matka a dcera (1997), na němž je matka v tradičním kroji, zatímco dcera má na sobě moderní bundu, kalhoty a tenisky. Dva světy se setkávají v drobném detailu - modlitební knížce, kterou každá z žen drží v rukou. Často také vidíme, jak se moderní vkrádá do pole působnosti starého, například tam, kde se mezi podobenkami členů rodiny a svátečními skleničkami objeví plakát Michaela Jacksona. Velice působivé jsou aranžované portréty osob, obklopených tradičními předměty nebo v tradičním prostředí (Pravoslavný pop a kostelník, Otec s dcerou doma, Babička s vnukem).
Pro mě osobně byly však nejpůsobivější Kornissovy snímky ze sedmdesátých let. A nemusely být ani tak atraktivní jako např. V neděli po mši (1971), kontrast černě oblečených venkovanek s bílými rukávci, které jako by vystoupily z obrazů Joži Úprky, nebo mladičká dívka v tradičním širokém slaměném klobouku obracející seno (1974). Starý muž na cestě domů (1974) se s pecnem chleba v podpaží ztrácí v nekonečném bahně plném zrcátek stop. Nebo Dům s márami - pohřební shromáždění před chalupou s doškovou střechou, za níž se do dáli rozkládá magicky nasvícená hornatá krajina.![divkaskloboukem](/old-idif/grafika/images/divkaskloboukem.jpg)
Péter Korniss dokazuje, že umí čarovat pomocí černobílé fotografie. Je skutečně mistrem atmosféry, a to do té míry, že pracně zjišťujeme, jakými prostředky jí vlastně dosáhl. Všechno, i aranžované portréty, jsou neobyčejně přirozené a civilní, a každá snímaná věc má smysl. Fotograf nám adresuje své poselství o tom, že všechno, co je dnes moderní, se působením času stane minulostí. Ta by však - alespoň pro obohacení našeho života - měla s námi zůstat co nejdéle.
Tématické zařazení:
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
29. listopadu 2013
-
6. září 2004
OKI snižuje ceny barevných laserových tiskáren C3100 a C5200n
-
13. května 2004
-
19. ledna 2004
QuarkXPress Passport 6: předvedení nové verze na konferenci Apple Forum 27.1.2004
-
6. února 2001
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
11. dubna 2024
-
30. dubna 2024
-
9. května 2024
-
16. května 2024
-
20. května 2024
-
9. června 2024
-
11. června 2024
-
12. června 2024
Profesionální scaner Scanner Heidelberg TOPAZ I. optické rozlišení bez interpolace 3800DPI