Vášeň pro vrcholy - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Fotosoutěže
Fotogalerie
Rubriky
Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce
Poptávka práce


Ze společnosti

Vášeň pro vrcholy

7. dubna 2000, 00.00 | ... má sedmatřicetiletý fotograf a vynálezce Ladislav Kamarád. Nejraději se pohybuje ve výšce nad 5000 metrů, ale to pravé jsou pro něj teprve osmitisícovky. Jeho úchvatné snímky z Himalájí, And a Pamíru můžete nyní vidět na výstavě!

Velehory! Již zvuk tohoto slova v nás vyvolává představu věčně zasněžených štítů nad hluboce zaříznutými skalnatými údolími, ostře modrého nebe a ticha … A nedostatku kyslíku, řekl by horolezec Ladislav Kamarád (*1963). Ten dobře ví, o čem mluví, neboť má za sebou již dva osmitisícové vrcholy: himalájskou Cho-Oyu (8201 m) a karákorumský Gasherbrum II (8035 m). Na expedice s sebou bere fotografickou výzbroj s váhou přes 25 kg, aby mohl pořizovat technicky dokonalé záběry horských masivů za jakýchkoli podmínek. Říká o tom: “Když se lidem motá hlava, klepou ruce a nemohou se nadechnout, já se snažím pracovat, jako bych byl někde v ateliéru.” To prý platí i v případě vichřice, extrémně nízké teploty vzduchu i povětrnostní situace, v níž už člověk normálně přežívá jen těžko. I přes pečlivý výběr fotografického vybavení vytáhne tento nadšenec do výšek o 12-15 kg více než ostatní, avšak, nic naplat, směrem nahoru se objem zmenšuje: ve výšce nad 6000 m většinou odkládá stativ a k osmitisícovému vrcholu se blíží vyzbrojen pouze fotoaparátem s dvěma objektivy. “Na řadu míst, kde jsem fotografoval, nikdo přede mnou s profesionálním středoformátovým fotoaparátem nevylezl. A vytáhnout bez použití kyslíkového přístroje tento formát až do výšky nad 8000 m, to zatím také asi nikdo neudělal,” dodává Kamarád.

Expozice nazvaná Příroda a velehory sestává z černobílých snímků většího formátu, jež ještě zdůrazňují preciznost a čistotu Kamarádových záběrů. Těžiště výstavy je ve vysokohorských motivech (z období 1989-1997), doplňují je snímky z Krkonoš a poetická série Duše Jizerských hor z roku 1999. Kromě již zmíněné propracovanosti detailů na první pohled zaujme Kamarádova schopnost vystihnout úhel a okamžik záběru, aby byla zaručena jeho maximální působivost; fotografie však působí přirozeně a nekýčovitě. Ze snímků je cítit autorův vztah ke strmícím velikánům, jenž může mít skoro obdobu ve vztahu erotickém. Ladislav Kamarád nefotografuje chladnou krásu hor, nýbrž jejich duši, dá-li se to tak nazvat. Snímá je obklopené mlhou i ozářené sluncem (Záře pod Aconcaguou, Cho Oyu), zalíbeně sleduje jejich tvary (Ledová katedrála), dává pocítit nepatrnost člověka proti mlčenlivým obrům (Poutníci jdou ke Sfinze, Cesta do tábora-Karakorum) a nechává diváka, aby se spolu s ním kochal roztodivnými útvary ledovců, jako je např. Ledopád. Nebo ještě více na snímku ledovce v oblasti Aconcaguy, jenž vypadá jako vystřikující zpěněná voda. Kontrastem je skutečná řeka, plynoucí podél jeho úpatí. Další Ledopád, tentokrát z Pamiru, připomíná svým pojetím – ledová masa, černé nebe, ostré žhoucí slunce – slavné zimní snímky Ladislava Sitenského. Černá, bílá a různé odstíny šedi jsou skutečně nejvýstižnějšími výrazovými prostředky pro postižení této divoké krásy.

Kamarád však “umí” i v nižších nadmořských výškách. Duch Patagonie – holý pahýl stromu proti nebi ozdobenému šmouhovatým mrakem upoutá strohou, až drastickou krásou. Snímek chilských kaktusů je zajímavý protisvětlem, které každé rostlině vytváří z ostnů svatozář. Z krkonošských fotografií zaujme zvláště Sněžka zahalená v mlze nasvícené sluncem, jíž popředí tvoří strmý svah se stromy poznamenanými povětrností. V případě snímků ze série Duše Jizerských hor poprvé Kamarád opouští ostrost záběru, aby ve vlnící se koruně stromu nebo trávě našel pohyb, změnu, pomíjivost.

Mnohé z vystavovaných fotografií vzbudily pozornost již v roce 1994 v pražském Mánesu a získaly svému tvůrci řadu ocenění. Mezi poslední patří první cena v kategorii Příroda a životní prostředí soutěže Czech Press Photo 1998 za snímek Lila Peak za svitu měsíce.

Hory a svoboda – to jsou dvě lásky Ladislava Kamaráda. Zatímco pojem svobody může být vykládán mnohoznačně, neboť vždy záleží na úhlu pohledu, v případě hor se vylhat prostě nedá. Tady je každý sám za sebe – i osamělý lovec atraktivních snímků se svým těžkým nákladem. Dobře, že je tady; díky jemu se totiž dostaneme do míst, o kterých bychom si mohli nechat jenom zdát.

(Ladislav Kamarád: PŘÍRODA A VELEHORY, Komorní galerie Domu fotografie Josefa Sudka, U radnice 2, Praha 1, vstupné 20,-/10,-, denně 10-19, do 23. 4.)

Další relevantní články:

Neohromí ale potěší
Nevyhazujte velbloudy!
Ztopoření v barvách
Jednoruký bandita
Legenda vstala z mrtvých
Případ dvakrát stažené lišky
Žijeme rychle
Voyeurem na chvíli
Kdo je mistr světa ve fotografii?
Tajemství kardinálova portrétu
Atraktivní a zatracovaná
Muhammad Ali byl kmotrem
Krvavé maso Zdeny Kolečkové
MALÍK URVI
Kovbojka v Národním muzeu
Mimozemšťan v Praze!
Obscénní nebo přirozené?
Mezi harémem a hřbitovem
Všechno je jen iluze
Tajemství počátku
Sexpolka mezi komunisty

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Přečteno: 435x

www.grafika.cz/rubriky/ze-spolecnosti/vasen-pro-vrcholy-127721cz

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Nabídka bazar

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: