Tomáš Padevět: Film miluju stejně jako hudbu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

21. dubna 2006, 00.00 | Mladý autor a mladá tvář letošního Febiofestu. Pestrý motiv filmově perforovaných pampelišek jako by vítal jaro, které se stále někde toulá. V sálech při filmových projekcích rozhodně nechybělo. Grafický designér a výtvarník Tomáš Padevět ho tam donesl.

Mladý autor a mladá tvář letošního Febiofestu. Pestrý motiv filmově perforovaných pampelišek jako by vítal jaro, které se stále někde toulá. V sálech při filmových projekcích rozhodně nechybělo. Grafický designér a výtvarník Tomáš Padevět ho tam donesl.

Febiofest je zajímavý nejen svým programem, ale i po stránce grafické. Z čeho jste čerpal?

Kampaň vytvářím od roku 2000 a musím zohledňovat, co už bylo tématicky vytvořeno. Zejména barevnost je pro mě důležitá. V letošním roce se původně zpracovával motiv páva s ocasem z filmových pásů, ale nepůsobil příliš dobře a myslím si, že by byl jen těžko uchopitelný pro další zpracování výtvarného řešení festivalu. Úplně pocitově mě napadla pampeliška, jako krásná jednoduchá jarní květina. A filmová perforace okvětních lístků ji posunula přesně tam, kam jsem potřeboval…

Máte zkušenosti s podobnou prací?

Ano, v letech 1994-2005 jsem spolupracoval na tvorbě katalogů pro Karlovarský filmový festival a mohl tak nahlédnout do „grafické kuchyně“ Aleše Najbrta, který jim dává tvář. Ovšem tady se postupuje zcela opačně. Nejprve se natočí festivalová znělka a z ní se pak použije fragment-fotka, na jejímž základě se tvoří grafická tvář. Febiofest má tu zásadu, že plakáty a celá kampaň je postavena na grafickém-výtvarném motivu, nikoli na fotografii. Až z grafického motivu se na počítači vytváří znělka.

Zajímají vás tedy více projekty kulturní?

Zcela určitě! Mám to štěstí, že mám široký okruh přátel právě z umělecké branže. Ale dělám jen zakázky, které mi jsou něčím blízké. A jsou zakázky, které byste odmítl , např. politické strany, hnutí atd…. Ano, už se tak i stalo. Politika v práci je pro mě tabu. Ale co jsem minulý rok podpořil, byla stále trvající akce Trikem proti komunismu! Každý rozumný člověk by měl tuhle akci podpořit. Design trika není za honorář.

V které oblasti tvorby se cítíte nejlépe?

Myslím, že nejraději navrhuji katalogy, nebo tvořím kresebné motivy.

Čím byla spolupráce s panem Feničem výjimečná?

Je to člověk jasného názoru a představy. Díky tomu dokázal snad vše, o čem snil. Letos sice o „pampelišce“ nejprve pochyboval, ale poté mi dal za pravdu, že je skvělá a nesrovnatelně lepší nežli páv.

Co vlastně obsahovala tato spolupráce, byl to kompletní corporate design?

Jistě, z mého počítače odcházejí veškeré návrhy tiskovin. Tak široké spektrum kampaně a propagace zřejmě nemá u nás srovnání. Tak například vytvářím layout pozvánek, city lightu, inzerce a katalogů, ale také kupónky na lístky, programovou skládačku festivalu, až po 12ks plakátů k sálům kin, které mají evokovat tématiku kina. Mám k sobě vždy jednoho grafika-výtvarníka.

Která část projektu se vám jeví jako nejméně atraktivní – v těch podmínkách, které jste měl pro tento případ k dispozici?

Co z duše nemám rád, je schvalování desítek log na layoutu plakátu a dalších formátech. Je třeba brát už při navrhování designu v potaz důležitost loga partnera, jeho tvar a barevnost. Odpuzují mě plakáty, kde logo sponzora přehlušuje motiv a celkovou výtvarnou myšlenku!

A jaká je pozice grafického designéra v Čechách – je zde dostatek lidí, kteří si dokáží stát za svým?

Pozice je taková, jakou si sám vybuduje. Když přijme roli „oprásknout“ americký neosobní design, je to jeho věc. Myslím si ale, že je tady kontinuální výtvarná cesta v kvalitní užité či skvělé knižní grafice. Netroufám si ale hodnotit, na to jsem ještě dost málo zkušený… Já pracuji spíše pocitově.

Co považujete za největší svízel v této oblasti – obyčejně to bývá podbízení se klientovi, obecně pokleslý vkus a degradace řemesla. Co si o tom myslíte?

Asi takhle – klient, který si nenechá poradit od odborníka v tom, kterém oboru, je příliš krátkozraký a zahleděný. A další dnešní úpadek je obecná tendence „bulvární krásy“. Není nic zvrhlejšího, než žena či muž po šedesátce, bez jediné vrásky na titulních stranách! Redakční grafici provádějí hloupé fotomontáže a „omlazují“ mrtvoly. Tohle bych rozhodně nedělal, i kdyby mi nabídl někdo dobrý honorář. Raději si budu fotit a kreslit někde po světě a pak o tom třeba psát.

Jakou zemi považujete za příkladnou, co se týče vizuální kultury?

Zřejmě by to bylo Španělsko a Itálie.

A na závěr důležitá otázka: Jaký je váš vztah k filmu?

Film miluju stejně jako hudbu. Obojí mi přináší chvíle a hodiny skvělého snění a inspirace. Do klubového kina jsem chodil už za „totáče“. Nejbližší mi je kinematografie asijská a severská. Filmy z různých ročníků Febiofestu jako např. Tic Tac, Luk, Albín jménem Noel, 2046 nebo Sbohem Dragon Inn, jsou trvalým vjemem.

Tomáš Padevět

Grafický designér a výtvarník, majitel Graphic Ansamble v Praze Studium na pražské „Hollarce“ – užitý design. Soukromé studium kresby u Michala Rajniše, Borise Jirků a Františka Černého.

Spolupráce:

• FEBIOFEST (design a kampaň festivalu od roku 2000)
• Evou Urbanovou (kampaně k vánočním koncertům a obal CD České Vánoce)
• Hanou Hegerovou (kampaň k 70. narozeninám H.H.)
• Janou Koubkovou / Janem Kalouskem / Petrem Spáleným
• Film Festival Karlovy Vary (tvorba katalogu)
• Obecní dům Praha (kampaň k opernímu večeru Luana De Vol a Gabriela Beňačková)
• Potten & Pannen – Staněk (firemní katalogy)
• Supraphon / Popron / Faust Records (obaly CD)
• Falcon (plakát a kampaň k filmu Česká soda)
• Whisconti (plakát a kampaň k filmu Zatracení)
• CK Fischer / Fischer Air (inzertní kampaně 1997-2001)