Také nadáváte na policii? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

2. září 1999, 00.00 | Parafrázovaný název jednoho díla vám má zprostředkovat představu, jaká je atmosféra výstavy dvou umělkyň - siamských dvojčat. Čtěte recenzi, dozvíte se víc.

Zvláštní název pro recenzi fotografické výstavy, viďte. Podobnými zvláštními názvy (tento je parafrázován) se však výstava, o níž bude dále řeč, jen hemží. Co byste třeba řekli tomuto: "Židli si musíte vyrobit, či z ní někoho vyhodit" nebo "Kousl ho před večeří"? Ale pěkně popořádku.

Delší názvy u výtvarných děl často naznačují, že autorův záměr byl zapůsobit na diváka ve dvou plánech, z nichž někdy není úplně snadné vybrat ten hlavní. Tvůrce pomocí obrazu, fotografie, apod. představuje veřejnosti to, co jeho samého zaujalo, a zároveň jí komplikovaným nebo šokujícím názvem zprostředkovává určitý způsob, jímž by touto veřejností chtěl být přijímán. Někdy účinek druhého přebije první, čehož výsledek je ten, že nechápeme. A s nechápajícími se dají dělat věci, to ostatně sami dobře znáte.

Občas jsem tedy nechápala, oč přesně jde dvojici výtvarnic, fotografce Lence Králové a malířce Marcele Vichrové, které vystavují díla tvořená rukou společnou a nerozdílnou až do 20. září v kavárně mezinárodního knihkupectví U knihomola v Mánesově ulici. Jak úzká je jejich spolupráce, charakterizuje tato věta z projevu, uvádějícího vernisáž: "Po úspěšném provedení složitého chirurgického zásahu, se Vám představuje nová umělecká forma: umění siamské umělkyně jménem MAKRALA LENVICHR." Ona úvodní řeč, přednesená emeritním profesorem Samem Cucchiarou z Ústavu humanitních věd Clevelandské státní univerzity, koresponduje s výše popsaným, neboť je lehkou směsicí intelektuálního blábolení a nadsázky, z níž vyčuhují převratná sdělení a la "Marcela Vichrová je největší současnou českou umělkyní a já vím, že svět ji jednoho dne ocení". Hodnocení Lenky Králové vzal pan Cucchiara téměř přes kopírák s tím rozdílem, že je (zatím) pouze největší českou fotografkou. Takže chápeme?

Lenka Králová fotografuje, Marcela Vichrová maluje. Jejich díla jsou zkomponována z barevných fotografií, doplněných stejně barevnou malbou. Vichrová používá techniku malování mnoha vrstev na sebe, výsledek pak připomíná strukturu a pestrost tkaných koberečků. Z námětů je zřejmé, že Králová má blízko ke sportu a k pohybu, ať už v podobě baletní nebo tenisové. Martina Navrátilová tady například sedí uprostřed malovaných postav, které se po ní ze všech stran sápou, což má být reminiscence dotěrných novinářů z tiskovek. Název (opět poněkud crazy) to potvrzuje: "Místo rohlíku: odpovědi na otázky". Obraz pojmenovaný "Zpráva vlády: ČR na dně!" je kombinací oblíbené techniky Králové, tj. fotografie na fotografii (baletní postavy v bílém ve skoku na pozadí "dodané" oblohy) a draka, kterého Marcela Vichrová sestavila z drobných barevných plošek. Jediné dílo, na němž se malířka nezúčastnila, je "Vždyť nehoří", používající zase techniku photography on photography, a opět s tanečním motivem na pozadí bleděmodrého nebe s obláčky.

Ze zcela jiného soudku je dvojice obrazů, zpracovávající jeden objekt dvěma způsoby, čímž dochází k rozvíjení "příběhu". Jmenují se "Kousl ho před večeří" a "Kousl ho po večeři" a představují transvestita v paruce a lesklém dámském oblečení. Poprvé je zobrazen zcela normálně na pozadí jakési oplakátované stěny (vše fotografie), podruhé ho malířka obklopila zátiším a postavami. Jedná se o sympatický nápad, navíc esteticky dobře zpracovaný. Líbilo se mi i dílo s výše parafrázovaným názvem "Na policii často nadáváme. Máme důvod?", představující vyfešákované policistky (foto), vedoucí bicykly půvabně namalovaným městem. Za nejlepší exponát výstavy pak považuji ten, na němž je fotografie benzínové pumpy proti večerní obloze, osvícené posledními záblesky slunce, před níž stojí namalovaná postel se srdíčky. Jmenuje se "Pomůžeme vám splnit váš sen o novém autě", je vtipný a barevně kouzelný.

Marcela Vichrová (*1968) vystudovala střední i vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor průmyslové grafiky. Lenka Králová (*1967) vystavovala v cizině (Nizozemí, Belgie) i doma (Pražská minigalerie žen), v galerii U knihomola je již podruhé. Jejich obory se v tvůrčí činnosti dobře doplňují; díla, která tímto způsobem vznikají, mají dobrou estetickou úroveň a originalitu. Rukopisy obou umělkyň prozrazují zkušenost v oboru, ale i pohotovost a spontaneitu při zpracovávání nápadu, jehož slabinou bohužel někdy bývá právě volba názvu. Jedná se o poetické pohrávání výrazně ženského charakteru, nemaskující se jako velké umění. Je to určitý protipól zatěžkanosti klasické fotografie, v němž někdo najde zalíbení, jinému může vadit. Intimní atmosféru galerie baru U knihomola však kombinované obrazy rozjasnily opravdovou prázdninovou "ulítlostí".

(Lenka Králová, Marcela Vichrová: RABAT, bar mezinárodního knihkupectví U knihomola, Mánesova 79, Praha 2, po-pá 9-21, so 14-21, do 20. 9.)