Odpočinek na hrobě - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Ze společnosti

Odpočinek na hrobě

2. července 2001, 00.00 | Známý performer si pro posezení vybral vlastní rodinnou hrobku. Dalších šest fotografií ze série "7" ukazuje Václava Stratila ještě v jiných situacích. Současná výstava v trochu "ulítlé" Gandy Gallery!

Pražská Galerie Gandy ve Školské ulici už vešla do podvědomí jako výstavní síň nekonformního, mnohdy dokonce kontroverzního zaměření. Je znát, že její majitelé mají blízko k jistým uměleckým proudům v cizině, a koncepce galerie také připomíná podobné menší zahraniční síně.

V květnu se zde konala vernisáž českého performera Václava Stratila (*1950). Absolvent katedry výtvarné teorie a výchovy na FF UK v Olomouci, živil se později zřejmě díky svým nekonvenčním životním i uměleckým postojům také jako topič nízkotlakých kotlů a noční strážce. Od r. 1998 je vedoucím ateliéru kresby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha veřejných sbírkách doma i v zahraničí. Stratil nevystavuje v Galerii Gandy poprvé. Stejně jako jeho předchozí výstava (4 + 1), je i tato označena strohým číslem, tentokrát „magickým“ – 7. Právě sedm je totiž počet velkoplošných barevných fotografií (autor Jiří Lamač), na nichž Stratil figuruje jako objekt v různých prostředích.

Vidíme jej s kloboukem v ruce, sedícího na rodinné hrobce, u stromu a božích muk v prázdné syrové jarní krajině, u polorozbořené zídky v zimním lese, jehož stromy probleskuje unavené slunce, jinde, elegantně oblečen, kontrastuje s otlučenou a počmáranou zdí nebo s červeno-zeleně natřeným plotem zahrady. Performer zde skutečně vystupuje pouze jako „objekt“, se stále stejným, nezúčastněným výrazem, často oblečený do fantaskního oděvu. Autor úvodního slova Martin Dostál to vcelku trefně charakterizoval těmito slovy: „Fotografie, na nichž důležitou roli hraje i počasí, by se snad daly charakterizovat jako “impresionistické dokumenty“, pokud by je Stratil distančně nenarušoval svým kontrastním oblečením.“

Podle slov téhož Václav Stratil také zde rozehrává svůj „nekonečný“ příběh umělce v člověku a člověka v umělci. Myslím, že spíš máme opět co do činění s vyhraněně subjektivní výpovědí, která narcisistně kopíruje svého stvořitele, postrádá však jakékoli sdělení o světě, srozumitelné také ostatním. Naše doba, která je nikoli překvapivě srovnávána s obdobím úpadku antického světa, a zejména její kultura, se díky vypjatému vztahu člověka k vlastnímu egu podobnými počiny jenjen hemží, dlužno říci, že většina jich postrádá Stratilovu kultivovanost. Stejně jako se lidé v nejrůznějších psychologicky zaměřených kursech učí působit na ostatní živě, zkoušejí také někteří umělci svou moc nad divákem, a to někdy tím nejprostším způsobem. Snímky, o nichž hovořím, jsou kvalitní, nepostrádají atmosféru, ale z expozice si naneštěstí neodnášíte nic víc než neodbytný pocit čísi exhibice. K performerům patří provokace, ta tady je, ale bohužel hodně unavená. Autorovy stylizace jsou průhledné, jako by svým divákům předem ohlašoval, čím právě nyní bude. Tím je samozřejmě odrazuje od dalšího přemýšlení nad jinak opravdu dobrými fotografiemi.

Již dávno se mi nestalo, abych z nějaké výstavy odcházela zážitkem naprosto nedotčená. V případě magické „Sedmy“ tomu tak bylo. Fotografie se mi líbily, kladný dojem však vyrušil zcela nepochopený záměr – výsledek nula. A závěr? Exhibice je cestou do ztracena.

(Václav Stratil: 7, Gandy Gallery, Školská 7, Praha 1, út – pá 13.30 – 18.30, so 10 – 12, vstup volný, do 28. 7.)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Ze společnosti  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: