František Drtikol: Z fotografického archivu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

5. září 2013, 18.35 | Tuto velice zajímavou výstavu můžete ve výstavním sále Uměleckoprůmyslového musea v Praze navštívit až do 24. listopadu letošního roku. UPM Praha ji připravilo u příležitosti 130. výročí od narození autora a věnovalo ji Josefu Richardu Markovi, autorovi první Drtikolovy monografie z roku 1938.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze mělo a má v životě a díle českého fotografa Františka Drtikola (1883–1961) jedinečné postavení. Bylo místem jeho první samostatné souborné výstavy (1922), ale i adresátem jeho uměleckého odkazu z roku 1942, čítajícího více než pět tisíc fotografií. Významným předělem se stala autorova retrospektivní výstava (1972), kterou v muzeu připravila kurátorka sbírky Anna Fárová. Od té doby je Drtikol vnímán jako osobnost mezinárodního věhlasu, je zařazován do nejprestižnějších světových výstav a sbírek.

František Drtikol: vlevo a uprostřed bez názvu, 1932 a 1930, vpravo Fotografický obraz (varianta), 1930; photo © František Drtikol — dědicové, 2013

Většina dosavadních akcí se zaměřila na Drtikolovu tvorbu z dvacátých let 20. století, kdy pracoval v duchu art deco a vytvořil unikátní ženské akty, jimiž si vydobyl mimořádné uznání. Jiným připomínaným tématem jsou jeho starší práce z období fotografické secese, realizované rozličnými fotografickými technikami (gumotiskem, olejotiskem, pigmentem ad.). Autorovu vrcholnému období prvé poloviny třicátých let 20. století, kdy z vlastní vůle fotografickou činnost ukončil, se dosud věnovalo poměrně málo prostoru, přestože tímto obdobím se završuje jeho mnohaleté tvůrčí experimentování.

Tato výstava čerpá z umělcova fotografického archivu. Soubor obsahuje jedinečné fotografie, pracovní studie a variace, jež ve své době nebyly určeny k veřejnému prezentování. Rozhodnutí vystavit Drtikolovy ateliérové práce takřka osmdesát let po jejich vzniku se opírá o jeho názor, že „Jen zrod umění je z Božské podstaty, kdežto na dokončeném díle lpí tíha země. Skizza je prvotní opis umělecké intuice“. Snímky ukazují postup práce s živým modelem (variace aktů), abstraktní kompozice, jež by samy o sobě zajistily Františku Drtikolovi významné místo ve světové fotografii, podobně jako naprosto originální aranžované snímky, vypovídající o autorově duchovní orientaci na filosofii a náboženství Východu. Tyto práce vytvořil Drtikol v době hospodářské krize, která jeho pražský podnik tvrdě zasáhla. O to více si musíme vážit děl, jež vznikla bez možnosti jakéhokoliv komerčního uplatnění, jako zcela autonomní svobodná tvorba.

František Drtikol: Tanečnice (varianta), 1930; photo © František Drtikol — dědicové, 2013

Již v druhé polovině dvacátých let 20. století se společně s mladším kolegou Jaromírem Funkem shodně vyjádřili o smyslu své práce: „Fotografujeme naše vize, fotografujeme vše jako jiní, ale fotografujeme předměty námi zkomponované, námi režírované... Jsme režiséři předmětů, jejichž exteriér si sami vytváříme... Fotografie sama se pro nás přeměňuje ve výrazový prostředek k vlastnímu a individuálnímu vyjádření. Jest nám tím, čím jest štětec malíři nebo pero básníku.“ O několik let později si Drtikol zapsal: „Umění je něco mnohem, mnohem hlubšího, něco, co vyvěrá z duše, kde vše se dotýká přímo Boha, a toto pravé umění není závislé pak na materiálu, z kterého se dílo utváří. Je pak lhostejno, jestli je to děláno štětcem, tužkou, rydlem nebo olejotvorbou. Je lhostejno, jestli ten materiál, z kterého je dílo uděláno, je mramor nebo hovno, fotografický papír nebo plátno, barva nebo tiskařská čerň.“

(Duchovní cesta, Praha, Svět 2004, s. 289)

František Drtikol: Prototypy stolních lamp, kolem roku 1930; photo © František Drtikol — dědicové, 2013

Drtikolova tvorba i jeho radikální myšlenky předběhly dobu. Když vytvářel své nejvýznamnější fotografické práce, v českém umění se teprve rozvíjely imaginativní tendence, zájem o lidskou sexualitu, sen a jiné oblasti nevědomí. Vznikla Skupina surrealistů v ČSR (1934), poprvé vystavovala i experimentující Fotoskupina pěti, ale fotografovo dílo naopak rychle upadalo v zapomnění.

Ohlasy Drtikolovy tvorby můžeme nalézt až po jeho znovuobjevení, mimo jiné i v tvorbě protagonistů slovenské vlny inscenované fotografie v osmdesátých letech. Výstava měla premiéru roku 2010 ve Slovenské národní galerii v Bratislavě v rámci Měsíce fotografie. Dnes je mimo jiné doplněna i o dokumentaci umělcovy originální designérské tvorby. Součástí výstavy je aktivní program pro návštěvníky, doprovází ji cyklus tématických přednášek a komentovaných prohlídek. Komentované prohlídky výstavy s kurátorem se konají 10. 9., 15. 10. a 12. 11. 2013 od 17 hodin. Výklad zdarma k platné vstupence.

Cyklus přednášek v chodbě UPM:

17. 9. 2013 v 17 hodin, Jan Mlčoch: František Drtikol

1. 10. 2013 v 17 hodin, Martin Marek: O životě a díle Josefa Richarda Marka

8. 10. 2013 v 17 hodin, Stanislav Doležal: František Drtikol a nakladatelství Svět

29. 10. 2013 v 17 hodin, Jan Lípa, Pavel Mareš Janovský: Žáci a učení Fráni Drtikola

19. 11. 2013 v 17 hodin, Jiří Holba: Historie buddhismu v Čechách    

Pořadatelem výstavy je Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM), kurátorem Jan Mlčoch, autorem architektonického řešení Dušan Seidl a grafického designu Tereza Hejmová, Petr Bosák, Robert Jansa. UPM, ulice 17. listopadu 2, Praha 1, má otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin a úterý od 10 do 19 hodin. Vstupné na výstavu: plné 80 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 150 Kč. Více informací nejen o této výstavě najdete na webu musea upm.cz.