Festival stupidity aneb Jsme dost sexy? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

7. června 2000, 00.00 | V poslední době se objevilo větší množství billboardů, které navzájem spojuje křečovitost a absence nápadů. Které to jsou?

Při pohybu pražskými ulicemi mě v poslední době do očí práskají samé nesmysly. Připadá mi, že se stále množí a není proti nim obrana – kam se podíváte, tam jsou. Když jsem zjistila, že i z oken svého bytu mám výhled na dva kousky z těch „nejlepších“, ztratila jsem doposud chovanou tajnou naději, že se to přece jen vylepší, a sedám k počítači, abych si ulevila.

Pokud to ještě nevíte, mluvím o billboardech. Reklama je sice moderním uměním, uměním dneška, avšak my víme, že slovo „umění“ musíme ve většině případů brát s rezervou. Tam, kde je tvorba tak úzce spjata s obchodem, je vznik vynikajících artefaktů, které přetrvají propagované výrobky, velmi vzácný. To, co se povedlo Alfonsu Muchovi, se tak často neopakuje.

Mám pocit, jako by billboardy stále více postrádaly vtip - pointa je nahrazena rozplizlou orientací na moderní symboly. Jako by si tvůrci přestávali věřit, že vymyslí opravdu nějakou bombu, ani se o to nesnaží a hrají na to nejvíce konjunkturalistické, co je právě napadne. Výmluvným dokladem je námětově zcela děsivá série reklam na mobilní přenos informací Juice s nenápaditým heslem „Jsem příliš sexy na…“ Toto dílko mohlo věru vzniknout pouze v této době, která se vyznačuje vtíravou proklamací sexuality; sexbomby na amerických reklamách na Coca-Colu před padesáti lety sexy byly, nikomu to nevnucovaly a každému to bylo jasné. Navíc myšlenkové propojení mezi přenosem informací, stáním ve frontě u přepážky a schopností být sexy mi také připadá poněkud přitažené za vlasy … Bohužel nemají tyto reklamy co nabídnout ani po stránce grafické. Moderně nevýrazní mladí lidé na nich vypadají všichni stejně, ať už se stylizují jakkoli. Odháknout jako uspokojivá se dá alespoň dobře udělaná barevnost s nápisem a logem.

Podobně by se dalo pohovořit o nápadné reklamě adresy www.centrum.cz. Vcelku chápu, že se jeden z billboardů se (soc)realistickým portrétem sovětského důstojníka a směle koncipovanou adresou jasevratim.cz mohl setkat i s negativní odezvou u českého diváka, který zažil „dočasný pobyt“ a je na pohled na ruskou uniformu dodnes alergický. Ani ty ostatní nejsou žádný zázrak, možná s výjimkou obrýleného pána s nápisem tojsemjestenevidel.cz, který je velmi slušně vyvedenou karikaturou.

Mezi největší stupidity, jakejsemkdyvidela.cz, však patří reklama na novou televizní stanici TV3. Jestli úplně stejně jako toto dílko, bude působit její program, tak nás pánbůh potěš. Křečovitost, s jakou se tvůrci snaží o crazy humor, tj. černobílé postavy z absolutně odlišného prostředí přesazené do obrazu, je obdivuhodná. Vojáci se samopaly nad padlým borcem v ringu mohou vyznavače jednoduššího humoru ještě rozveselit, ovšem ze dvou rockerek klátících se vedle pravověrného muslima mám pocit trapnosti i já sama. K tomu připočtěme nepříliš šťastný a zde nedobře vypadající nápad s kombinací černobílé a barevné fotografie i chaoticky působící nápisy – nu, uvádět do tvrdě konkurenčního světa nové médium, asi bych z této formy propagace měla těžkou hlavu.

Nepotěšila mě ani nová reklama od firmy Camel. První velbloudi (připomeňme si, že jeden spadl z lanovky a druhý letěl z balkónu) měli neotřelý pel něčeho nového, hravého, vtipného. Namlsáni dobrými nápady bychom očekávali, že nová reklama na sebe opět upozorní těmito atributy. Bohužel se tak nestalo, autoři opět opakovali (a přiznejme si, že hlavně rozmělnili) původní pointu, která už zdaleka není tak povedená. Oko však na ní spočine s pocitem libosti, protože grafické stránce se opět nedá nic vytknout.

Billboardy a reklamy jsou věc nákladná pro objednavatele, jsou však i jistou zátěží pro veřejnost, které jsou stále na očích. Ty hloupé se snažím nevnímat, je to však nesnadné, protože je jich, zejména v poslední době, čím dál více. Apeluji proto na tvůrce: snažte se, vymýšlejte, neunavujte budoucí zákazníky!