Dlouhonohé slečny na pláži - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

12. listopadu 1999, 00.00 | ...jste mohli vidět na veletrhu Media´99, který proběhl současně s Polygrafem na pražském Výstavišti. Ale o čem to bylo skutečně?

Tak se nám ty velmoci pěkně sešly. Žádný strach, Jalta ani Postupim už z toho nebudou, ale jejich vliv přesto 99,9 procent z nás pocítí na vlastní kůži. Pozitivně nebo negativně, jak chcete. Pokud jsou média pojímána jako velmoc, dá se v současné době totéž říci i o reklamě, bez které se neobejde nic. Reklama v tiskové podobě je zase zcela závislá na kvalitě tisku, a tak se každý z nich sám za sebe a přesto v neoddiskutovatelném spojení prezentoval na letošním ročníku veletrhů Media a Polygraf´99 v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti, který skončil právě před týdnem.

Podle vystavovatelů byl letošní ročník charakteristický poměrně nízkou návštěvností. V době, kdy jsem výstavou procházela já, se opravdu nehojná návštěvnická obec skládala v drtivé většině z odborníků, kteří se zde nacházeli z očividně pracovních důvodů, a ze školní mládeže, vyslané, aby "se poučila". V případě Polygrafu to celkem chápu ; taková osvitová jednotka dosud není běžnou součástí každé domácnosti, takže výstavu sotva navštíví masy taťků od rodin. Zároveň si myslím, že právě odborníkům a fandům vyhovuje to, že před otestováním digitálního fotoaparátu nebo skeneru nemusejí vystát dlouhou frontu. Zároveň také dobře vidí na dlouhonohé fešandy za pultíky pro hostesky.

Návštěvníků tedy bylo méně, zato jste téměř na každém kroku potkali automobilového závodníka a miss. Dvojice Koloc-Kubelková teď asi "letí", takže její záběry ve všech možných polohách lezly téměř z každé testované tiskárny. Vystavovatelské firmy přišly i letos s nápady, z nichž stojí za to citovat alespoň ty nejvtipnější. Macron systems například nabádal návštěvníky, aby "dali myši svoji vizitku" - každý, kdo vhodil navštívenku do schránky v podobě myši, se mohl zúčastnit losování o digitální fotoaparát. Součástí elegantního stánku Nowatron Elektronik byla nepřehlédnutelná maketa obrazovky se scénou z filmu Egyptský princ. Jako totální kuriozita však působil zcela jednoduchý stánek hned vedle vstupu do střední haly paláce - místo skenerů, tiskáren, strojů pro vazbu nebo alespoň PC zde totiž bylo rozloženo (a rozvěšeno) větší množství kravat. Sličná dívka za pultem vám vysvětlila, že se jedná o expozici jihlavské firmy Paldix, výrobce kravat s reklamním potiskem.

Přes halu, v níž se konaly konference pořádající firmy Grafie, jste vstoupili do zcela jiného světa. V podmínkách raného kapitalismu českého typu mají média stále přídech čehosi senzačního a bulvárního, což bohužel nelze odpárat ani periodikům se seriózní tématikou. Podle toho však většinou dopadá i jejich prezentace. Výstavě vévodila uboze komerční show, které mělo navodit představu bezstarostně prožitého volného času. Jak si něco takového (v českých podmínkách) představujeme? Na pláži, s dunivou muzikou, kterou semtam pronikne nenáročný talk, atd., jak jinak. Protože se jednalo o produkci vydavatelství jednoho televizního magazínu, není se ani čemu divit. Pokud to však bez bombastiky nejde, měli by se tvůrci nechat spíše inspirovat profesionalitou podobných show firmy Philips na kterémkoli veletrhu spotřební elektroniky.

Na opačný pól kvality bych zařadila součást expozici Ringieru, dokazující další oblast, v níž byli průkopníky sovětští vědci. Takzvaná "Buďonného čapka", umístěná i s příslušným stejnokrojem ve skleněné vitríně, byla opatřena hromosvodem a umožňovala tedy hrdinné Rudé armádě vítězit i za bouřky. Vynálezce však bohužel použil drát německé výroby a byl proto za stalinských čistek popraven. Za takovouto rozkošnou mystifikaci by se přece nemusel stydět ani Jára Cimrman!

Standardně dobrá byla většina expozic periodik, rozhlasových stanic i vydavatelství. Na stánku vydavatelství Ministerstva vnitra a policie ČR (vydává periodika Policista, Kriminalistika, S99 aj.) bylo možné spatřit i několik fešand ve stejnokroji. Jihočeské listy přišly s kouzelníkem, jehož jednoduchou produkci s kusem provázku a kartami sledoval zástup dětí s pootevřenými pusami. Jak je vidět, tajemství triků láká nejmladší generaci konce 20. století stejně jako jejich pradědečky v době, kdy vrcholem techniky byla oblouková lampa. Nedosti na tom, že se náš monopolní monolit nedávno slitoval nad ubohou telefonující veřejností a zlevnil telefonní karty, na veletrhu bylo lze dostati takovou kartu i zadarmo - arci jen tehdy, jestliže jste byli vylosováni v soutěži.

Součástí veletrhu byla i zajímavá výstava reklamních tiskovin, která předvedla poměrně velké množství sympaticky zpracovaných dobrých nápadů (za všechny billboard na nápoj Erektus). Pro ty, kdo si přejí návrat před listopad 1989, by se předmětem k zamyšlení měla stát cesta jakosti tisku našich časopisů - od rozmazaných barev na papíře toaletní kvality až po "pravdivé" barvy a papír, který by se na toaletě již rozhodně použít nedal. A to je - v rozšířené podobě - možná i skryté poselství obou veletrhů: vidět a přemýšlet.