Co si přeje prožít každá žena - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

23. června 1999, 00.00 | Určitě léto s bratry Saudkovými. O tom, že to není nesplnitelné, vás přesvědčí akce odstartovaná 9. června v Art Club Café.

Odpovím bez zaváhání - léto s bratry Saudkovými. V reálu to sice z mnoha příčin není možné, ale přesto existuje cesta, jak si neskromné přání splnit. Například zavítat na akci stejného jména, která byla odstartována 9. června výstavou o Janu Saudkovi v Art Club Café v pasáži Luxor na Václavském náměstí.

Uvidíte expozici fotografií z knihy Evy Frančeové-Abrahamové "Ahoj Jane, dopis fotografovi českému", která vyšla loni v nakladatelství Petrklíč. Je to jakási odpověď na fámami opředenou údajně poslední výstavu Jana Saudka, jež proběhla pod názvem "Sbohem Jane" taktéž loni v Praze. Umělkyně může slavného fotografa směle zdravit "ahoj", neboť byla postupně jeho žákyní, asistentkou a kamarádkou, o čemž svědčí i koláž z Mistrových dopisů a útržků fotografií s erotickou tématikou. Narodila se r. 1957 a nejprve vystudovala Střední průmyslovou školu technologie masa (jistě zajímavá životní škola!). První výstavu měla společně s Karlem Frauknechtem roku 1987 v Plzni a rok nato dokončila Institut výtvarné fotografie. První ocenění za svoji tvorbu však získala již roku 1986 při akci Výtvarní umělci ve fotografii v Kolíně. Pravidelně vystavuje samostatně (naposledy letos v plzeňském American Center) nebo se zúčastňuje kolektivních výstav, a to doma i v zahraničí (Polsko, Litva). Realizovala mj. obal CD Judity Čeřovské a její fotografie ilustrovaly knihy Práva a povinnosti našich dětí a Psychologie a společenská výchova (obě vydány r. 1995).

Eva Frančeová-Abrahámová je bezesporu zajímavá osobnost. Její snímky vztahující se k Janu Saudkovi jsou zcela prosty diminuizující něžnosti nebo nábožného vzhlížení, které mnohdy ženskou fotografii srážejí do bahna sentimentu. Nebojím se říci, že tam, kde je autorka sama sebou, fotí jako chlap. Zřejmě z důvodu evokace Saudkova díla je však mnoho zde vystavených fotografií Evy Frančeové-Abrahámové parafrází na Saudkův známý způsob tvorby, jenž už leckdy připomíná klišé. Malebně oprýskaná zeď, obláčky, romantizující erotické oblečení-neoblečení i to lehké kolorování jako by vystoupily z Mistrových obrazů. Taková je například již obálka knihy "Ahoj Jane", takoví jsou Kamarádi (1987), takový je Akt Jana Saudka (1989). Pokud znáte Saudkovu proslulou fotografii nahé dívky zezadu v póze modelek dekadentních obrazů avšak se sluchátky na uších, nazvanou Walkman, najdete zde její verzi Zkouška walkman (1988) od Evy Frančeové-Abrahámové.

Jak již bylo řečeno, nejzajímavější jsou ty snímky, které ukazují autorčin vlastní pohled skrz objektiv. Například ten, na němž je Jan Saudek zachycen přímo při práci. Ústředním bodem snímku však není on, nýbrž nahá dívenka, která mu pózuje. Známe desítky takovýchto aktů od Jana Saudka, tady je však zachyceno zákulisí: mladičká modelka, u níž tvoří kontrast ještě zcela dětské tělesné proporce se šňůrou velikých perel na krku, právě vypadla ze své role, kouše si ret a rozpačitě hledí do (druhého) objektivu. Na jiné fotografii stylizuje v prostředí kuchyně Jan Saudek tutéž dívenku do portrétní pózy. Podařená je také na první pohled zcela obyčejná fotografie Jana Saudka z profilu za volantem auta. Mě osobně zaujal snímek nazvaný Žižkov (1987), na němž je okno, které by klidně mohlo být v kterémkoli kostele - kdyby však svatí na něm nebyli namalovaní ve stylu comics (se vším všudy).

Rozsahem nevelká výstava fotografií Evy Frančeové-Abrahámové neohromí a nepřekvapí, ukáže však pohled na osobu velkého mága české fotografie plný dobře zvládnutého řemesla, smyslu pro lehce ironický humor a schopností vyjadřovat se bez zbytečných okolků. V příjemném prostředí Art Club Café, které výzdobou interiéru koresponduje s námětem výstavy, si ji můžete prohlédnout denně od 12 hodin, a to až do 25. července, kdy bude vystřídána expozicí kreseb a obrazů Káji Saudka.