Firefox 3.5 přináší zajímavé novinky zejména pro vývojáře - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

10. července 2009, 00.00 | Koncem června Mozilla uvolnila Firefox 3.5, významnou novou verzi svého otevřeného webového prohlížeče. Ta vylepšila uživatelské rozhraní a zvýšila výkon, avšak její největší přínos spočívá v podpoře nově zaváděných webových standardů, což dovolí širší uplatnění propracovanějších a výkonnějších webů a webových aplikací.

Poslední červnový den Mozilla oficiálně uvolnila Firefox 3.5, významnou novou verzi svého oblíbeného otevřeného webového prohlížeče. Ta dále zvyšuje výkon, zavádí mnohé užitečné nové prvky, ale především přináší silnou podporu pro nově se vynořující webové standardy.

Trnitá cesta k verzi 3.5

Cesta k Firefoxu 3.5 byla poněkud spletitá, po vydání Firefoxu 3.0 loni v červnu se původně plánovala verze 3.1 na konec loňského roku. Avšak brzy se začalo ukazovat, že požadované změny budou obtížnější, navíc se stále přidávaly nové funkce, proto se nakonec rozhodlo odložit vydání nové verze na polovinu roku 2009 a změnit její číslo na 3.5. A po 12 měsících intenzivního vývoje přišel Firefox 3.5 těsně před vypršením stanoveného termínu.

Nový prohlížeč prozkoumala také Ars Technica a protože se zabývá rovněž přínosy pro webové vývojáře, podíváme se blíže na její zjištění.

Firefox 3.5 sice nepředstavuje tak zásadní proměnu jako předchozí verze 3.0, přesto přináší mnoho důležitých změn, ale většina z nich není ihned patrná, týkají se spíše vnitřní architektury prohlížeče a některé se plánovaly již pro verzi 3.0, avšak byly z různých důvodů odloženy. Samozřejmě však Firefox 3.5 nabízí též viditelné novinky:

Vylepšení uživatelského rozhraní

Mozilla původně připravovala pro verzi 3.5 rozsáhlé změny uživatelského rozhraní, ale ty byly nakonec zrušeny. Například se chystala zásadní změna přepínání panelů, první alfa verze zahrnovala experimentální vizuální přepínač panelů zobrazující jejich miniatury (podobně jako Safari 4) a také se změnilo pořadí přepínání panelů (podle posledního použití). Avšak tyto prvky byly z konečné verze 3.5 vypuštěny, přepínač panelů se totiž mnohdy používal dost obtížně.

A tak Firefox 3.5 nabízí v souvislosti s panely jen několik menších změn. Lišta panelů se teď zobrazuje, i když je otevřený pouze jeden panel (čímž chce Mozilla přivést k prohlížení v panelech nezkušené uživatele) a přibylo v ní tlačítko pro otevření nového panelu (ve verzi 3.0 se dalo obdobné tlačítko přidat do nástrojové lišty, ale to každý nevěděl, tlačítko v liště panelů je navíc šikovnější).

Zlepšilo se též přemisťování panelů mezi okny, když se nyní panel přetáhne z jednoho okna do druhého, prostě se přesune, zatímco ve verzi 3.0 to způsobilo nové nahrání příslušné stránky v cílovém okně. A vytažením panelu mimo prohlížeč se teď otevře nové okno.

Zlepšila se rovněž správa relací, již ve verzi 3.0 zavedenou podporu znovuotevírání naposledy zavřených panelů ve Firefoxu 3.5 doplnilo znovuotevírání naposledy zavřených oken. A lepší je také zotavení z pádů, při restartu po havárii prohlížeče se objeví obrazovka obnovení relace, jež zobrazí její obsah a dovolí určit, jaké panely se mají obnovit.

Anonymní prohlížení

Uživatele obávající se sledování na webu určitě potěší nově zavedený režim anonymního prohlížení, který jim dovolí brouzdat po webu, aniž by zanechali stopy v historii, vyrovnávací paměti nebo cookie souborech. Tuto možnost dnes nabízí v podstatě všechny hlavní prohlížeče (Safari 4, Chrome či IE8), takže Firefox nemohl zůstat pozadu, jeho implementace funguje vcelku spolehlivě a zdá se být srovnatelná s tím, co poskytují konkurenti.

Když se v menu Nástroje spustí anonymní prohlížení (nebo se stiskne odpovídající klávesová zkratka), prohlížeč ukončí aktuální relaci a přepne se do nového režimu, v němž sice funguje normálně, ale neukládá žádné údaje o navštívených stránkách. Po ukončení anonymního prohlížení se znovu nahraje předchozí relace a nezůstanou žádné stopy po tom, co se dělo během něj.

Tento režim se sice bude určitě využívat hlavně při prohlížení „závadného“ obsahu, ale najde i širší využití, bude se hodit třeba při vpuštění „hosta“ do prohlížeče, avšak na rozdíl od prohlížeče Googlu nedovoluje Firefox kombinovat anonymní a běžné prohlížení, musíte zvolit jedno, či druhé, zatímco Chrome umí otevírat samostatná anonymní okna vedle normálních.

Pro ochranu soukromí navíc Firefox 3.5 doplňuje možnost vymazání nedávné historie a funkci zapomenutí stránky, umožňující vymazat historii a další data spojená s určitými weby.

Jak však už bylo řečeno, mnohem více novinek poskytuje Firefox 3.5 webovým vývojářům, ty Ars Technica probírá důkladněji.

Zvýšený výkon

Firefox 3.5 přináší další zvýšení výkonu, zejména v oblasti zpracování JavaScriptu. Dostal totiž nové javascriptové jádro nazvané TraceMonkey, které využívá novátorskou optimalizační techniku. (Mozilla dokazuje výkon jádra TraceMonkey na benchmarkovém testu Sunspider pod Windows XP, proti verzi 3.0 došlo k 2,4násobnému urychlení).

TraceMonkey vychází z JIT kompilátoru a generátoru nativního kódu nanojit od Adobe, jež ho napsala pro svůj virtuální stroj ActionScript Flashe a uvolnila ho jako otevřený software v roce 2006. Mozilla své existující jádro SpiderMonkey spojila právě s nanojitem a doplnila podporu pro trasovací optimalizaci, tak vzniklo jádro TraceMonkey.

Trasovací optimalizace velmi účinně zvyšuje výkon dynamických programovacích jazyků, trasovací systém analyzuje možné směry zpracování v běhové fázi a generuje kompilovaný kód, který půjde použít, když se zpracování vydá některým propátraným směrem. Tak lze rozvinout smyčky a vnořené metody do lineárních sledů instrukcí, jež se dají snáze urychlit běžnými optimalizačními metodami.

Díky jádru TraceMonkey Firefox 3.5 zpracovává JavaScript podstatně rychleji, což dovolí širší využití skriptování na straně klienta, Mozilla věří, že se tím otevírá cesta k novým propracovaným webovým aplikacím schopným soupeřit s klasickými lokálními aplikacemi. A tvrdí, že ještě existuje prostor pro další optimalizaci, takže v budoucích verzích Firefoxu se pravděpodobně dá očekávat další zrychlení JavaScriptu.

Samozřejmě, rychlejší zpracování JavaScriptu nabízejí také jiné prohlížeče, ty vycházející z WebKitu (jako Chrome a Safari) se chlubí právě svým výkonem v téhle oblasti a obdobné plány má též Opera, pro Firefox proto bylo důležité udržet krok. Všeobecná dostupnost rychlých javascriptových jader je ovšem docela důležitá, protože by mohla pomoci k celkovému urychlení webu.

Podpora otevřeného videa

Mozilla se přirozeně snaží, aby weboví vývojáři dokázali zařídit co nejvíce věcí s pomocí otevřených webových standardů, proto prosazuje podporu nově se objevujících standardů, které to dovolí. Specifikace HTML 5 se sice nachází teprve ve stádiu návrhu a nebyla ještě schválena W3C, ale některé její nejdůležitější prvky již tvůrci prohlížečů do značné míry přijali.

Asi nejvýznamnější podporovaný prvek HMTL 5 ve Firefoxu 3.5 představuje značka pro video (a pro zvuk), jež dovolí vkládat video do webových stránek, aniž by byly potřeba zvláštní zásuvné moduly. To přináší mnohé výhody, mimo jiné to umožní manipulovat s videoobsahem pomocí objektového modelu dokumentu (DOM) prostřednictvím JavaScriptu a CSS stylů. Video by se tak stalo rovnocennou součástí webových stránek, s trochou nadsázky lze hovořit o „zrovnoprávnění“ multimediálního obsahu.

Mozilla začala experimentovat s podporou HTML 5 videa už v roce 2007 a plánovala její zavedení již ve Firefoxu 3, ale kvůli přetrvávajícím potížím se muselo počkat až do verze 3.5, současná implementace se zdá být uspokojivá.

Firefox 3.5 obsahuje integrované kodeky Ogg Theora (pro video) a Vorbis (pro zvuk), takže multimediální obsah v těchto otevřených formátech dokáže přehrávat bez jakýchkoli dodatečných rozšíření. Ogg je otevřený formát nezatížený žádnými patenty, či licenčními poplatky, příslušné kodeky lze distribuovat zcela volně. Mozilla doufá, že se jí podaří Ogg prosadit jako standardní multimediální formát pro web, který bude univerzálně použitelný s nulovými náklady, proto svou podporu soustředila jenom na něj a ostatní formáty pomíjí (zejména kvůli obavám z fragmentace webu).

Nedořešené spory o formát webového videa

Prosazení formátu Ogg však rozhodně nebude snadné. Zvukový kodek Ogg Vorbis se sice už v zásadě vyrovná ostatním moderním zvukovým formátům, ale jeho podpora dosud zůstává dost slabá. Obrazová kvalita a výkon videokodeku Ogg Theora zatím poněkud zaostávají za jinými vyspělejšími, avšak patenty zatíženými formáty (jako je například H.264), přesto má Theora mnohé zastánce právě díky své otevřenosti.

Jenže jak už to v takovýchto případech bývá, vznikly soupeřící tábory zastánců jednotlivých formátů, zatímco Mozilla a Opera chtějí prosadit jako standardní kodek pro HTML 5 video Theoru, Apple a Google upřednostňují H.264. Spory obou stran v pracovní skupině HTML 5 došly tak daleko, že editor specifikace musel přiznat porážku a definice kodeků a mediálních formátů z návrhu HTML 5 prostě vypustil, což pro další vývoj nevěstí nic dobrého.

Podrobněji celou záležitost probírá tenhle článek, zde stačí říci, že zastánci Theory argumentují tím, že nemá problémy s licencemi a patenty, naopak příznivci H.264 vyzdvihují jeho vyšší efektivitu (kvůli tomu ho užívá Google, tvrdí, že kdyby nasadil pro YouTube Theoru namísto H.264, neúměrně by to zvětšilo potřebné datové přenosy).

Možnosti programové manipulace s videem

Debaty okolo kodeků a formátů pro HMTL 5 video asi budou ještě nějakou dobu pokračovat, ovšem Theora je použitelná už dnes, což dokazuje i ukázkové video Mozilly k Firefoxu 3.5. Bude však zřejmě třeba dalšího zvýšení účinnosti její komprese, aby byla přijata opravdu všeobecně.

HTML 5 video by přitom ve spojení s novým výkonným javascriptovým jádrem mohlo umožnit skutečně zajímavé věci, vývojáři již vytvořili některé působivé ukázky možností programové manipulace s videoobsahem (všechny následující odkazované ukázky pochopitelně vyžadují Firefox 3.5). Tahle například dokáže zjišťovat a zvýrazňovat pohyb ve videu jen pomocí JavaScriptu. A tento příklad určí ve videu dva pohybující se světelné zdroje a dovolí mezi ně vložit další otáčející se video, nebo statický obrázek, či text.

Další nové prvky pro vývojáře

Vedle podpory HTML 5 videa nabízí Firefox 3.5 mnohé další lákavé novinky pro webové vývojáře. Tak třeba předchozí ukázka zjišťující pohyb ve videu využívá nových pracovních vláken JavaScriptu, jež umožňují vykonávat více operací současně pomocí v pozadí běžících vláken.

Vykreslovací jádro získalo podporu pro CSS stíny textů a rámečků. Přibyla rovněž podpora pro stažitelná písma, což dovoluje zobrazovat textový obsah s pomocí písem, která uživatel nemá nainstalovaná na svém počítači. Nový SVG filtr se dá použít k uplatnění rozmazání a dalších vizuálních efektů na v podstatě každý prvek stránky. Podporují se rovněž CSS transformace umožňující otáčení a deformování prvků stránky. (To bylo experimentálně využito k simulaci izometrického 3D zobrazení, tato ukázka vykresluje video a aktivní textová tlačítka na prvcích stránky zdeformovaných CSS transformacemi tak, aby vypadaly jako strany krychlí.)

Nové geolokační API rozhraní dovolí vyvíjet webové aplikace znalé polohy uživatele. Původně bylo vyvinuto jako rozšíření a nyní tvoří integrální součást prohlížeče. Když se použije, prohlížeč požádá uživatele o svolení sdělovat údaje o jeho poloze webové aplikaci. Jestliže bude uživatel souhlasit, aplikace může užít jeho souřadnice k zobrazení obsahu souvisejícího s daným regionem nebo provede úkon závislý na poloze uživatele.

Údaj o poloze se dá získat různými prostředky, nejpřesnější pochopitelně dodá GPS, ale existují i jiné možnosti, Google se například pokusí využít svou databázi bezdrátových přístupových bodů a jestli nepomůže ani tohle, odhadne polohu uživatele z jeho IP adresy (můžete si to vyzkoušet na této stránce).

Novinek vývojářům ovšem poskytuje Firefox 3.5 ještě mnohem víc, jejich úplný seznam najdete tady.

Celkové zhodnocení

Firefox 3.5 dále vylepšil již dobrý prohlížeč, jakým Firefox 3.0 rozhodně byl. Většina uživatelů si přirozeně nejprve všimne změn v uživatelském rozhraní, avšak ty nejsou zase tak významné. Jistě uvítají také výrazně rychlejší zpracování JavaScriptu, možnost anonymního prohlížení, či vylepšenou správu relací.

Ale ještě důležitější jsou novinky ukrývající se v nitru programu, podpora HTML 5 videa a mnoha dalších nových prvků pro vývojáře nepochybně posílí inovace na webu a dovolí vývoj nových zajímavých stránek a aplikací čistě pomocí otevřených standardů bez dodatečných zásuvných modulů.

Dá se sice namítnout, že Safari, Chrome, či Opera nabízejí podobné možnosti, jenže Firefox je v současnosti druhým nejrozšířenějším webovým prohlížečem, takže až na verzi 3.5 přejde dostatečné množství uživatelů, bude k dispozici početná uživatelská základna pro novátorské výkonnější a schopnější webové aplikace. Mozilla ve své kampani k Firefoxu 3.5 tvrdí, že umožní „upgrade webu“, to je sice samozřejmě marketingová nadsázka, ale nová verze jejího prohlížeče by skutečně mohla web významně posunout vpřed.