Exkluzivní výsledky průzkumu: Kolik bere webdesigner v ČR? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Anketa webdesigner

Anketa webdesigner

9. listopadu 2001, 00.00 | Vyhodnotili jsme odpovědi několika stovek respondentů a zde jsou výsledky - přinášíme podrobné informace o tom, kolik bere průměrný webdesigner pracující na hlavní poměr v České republice a jak je s prací a finančním ohodnocením spokojen.

Zhruba před 14 dny jsme na serveru uspořádali průzkum určený výhradně grafikům-webdesignerům pracujícím na hlavní pracovní poměr v ČR. Jeho cílem bylo alespoň v hrubých rysech zmapovat, v jaké finanční hladině se pohybují webdesigneři pracující na hlavní poměr, jak hodnotí své výkony a jak jsou spokojeni se svým platem.

Dopředu jsme upozorňovali, a upozorňujeme na to i nyní, že nešlo o exaktní studii, která by dodala jednoznačná čísla. Naším cílem bylo získat orientační hodnoty, které by pomohly všem, kteří se na tomto trhu pohybují v alespoň řádové orientaci. A věříme, že se cíl podařil - v anketě odpovědělo přes 300 respondentů, po vyřazení neplatných odpovědí (především těch, kteří uvedli jiné hlavní pracovní zařazení než webdesigner a jejichž pracovní nasazení neodpovídalo plnému úvazku), nám zbyly odpovědi od 282 účastníků, což je nesporně reprezentativní vzorek pro určení popsaného cíle.

Již při vytváření průzkumu jsme si byli vědomi, že stejně jako v jakékoliv jiné profesi, se také v oblasti grafiky-webdesignu výrazně liší platové ohodnocení podle výkonů a schopností konkrétních jednotlivců. Jistě se najde řada webdesignerů, jejichž styl je jedinečný a stejně tak jsou i hodnoceni. Přesto jde v onom pomyslném hlavním proudu o práci jako každou jinou a největší část webdesignerů pracuje v běžných firmách, za běžné finanční podmínky. A o jejich zmapování nám právě šlo. Proto se v uváděných výsledcích příliš nezmiňujeme o nejvyšších platových příčkách (poslední položka v naší anketě byla 50 000 a výše), neboť v těchto sférách pracují již skutečně profesionálové, na které nebyla tato konkrétní anketa cílená, a navíc jsme si vědomi, že zejména u této položky došlo jistě k nejvýznamnějšímu zkreslení (ale stejně i tak se do této kategorie zařadilo jen 13 respondentů).

Současně dopředu upozorňujeme na skutečnost, že k alespoň částečnému zmapování regionálních vlivů na platové podmínky jsme si naši zemi pomyslně rozdělili do několika regionů, vycházejících z bývalých krajů. Ty se sice liší od současného rozdělení naší země, nicméně představovaly pro nás nejvhodnější způsob hrubého určení místa výkonu práce.

Platové podmínky
Celkový rozptyl platů grafiků-webdesignerů vidíte na uvedeném grafu. V celorepublikovém průměru převládá hrubá mzda v rozmezí 10 - 14 tisíc korun. Většina zaměstnanců s touto specializací pak pracuje za plat nižší než 17 000 Kč (cca 51 %). Drtivá většina (cca 75 %) pak dostává hrubou mzdu nižší než 25 000 Kč.

Procentní podíl výše platů grafiků-webdesignerů pracujících na HPP v celorepublikovém průměru

Platové podmínky v jednotlivých regionech
Asi nikoho nepřekvapí, že platové ohodnocení výrazně převyšující celorepublikový průměr pobírají webdesigneři pracující v Praze. Pouze 17 % webdesignerů zde pracuje za plat nižší nebo rovný 14 000 Kč. Oproti tomu jich 60 % pobírá hrubý plat v rozmezí 14 001 - 30 000 Kč. Z celkového pohledu pak jedině u Prahy (a trochu také u Brna) se rozptyl platů pohyboval relativně vyváženě až do platu přibližně 35 000 Kč. V ostatních regionech je situace výrazně odlišnější. Dá se říci, že kromě Brna a Prahy, pobírá v ostatních regionech webdesigner ve většině případech méně nebo rovno 14 000 Kč. Na severní Moravě např. 71 % respondentů, v jižních Čechách 67 %, na jižní Moravě 68 %, v západních Čechách 69 % respondentů. Lepší situace je pak v oblasti středních a západních Čech - zde pobírá plat do 14 000 Kč celkem 56 %, resp. 53 % respondentů. V Brně jsou platy podobně jako v již zmiňované Praze vyšší. Do 14 000 Kč zde pobírá 32 % respondentů, většina (přesných 50 %) uvedla plat do 17 000 Kč. Solidně zastoupená je ještě platové rozmezí 17 - 20 000 Kč, ke kterému se přihlásilo 21 % brněnských webdesignerů.

Průměrné platy grafiků-webdesignerů v Praze a Brně

Spokojenost zaměstnanců
S platem je úzce spjata i spokojenost zaměstnanců - webdesignerů. Pohled se liší v jednotlivých regionech.

Praha
V Praze je se svým finančním hodnocením spokojena více než polovina respondentů (18 % je spokojena, 36 % je v podstatě spokojena). 33 % respondentů je přesvědčeno, že by mělo pobírat více peněz, ale jinak je s prací spokojeno. 13 % pražských respondentů není se svoji prací ani finančním hodnocením spokojeno vůbec. Nejvíce nespokojených je mezi zaměstnanci s platem do 25 000 (63 % nespokojených). A to je i hranice, okolo které se začíná pohybovat většina naprosto spokojených zaměstnanců - ti podle naší ankety pobírají plat 23 - 30 000 Kč (50 % těch, kteří odpověděli, že jsou zcela spokojeni). Pražští webdesigneři, kteří jsou spokojeni s prací, ale už ne tolik s výplatou (zmiňovaných 33% pražských respondentů) se pohybují v celém našem platovém spektru - nejvíce jich je v platovém rozmezí 10 - 23 000 Kč (61 %) a pak až na schůdku 27 - 30 000 Kč (12 %), což může být pro řadu zaměstnavatelů určitá psychogická hranice, za kterou se jim plat příliš zvyšovat nechce.

Brno
V Brně je situace podobná jako v Praze - se svojí prací a finančním hodnocením je spokojeno 59 % respondentů (18 % zcela, 41 % v podstatě), 29 % je přesvědčeno, že by mělo pobírat více peněz, ale jinak je práce naplňuje a 12 % respondentů uvedlo, že s prací spokojeno není. V poslední jmenované skupině jde o zaměstnance, kteří se pohybují s platem v rozmezí 10 - 20 000 Kč (75 % nespokojených). Poměrně jednoznačné stanovisko ke svému platu mají brněnští respondenti, kteří jsou spokojeni se svojí prací, ale ne s platem (zmiňovaných 29 % brněnských respondentů) - všichni patří do skupiny s platem 10 - 25 000 Kč, přičemž celých 40 % z nich bere mzdu 10 - 14 000 Kč. Zcela spokojení brněnští webdesigneři pak pobírají z 50 % mzdu v rozmezí 10 - 20 000 Kč, zbylých 50 % je pak poměrně rovnoměrně rozdrobeno ve vyšších platových skupinách.

Ostatní regiony
Ostatní regiony jsme si dovolili spojit do jednotného hodnocení, neboť nevykazují žádné výrazné odlišnosti. Oproti Praze a Brnu zde respondenti udávali výrazně menší spokojenost se svým finančním hodnocením - spokojených je jich 39 % procent, z toho jen 4 % zcela. Oproti tomu zcela nespokojených je celých 23 % respondentů. Ze souvisejících dat pak vyplývá, že 82 % takto nespokojených zaměstnanců pobírá hrubou mzdu ve výši do 14 000 Kč (z toho celých 50%! 10 000 Kč a méně). Ti, co jsou sice s prací spokojeni, ale ne s penězi, berou měsíčně do 17 000 Kč (87 % dotazovaných). Zcela spokojení (tj. zmiňovaná skupina 4 %) se pak pohybují v 80 % v platové hladině 25 - 27 000 Kč, ale v této oblasti je jich skutečně málo. Skupina respondentů, kteří jsou v podstatě spokojeni jak s prací, tak s penězi, se rozprostírá v celém spektru platů (58 % pobírá plat do 17 000 Kč, 26 % má plat 20 - 25 000 Kč, 14 % 33 000 a více).

Sebehodnocení
Na velikost platu by mělo mít vliv také sebehodnocení jednotlivých pracovníků - ti, co se v práci spíše zaučují, se většinou spokojí s menším platem, než ostřílení zaběhlí profesionálové. Z tohoto důvodů jsme respondentům dali na výběr tři možnosti sebeohodnocení - "učím se", "pracuji spolehlivě" a "jsem skutečný profesionál". Věříme, že nás v tomto bodě nikdo nebude chytat za slovíčka. Snad jednoduše jsme jsem pokusili roztřídit respondenty do kategorie těch, kteří se zaučují, těch, kteří pracují běžným způsobem a těch, kteří si o sobě myslí, že jsou nadprůměrně nadaní a svými schopnostmi jednoznačně vybočují. Každopádně i takto velmi zjednodušeně definované kategorie nám potvrdily základní předpoklad, že čím více schopností pracovník má, tím dostává větší mzdu. Jen velmi zkráceně uvedeme za všechny celorepublikový průměr - respondenti z kategorie zaučujících se, pobírají v drtivé většině 84 % plat do 20 000 Kč (z toho 66 % jich má plat do 14 000 Kč). Respondenti, kteří se považují za běžné, spolehlivé pracovníky, mají v celorepublikovém měřítku platy v celé škále mzdové stupnice, nejvíce jich však pracuje do 30 000 Kč (celých 92 %). A profesionálové? V celorepublikovém pohledu bylo jejich zastoupení skutečně velmi rovnoměrné ve všech mzdových úrovních (a to i v těch nejvyšších), i když v nejnižších platových sférách byly profesionálové zastoupeni výrazně méně, než dvě zbývající skupiny (jen 20 % ze skupiny hodnotící se jako profesionálové pobírá plat nižší než 14 000 Kč).

Plat v závislosti na velikosti a typu firmy
Z odpovědí respondentů vyplynulo, že výše platu webdesignera nezáleží tolik na velikosti a typu společnosti, jako především na regionu, ve kterém společnost působí. Při detailním pohledu na rozdělení mezd podle typu zaměstnavatele (viz graf), vybočují v platovém hodnocení pouze zahraniční společnosti, kde jsou platy v celém spektru vyšší než u ostatních typů zaměstnavatelů (nikoho patrně nepřekvapí, že navíc většina, 74 %, těchto společností působí v Praze).

Závislost platu na typu společnosti

Služební automobil
Protože grafik-webdesigner v drtivé většině automobil k vlastní práci nepotřebuje, je jeho poskytnutí ze strany zaměstnavatele buď jednou z nejvyšších motivačních složek, nebo určitým příspěvkem na usnadnění dopravy do zaměstnání, tedy zejména mimo oblast velkých měst. Naše anketa se otázce služebního automobilu pro vlastní účely věnovala jen velmi okrajově. Zjišťovali jsme pouze, zda-li má zaměstnanec služební automobil k dispozici, bez toho, aniž bychom dále zkoumali, v jaké míře či za jakých podmínek. To vycházelo ostatně i z předpokladu, že většina webdesignerů služební automobil ke své dispozici mít nebude, což výsledky ankety potvrdily - v souhrnu 85% webdesignerů automobil ve své práci k dispozici nemá, 15% odpovědělo, že ano. Co se jednotlivých regionů týká, tak v relativně velmi vyvážených odpovědích vybočuje jen region Prahy, kde uvádí možnost využívání služebního automobilu jen 8% respondentů. To je pochopitelné, neboť v Praze je možné jednoznačně cestovat do zaměstnání bez auta. Jinak na poskytování automobilu webdesignerům nemá výrazný vliv ani typ zaměstnavatele nebo jeho velikost.

Závěr
Náš průzkum poměrně jednoznačně ukázal, že platy grafiků-webdesignerů mají v celém zemi velmi velký rozptyl a jejich konkrétní výše hodně závisí především na schopnostech jednotlivců, na tom, na kolik se cení a v nemalé míře také na tom, zda-li pracují ve velkém městě typu Praha nebo Brno. Jednoznačně nejvíce pobírají podle našeho průzkumu webdesigneři v Praze. Kromě uvedených kritérií nemají na výši platu velký vliv žádné další faktory - velikost či typ firmy (až na výjimku v podobě zahraniční společnosti), doba strávená v práci, poskytování mobilního telefonu nebo služebního automobilu. V každé skupině se najdou tací, co pobírají málo a tací, co mají plat nadprůměrný.

Doufáme, že jsme našim průzkumem dali alespoň orientační odpověď na otázku těm, kteří se nás ptali, za kolik dnes webdesigner pracuje. Příště bude anketa zaměřena na další zajímavou oblast - pokusíme se najít odpověď na otázku, kolik si lidé a firmy účtují za výrobu konkrétně specifikovaného webu.