Matte painting techniky (1. část): Vytváření návrhu – sketchování - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

3. listopadu 2009, 00.00 | Ve svém dříve publikovaném článku jsem se zaměřil na matte painting poněkud obecněji. Avšak nyní nastal čas ukázat si tvorbu matte malby od začátku až do konce formou seriálu. Jeho první, dnešní díl je věnován první fázi procesu, kterou je vytváření návrhu.

Dnes se tedy podíváme na tvorbu sketche pro matte painting a v dalších dílech malbu dokončíme a oživíme animací. První dva díly budou určené pro Adobe Photoshop, takže pokud tento program dobře ovládáte, budete mít výhodu. Na konci dnešního tutoriálu bychom se měli dobrat podobného výsledku jaký vidíme níže.

Přemýšlel jsem, jaké téma vybrat pro vhodnou demonstraci všemožných technik nejčastěji používaných při vytváření matte záběrů. Měl jsem na mysli nějakou sluncem zalitou scenerii s hlavním architektonickým motivem, denní oblohou s mraky, nějakými horami a kopci a v neposlední řadě také vegetací. To vše proto, aby vznikl prostor pro vysvětlení a pochopení postupů, které používá většina umělců zabývajících se digitálním matte paintingem.

Neodsuzujte tedy prosím klišé téma, které jsem zvolil a poněkud okoukaný vzhled, který může výsledný obraz mít.

Začínáme: sketchování

Nejprve musím zdůraznit, že prvotní fáze vytváření návrhů je značně subjektivní a každému může vyhovovat jiný postup. Nebojte se experimentovat a zkoušet různé techniky. Přesto zde uvedu proces, kterým jsem při tvorbě návrhu prošel já..

Na začátku každého projektu je nápad. Nějaký více či méně určitý popis prostředí, které máme za úkol vytvořit. V mém případě je to popis uvedený výše. S touto mlhavou představou jsem tedy začal čmárat nějaké skici ve Photoshopu a na papír, abych si udělal jasnější představu, co vlastně hledám.

Je to postup, který doporučuji. Jednoduše začněte kreslit i s neurčitým obrazem v hlavě, a popusťte uzdu své představivosti. Zpravidla netrefíte návrh hned napoprvé, a tak je lepší vytvořit vícero různě kvalitních sketchů, ze kterých můžete čerpat inspiraci a získat jasnější obrysy pro výsledný návrh. Pro ilustraci zde zařadím skici, které jsem vytvářel při přemýšlení o vhodném tématu malby pro účely tohoto článku.

Popis, který dostanete od klienta, je často mnohem určitější, než to, s čím jsem pracoval já, avšak sketchovací fází je nutné projít tak jako tak. Více času investovaného do těchto přípravných prací se vždy vyplatí. Je to také ideální prostor pro získání zpětné vazby od klienta a pokračování k oboustranné spokojenosti.

Zde jsou tedy mé rané kresby

Nejprve se mi při sketchování objevila pouštní krajina s propadlinou. Jak si můžete všimnout, začal jsem pouze čárovou kresbou, aniž bych se musel soustředit na barvy a přílišné stínování a textury.

Přidal jsem nějaké barvy a stínování, ale necítil jsem, že je to to pravé.

K veškeré práci ve Photoshopu používám tablet Wacom Graphire 4, což mi umožnilo využívat nastavitelných parametrů štětců jako tloušťka tahu a hustota barvy. Pokud vás to zajímá, tak si v následující pasáži přečtěte něco o typech štětcích, které používám, o jejich nastavení a využití. V opačném případě následující pasáž přeskočte a pokračujte dále.

Nastavení štětců

Téměř u všech štětců, které pro malování a kreslení používám, mám průhlednost nastavenou podle toho, jak silně na tablet perem přitlačím. Během malby měním velikost štětce velmi jednoduše tlačítky závorek "[" a "]" na anglické klávesnici.

V pravém horním rohu v nastavení štětců můžeme nastavit velké množství parametrů. Některé parametry, jako například průhlednost, nebo tloušťka tahu štětce lze nastavit tak, aby byly ovlivňovány tlakem pera tabletu. Vše je názorně zachyceno na obrázku.

Pro vytváření návrhů používám tři základní typy štětců

1. Tenký ostrý kulatý štětec s tloušťkou a průhledností závisející na tlaku.

Ten používám v zásadě jako tužku pro kreslení čárových kreseb.



2. Tzv. křídový štětec hranatého tvaru s průhledností závisející na tlaku.

Používám ho k nanášení větších barevných ploch a určitějších tvarů. Obdoba skutečného plochého štětce.



3. Měkký kulatý štětec s průhledností závisející na tlaku.

Tento je vhodný ke kreslení neostrých tvarů, jemných přechodů a atmosferických efektů, jako je třeba mlha.

Samozřejmě používám také jiné vyrobené štětce se zvláštním vzhledem a vlastnostmi pro přidávání textur a náhodných detailů. Tyto štětce, které jsem zmínil, však patří k těm nejdůležitějším.

Pokračujeme v navrhování

Směr, kterým se ubíral první obrázek, jsem tedy zavrhl a začal nanovo. Chtěl jsem vytvořit trochu vertikálnější kompozici s vyššími skálami a hustší vegetací. Pustil jsem se tedy opět do toho a vytvořil jednoduché obrysy pomocí tenkého kulatého štětce.

Evidentně jsem zde pracoval s temnější atmosférou a začínal jsem tušit, že tudy opět cesta nepovede. Ale nenechal jsem se odradit a chtěl jsem toto téma hlouběji prozkoumat.

Avšak jak je patrné z následujícího obrázku, poněkud se to zvrhlo a dostal jsem se k nočnímu výjevu, ktery se mi zdaleka nejevil jako velmi vhodný.

Byl jsem tedy opět na začátku, ale už jsem měl mnohem jasnější představu čeho chci dosáhnout. Provedl jsem si totiž mezitím několik malých kreseb tužkou na papír, kde mám osobně větší volnost a pevnější ruku.

Začal jsem opět čárovou kresbou. Zachytil jsem vertikálnější skály, nějaký hrad jako centrální objekt a hory v pozadí. Nechybí ani vegetace, takže se zdá, že by vše mohlo být v pořádku.

Nyní je tedy na řadě vytvořit barevný koncept, který nám bude sloužit jako předloha pro tvorbu finálního produktu.

Pokud tušíme, že se bude jednat o návrh konečný, tak je užitečné malovat ve vrstvách už v této počáteční fázi.

Jako první začínám s oblohou. V každé matte malbě hraje obloha velmi důležitou roli. Mnoho aspektů budoucí malby záleží na obloze. Takže není od věci si na ní dát záležet.

Podělím se tedy s vámi o techniky, které osobně používám pro tvoření jasných obloh.

Tvorba základu oblohy

Nejprve si vybereme základní barvu a vyplníme jí celé plátno. Jelikož se chystám vytvořit prosluněnou krajinu, tak použiji jak jinak, než nebesky modrou barvu.

Skutečné oblohy však nejsou pouze jednobarevné plochy, ale jsou tvořeny docela komplexními jemnými přechody barev. Tyto přechody se různí v závislosti na počasí, denním čase a dalších faktorech.

Některá pravidla však vesměs platí, bavíme-li se o jasné obloze.

1. Blíže k horizontu je obloha světlejší.
2. Těsně nad horizontem je více prachu a obloha je zbarvená do šeda.
3. Obloha je světlejší na straně, na které je Slunce.

Tímto skromným výčtem v žádném případě nepokryji všechno. Nejlepším způsobem pro získání realistické oblohy je pozorovat opravdové nebe či jeho fotografie a pokusit se je napodobit.

Po technické stránce lze těchto jemných přechodů dosáhnout nejsnáze použitím měkkých výběrů pomocí tzv. Rychlých masek a následnou barevnou úpravou základní barvy.

Do Rychlé masky vstoupíme pomocí tlačítka "Q" a můžeme v ní používat kreslící nástroje jako v normálním módu. Avšak nyní malujeme do masky pro výběr.

Zkusíte-li v Rychlé masce malovat, uvidíte červené tahy štětce. Zmáčknete-li znovu "Q" a z Rychlé masky vystoupíte, bude vybráno vše kromě vámi nakreslené červené masky.

Tohoto principu můžeme využít při tvorbě přechodů na obloze.

1. Naneste základní modrou barvu nástrojem "Plechovka".
2. Vstupte do Rychlé masky stiskem klávesy "Q".
3. Vyberte nástroj "Přechod" (druhý mód nástroje Plechovka).
4. Nastavte přechod od barvy po průhlednost.

4. Vytvořte požadovaný přechod.
5. Opusťte Rychlou masku - stisk klávesy "Q".
6. Podívejte se jakou část oblohy máte vybranou, případně invertujte výběr. (Výběr - Invertovat)
7. Nyní můžete použít nástroje pro úpravu barev (Křivky, Odstín a Sytost) a vytvořit na obloze požadované barevné přechody.

Tímto postupem jsem tedy zesvětlil spodní část oblohy a snížil její sytost těsně nad horizontem. Také jsem mírně zesvětlil pravou stranu odkud bude svítit slunce.

První krok, tvorbu základu oblohy tedy máme za sebou. S velkou pravděpodobností se k ní později ještě vrátíme a poupravíme některé hodnoty, barvy a přechody.

Nyní budeme pokračovat ve sketchování od nejvzdálenějších předmětů po ty bližší. Zde už aplikujeme větší plochy barev, ale chceme poměrně ostré okraje, a tak je nejvhodnější "křídový" plochý štětec.

Na novou vrstvu tedy zachytíme vzdálené horstvo. Použijeme pro to barvu tmavší než obloha, ale přesto poměrně světlou a zbarvenou do modra, protože hory se nachází daleko a budou tedy zahaleny velkým množstvím atmosféry. Efekt zastření vzdálených objektů se nazývá atmosferická perspektiva a její dodržování je důležitým krokem k tvorbě realistických scenerií.

Na další vrstvu namalujeme kopec s hradem. Opět myslíme na atmosferickou perspektivu a použijeme tmavší tóny a vyšší kontrast mezi světlem a stínem. V této fázi už dbáme více na směr světla a barvy, které budou o něco sytější.

Pořád se jedná pouze o návrh, který z velké části překryjeme fotoelementy, takže veškeré barvy a odstíny nemusejí být perfektní. Jde nám pouze o zachycení hlavních rysů malby.

Stejným způsobem vytvoříme vrstvu popředí. Opět nezapomeneme na vyšší kontrast a sytější barvy.

Ještě nám chybí přidat mraky v pozadí. Jak husté mraky s jasnými obrysy, tak jemné roztroušené obláčky. Při jejich malování se vyhneme čistě bílé barvě a namícháme barvu mírně do žluta až do oranžova. Na zastíněných stranách mraků naneseme barvu tmavší a chladnější - více do modra.

Nyní je načase podívat se na obrázek a zhodnotit jeho kompozici a vyváženost. Kompozice by měla vést naše oko směrem k zámku, a zajímavým způsobem ho provést po celé malbě. Náš pohled by neměl být sveden pryč z obrázku, ani by neměl být rozptylován rušivými elementy.

Na spodní straně obrázku jsem vyznačil světle ozářenou část blízkého pahorku, která táhne naše oko dolů od hradu.

Toto ponechceme, tuto část tedy zakryjeme stínem.

Nyní se náš pohled mnohem více soustředí na ústřední motiv obrazu.

Pro dramatičtější vyznění záběru zkusíme celý návrh vertikálně zmenšit. Označíme všechny vrstvy a pomocí Transformací (Ctrl+T) vytvoříme širokoúhlý záběr.

Můžeme také aplikovat barevné úpravy pomocí Vrstvy Úprav. Tato vrstva barevně upravuje všechny vrstvy pod ní, takže při malování nesmíme zapomenout její efekt vypnout.

Dva blízké pahorky nyní vypadají na ploše velmi podobně. Bude lepší umísit jeden blíže a druhý dále, abychom vytvořili více hloubky a vedli naše oko zajímavější cestou. Toho dosáhneme opět pomocí Transformací a ztmavením bližšího a zesvětlením vzdálenějšího pahorku Křivkami.

Chcete-li obraz a kompozici prozkoumat ještě důkladněji a z jiného úhlu, stranově ho převraťe. (Obraz - Otočit Plátno - Převrátit Horizontálně) Odhalíte tak chyby, jakých byste si jinak nevšimli, protože obraz takto vidíte poprvé.

Pokračujeme v malování a pomalu se snažíme zbavovat čárové kresby. Dále můžeme zvýraznit přechody v obloze zesvětlením pravé a ztmavením levé strany, také se hodí přidat ozářenou atmosféru mezi popředí a hrad na kopci. Na tu je nejvhodnější poslední typ štětce - měkký kulatý.

Návrh začíná vypadat dobře, a zdá se, že všechny objekty ve scéně už máme zachyceny. Nyní pojďme využít výhody malování ve vrstvách a individuálně upravme barevnost vrstev. Například můžeme zesvětlit vrstvu pohoří a vrstvu hradu a opticky je posunout dál od pozorovatele. Také je možné vrstvami pohybovat a najít jim co nejvhodnější polohu vzhledem k ostatním objektům.

Teď už nám nic nebrání přidat nějaké detaily tu a tam, doladit výsledný vzhled a říct si, že sketch máme hotový. (Klikněte na obrázek pro větší verzi.)

Pokud váš výsledný sketch nedosahuje takových kvalit, jakých byste chtěli, nezoufejte. Zkuste ho pozměnit, nebo začněte zcela od začátku. Pamatujte, že čím víc budete trénovat, tím lepších výsledků budete dosahovat. Zvláště umělecká činnost jako malba vyžaduje cvik a zkušenosti. Pozorujte svět kolem sebe a vnímejte jeho barvy, abyste jej později mohli zachytit na plátno.

Nyní máme vše připraveno a nic nám nebrání pustit se do další fáze v procesu vytváření matte malby. Bude se jednat o začleňování fotografických prvků a textur do obrazu pro získání fotorealistického vzhledu.

Na to se však zaměříme až příště. Pro nedočkavce tu mám malou ochutnávku:

Doufám, že se vám dnešní článek líbil a něco vám přinesl. Těším se na setkání u dalšího dílu tohoto tutoriálu.