Maskování v Adobe Photoshopu: Maskování – Laborování (7.) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

13. října 2010, 00.00 | V tomto závěrečném díle seriálu o problematice maskování se malinko rozhlédneme po náročnějších způsobech přípravy selekcí. Rozhodnutí, zda jsou výhodnější oproti jiným či nikoliv, ponechám na každém z vás.

Selekce z nového kanálu

Pro přípravu selekce jsem vybral klasickou fotografii "z ulice", kde je potřeba vyměnit pozadí. Na úvod je nutné připomenout, že se opět nebudeme snažit dotáhnout výsledek do precizního konce, ale jen naznačit jednu z metod vytvoření selekce.

Vlasy všude – ruční maskování nepřipadá v úvahu.

Pokud bychom šli cestou z minulého dílu, tedy výběru rozsahu barvy, moc bychom nepochodili. Rozsah barev není zase tak veliký, což by nám sice do karet hrálo, ale bohužel světelný rozsah je obrovský – napříč od světel ke stínům. Možná bychom dokázali nabrat rozumně ještě vlasy v horní části, ale o vlasy vpravo bychom už víceméně přišli.

Musíme tedy najít vhodnější zdroj selekce nežli složený obraz. Pojďme se podívat do kanálů. Začneme v režimu, ve kterém máme fotografii k dispozici – RGB. Červený kanál se zdá pro náš účel nejvhodnější – relativně nejkontrastnější kanál v oblasti vlasů.

Červený kanál

Pokud bychom ale kanál rovnou použili jako masku, výsledek opět nebude k ničemu – kanál je potřeba ještě mít dostatečně kontrastní, aby jasně odděloval maskovanou a chráněnou oblast obrazu. Abychom nepoškodili obraz, budeme potřebovat tedy duplikát kanálu, na kterém příslušné úpravy budeme provádět. Ten získáme buď z kontextového menu daného kanálu (pravá myš na kanále), nebo z menu palety Kanály.

Duplikovaný kanál

Jelikož kanál je v podstatě také jen obraz, lze na něj aplikovat různé úpravy (škoda jen, že nelze mít tyto úpravy navěšené na příslušný kanál jako u vrstev, a tak kanály upravovat nedestruktivně). V našem případě si vystačíme s úrovněmi. Základní strategií je co nejvíce od sebe oddělit bílou a černou, odstranit zbytečné šedé (ve výsledku poloprůhledné) části. Výsledkem proto bývá velmi ořezaný histogram.

Zvýšení kontrastu na duplikátu červeného kanálu

Výsledek našich úprav.

Pochopitelně lze postupovat (a jistě tak brzy, a ještě jemněji než je naznačeno, postupovat budete) i po částech a samozřejmě tak dosáhnout daleko kvalitnějších výsledků v jednotlivých částech fotografie.

Postup po jednotlivých částech fotografie nám umožní dosáhnout ještě přesvědčivějších výsledků.

Pokud byste si ani tady nevystačili a přeci jen s vrstvami se vám pracuje lépe, neváhejte (připomínám, že jsme v RGB režimu) zkopírovat si kanál do vrstvy a tam už můžete vyvádět opravdu kde co. Také nezapomeňte vybarvit bílou nebo černou příslušné oblasti, které jsou jasně k odstranění či zachování.

Není nutné editovat vše v kanálech. Vždyť si můžeme vypomoci vrstvami.

Výsledkem jedno- až dvouminutového snažení je tato maska a maskovaný obraz.

Po slabé minutce máme relativně detailní masku.

Ukázka části obrazu.

Pochopitelně výsledek po tak krátké době práce nemůže být a ani není dokonalý. K detailnějšímu výsledku vede několik možných cest a dokonalost je průsečíkem všech. Můžeme použít zpřesnění okraje masky, věnovat více času přípravě selekce (nebo jejích jednotlivých částí i z jiných kanálů) či dokreslení detailů a začlenění do prostředí (například vhodným režimem prolnutí na části se samostatnými vlasy apod.). Přesto po minutě práce jsme mohli přesunout vlasatou dámu do zcela jiného prostředí, což není zase tak úplně samozřejmé.

Selekce v prostoru Lab

Když se řekne Lab, mnoho lidí vážně pokýve hlavou a v duchu přemýšlí, proč se věci někdy zbytečně komplikují. Nicméně se vztahy barev, tak jak fungují v Lab prostoru, se setkávají mnohem častěji, než sami tuší a to v zásuvném modulu Camera Raw, případně Lightroomu. Ve chvíli, kdy začnete manipulovat se složkou teploty světla a barevného posunu v podstatě ovlivňujete kanály "b" a "a". Jen pro upřesnění - kanál "a" je "zelenorůžový" a kanál "b" pak "modrožlutý".

Souvztažnost barevných kanálů "b" a "a" prostoru Lab je celkem známá z "vyvolávání" digitálních fotografií.

Barevný prostor Lab má obrovskou výhodu oproti RGB či CMYKu. Teď ponechávám stranou opravdu nezávislost na výstupním zařízení, široký gamut či iracionální barvy a podobné vylomeniny, na které můžeme narazit v tomto prostoru. Hlavní výhodou, na kterou zde narážím, je oddělení jasové složky (kanál "L") od barvy kanály "a" a "b"). Díky této vlastnosti se v Lab prostoru můžeme lépe zaměřit na výběr podle barvy nebo jasu. A toho nyní využijeme na obrázku s květinou (zdroj www.usi.edu/photography/wallpaper.asp).

Květina, kterou chceme oddělit od pozadí.

Cílem našeho snažení by mělo být oddělit květ od pozadí. Jeho zdroj je v RGB a pokud bychom jej chtěli vybírat pomocí Rozsahu barev, nejspíš pohoříme – v pozadí se vyskytuje žlutá, stejně jako na květu. Vhodnou zkratkou může být v RGB selekce žlutého květu podle červeného kanálu (po rychlé úpravě úrovní). Tuto možnost ale nyní ponechme záměrně stranou, naším úkolem je selekci provést v barevném prostoru Lab. Proto obraz do něj převedeme (Úpravy/Převést do profilu… a jako cílový prostor zvolíme položku Barvy Lab).

Převod do prostoru Lab

Jak už jsme si řekli, barva je nyní oddělena od jasové složky a nachází se v kanálech "a" a "b", přičemž jas je v kanálu "L". Pro nás je důležité si uvědomit, že květina je žlutá, s tmavšími tóny přecházejícími do červena, tedy její podstatná barevná složka se bude nacházet v kanálu "b" ve žluté části. Jednou z možností je tedy zabývat se kanálem "b" a pokusit se separovat žlutou složku. Zkopírujeme kanál "b" a pomocí křivek upravíme barevný průběh.

Úprava duplikovaného kanálu "b"

Díky tomu nám vynikl květ. Vnitřní části květu, které jsou černé, ručně přebarvíme na bílo, tedy zahrneme do selekce.

Upravená selekce

Nyní je nutné zahrnout i stonek. Zda najdete způsob, jak jej vybrat a přičíst ke stávající masce, nebo jej domalujete, záleží na vás. V tomto případě bude asi nejjednodušší jej ručně domalovat. Je to opět pár tahů měkkým štětcem a zde je výsledek:

Nahrubo maskovaný květ pomocí selekce z upraveného kanálu "b".

Opět jsme si naznačili jak na to a jemné doladění (především na okrajích) ponechali stranou – každý obrázek je jiný a každý si zaslouží lehce jiný přístup. Na tomto místě je ještě vhodné se vrátit k poznámce ze začátku této sekce, tedy proč používat Lab, když lze (byť ne vždy) najít relativně vhodný ekvivalent v jiných kanálech RGB, příp. CMYK. Souvisí to opět s barvou a jasovou složkou. V případě tmavých tónů (tedy v případě, kdy by část květu byla například ve stínu) se nám začnou tyto barvy v kanálech RGB často vytrácet a není podle čeho vybírat. V prostoru Lab ale barevná složka není ovlivněna a barvový kanál tak nevykazuje ve stínech takové jasové výkyvy jako kanály v RGB či CMYK.

Závěrem k tématu

Tento článek uzavírá téma maskování. Existuje mnoho pomocných technik a fíglů, které jsme nezmínili, na které přijdete sami, které odkoukáte, či je nastudujete z dostupné literatury či webových zdrojů. Představené techniky lze úspěšně využívat i u poloprůhledných objektů, jen je potřeba řídit intenzitu krytí či výplně vrstvy, resp. si "pohrát" s odstíny šedi v masce.

Nicméně ovládnout elementární postupy, jimž jsme tyto články věnovali především, je pro zvládnutí umu maskování nutností. Postupem času zjistíte, že do svých technik více a více zahrnujete poznatky o chování barev a jejich interakci, začnete používat protřelejší metody kombinování jednotlivých kanálů (například pomocí Výpočtů) apod. Časem také zjistíte, že často jednodušší metodou (pokud je možné ji použít) je obraz maskovat nahrubo a zbytek dokreslit (typickým příkladem je třeba srst nebo vlasy), nebo část obrazu restaurovat z jiných zdrojů. Vždy však budete muset činit rozhodnutí, jaký následující krok uděláte a to vás nenaučí žádný tutoriál ani hromady knih. K tomu je zapotřebí mnoha hodin omylů a stálého učení (a možná i správná dávka lenosti). Přeji vám, ať máte pro obojí trpělivost.