Jede jede poštovský panáček - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Vektory  

23. února 1999, 00.00 | Jak je to s přenosem corelovských dat přes e-mail? Umíte v tomto programu optimalizovat? Čtetě další díl seriál Corel na plný plyn.

Nezmínit se v internetovém magazínu o možnostech elektronické komunikace by bylo poněkud nestylové, tudíž téma je tady. Ve spojení se software CorelDRAW bude pojednávat o využívání e-mailu k zasílání grafických návrhů, korektur a jiných meziproduktů, které předcházejí vzniku hotového díla.

Jak je dostatečně známé, umožňuje elektronická pošta mimo obdobu klasického dopisování, přiložit k "zásilce" počítačové soubory. Když pomineme finanční výhody plynoucí z připojení za místní telefonní poplatky, pak zůstaneme-li v našem oboru, je pole neorané právě v možnostech zasílání uvedených náhledů apod. Klady jsou zřejmé: oproti obvyklému faxování je zde ve hře barva i kvalitní zobrazení polotónů černé. Posíláme-li pak přímo soubory ve formátu CDR, nabízí se možnost editace z pozice příjemce e-mailu, i když je nutné říci, že nebývá většinou cílem snažení grafiků poskytnout klientovi soubory, jež si dotyčný upraví k obrazu svému. Takový koncept smlouvy o dílo je už ale přijatelnějším dokumentem. My se však chceme věnovat souborům s grafikou Corela, proto otázka zní: jaké máme možnosti? První už byla vyřčená, nejjednodušší je poslat přímo zdrojový soubor CDR. Předpokladem je samozřejmě, aby "na druhé straně" existovala pokud možno stejná verze tohoto programu, jelikož problémy se zpětnou kompatibilitou hovoří dostatečně výmluvně. Druhý nejběžnější zádrhel jsou fonty. Umělecký-Artistic text lze rozbít do křivek, avšak u odstavcového textu se nám to nepodaří. V tomto případě je tedy nezbytné použité fonty "přibalit" k e-mailu. Kámen úrazu nastává v situaci, kdy soubor obsahuje jednu nebo více bitmap. V drtivé většině se tím datová velikost tak zvýší, že soubor je pro posílání elektronickou poštou nevhodný. Zde nastupuje export do jednoho ze dvou základních internetových grafických formátů - GIFu nebo JPG. Než si však probereme, jaké možnosti v tomto směru CorelDRAW nabízí, sluší se připomenout základní poučky pro grafiku na internetu.

Vzhledem k principu přenosu dat a s tím související datové propustnosti je třeba, aby soubory byly co možná nejmenší. Domnívám se, že maximální hranice u vytáčeného připojení, které jednoznačně dominuje, je 1MB. Profesionální stahovači mi v této chvíli asi budou hlasitě oponovat, ale pošlete někdy klientovi pětimegový e-mail. Můžete si být jisti, že v lepším případě, tj. když se mu soubor podaří úspěšně stáhnout, vás prokleje a začne hledat nového grafika. Velikost datová je jasná, co s velikostí fyzickou? Jelikož minimální rozlišení monitorů v našich krajích povětšinou začíná na 640 x 480 pixel, doporučuji šířku souborů volit někde kolem 500 pixel, a v záležitosti výšky ať každý zváží, jestli nechá příjemce obrázku rolovat obrazovkou či nikoliv.

Zkušení webdesignéři ať nyní laskavě prominou, jelikož následující řádky jsou určené těm, kteří se s touto problematikou setkávají poprvé nebo v ní doposud nemají jasno. Téma je toto: kdy sáhnout po GIFu a kdy po JPG? Základní rozdíl je v barevné hloubce. Soubory GIF snesou nejvíce 256 barev, tj. Indexed color. JPG nám povolí jít až do CMYKu, protože ale CMYKové JPGy běžné browsery a e-mailové programy neumí zobrazit, musí bohatě stačit barevná hloubka RGB, tedy cca 16 miliónů barev. Koneckonců v čem jiném také monitory fungují, než v RGB. Použití je tedy zřejmé: pro grafiku bez barevných přechodů, fotografií a jiných fajnovostí je vhodný formát GIF. Typickým příkladem použití jsou náhledy na grafiku posléze realizovanou samolepícími fóliemi řezanými plotrem. Zvolením JPG pro ostatní výtvory výklad končí s tím, že stupeň komprese u tohoto typu souboru je nejlepší vyzkoušet. Jak známo, JPG pracuje se ztrátovou kompresí, a nastavením příliš vysokých hodnot by mohlo dojít k takové degradaci obrazu, že použití GIFu by se jevilo jako lepší volba.

Převod zdrojových souborů do vyjmenovaných grafických formátů CorelDRAW pochopitelně podporuje. Je možné jít buď klasickou cestou přes exportní filtry nebo použitím funkce Publish To Internet, nacházející se v menu File, což je ale mezi námi to stejné s rozdílem, že navíc je zde možnost zvolit formát HTML. Ten však pro posílání e-mailem nepotřebujeme, tudíž se mu ani dál nebudeme věnovat. Budeme-li se však bavit o kvalitě exportních filtrů, pak musím říci, že mě osobně ani jeden z nich neuspokojuje (ve verzi CorelDRAW 7). Export do JPG je ještě ucházející. Stupeň komprese souboru je možné nastavit ve velkém rozpětí, což je sice kladná vlastnost, avšak při převodu zpravidla dojde k posunu barev. Hlavně v odstínech modré a zelené barvy je odchylka na první pohled viditelná. Převod do GIFu je v podstatě nepoužitelný. V nastavení exportu je sice možné definovat barevnou hloubku, avšak Corel si stejně udělá co uzná za vhodné, a je třeba konstatovat, že úsudek nemá zrovna nejlepší. Barevná degradace je tak někdy velmi fantaskní, navíc aliasing, neboli vyhlazování hran je na dost mizerné úrovni.

Kde tedy cesta nevede přímo, je nutné udělat malou objížďku. Chceme-li mít hezký obrázek JPG, bude třeba soubor nejdříve vyexportovat do TIFu. S tímto grafickým formátem si Corel poradí dobře za předpokladu, že tentokrát mu vnutíme zmíněný CMYK. Export do TIFu v RGB už totiž není tak úspěšný. Nevadí, TIF stejně potom přijde smazat, takže směle spouštíme Photoshop, Photopaint, nebo jiný vámi používaný bitmapový editor. V něm už jen stačí zmenšit barevnou hloubku na RGB neboli oněch 16 milionů barev, nastavit solidní stupeň komprese a uložit jako JPG. Na následujících obrázcích je možné vidět srovnání. Horní vzorek JPGu je vytvořený přímým exportem z CorelDRAW, spodní pak právě popsaným způsobem, přičemž komprese byla nastavená na stejné hodnoty. Rozdíl je dobře vidět v modrých odstínech, kdy soubor exportovaný z Corela značně zesvětlil "vektorovou" modrou v logu a trojúhelníku v pravé spodní části.

Podobným způsobem lze pracovat i při použití formátu GIF, přičemž v tomto případě je nutné barevnou hloubku upravit ještě kousek níž, na uvedených nejvíce 256 barev. Ve vyspělých bitmapových editorech tuto činnost ale zpravidla není nutné provádět ručně, neboť při ukládání do GIFu sami nabídnou potřebnou barevnou redukci. Uživatelé Adobe Photoshop navíc mohou využít ještě přesnějšího převodu přes formát AI, ale o tom až příště, v některém z dalších pokračování seriálu CorelDRAW na plný plyn.

Na závěr už jen ukázky porovnání stejného souboru převedeného do GIFu. Obrázek vlevo je rovnou exportovaný z CorelDRAW, pravý je vytvořený z TIFu. Slušný rozdíl nebo ne?!

--
ex vizuální zóna