Další tvář Illustratoru - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Fotosoutěže
Fotogalerie
Rubriky
Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce
Poptávka práce


Vektory

Další tvář Illustratoru

tvar illustrator
tvar illustrator

tvar illustrator

29. listopadu 2002, 00.00 | Jak složité může být ve vektorovém programu překreslit konkrétní tvář podle fotografie? Tutoriál vám ukáže základní postupy práce a pomůže pochopit mechanismy tvorby, které jsou jistě známé malířům.

Při práci na příspěvku, při němž vznikal corelový Lotus Elise, jsem si položil otázku, jak složité by bylo sestrojit obdobným postupem obličej. Už na počátku nebyla cílem přesná podoba, ale spíše pochopení mechanismů tvorby, které jsou jistě známé malířům, ale pro počítačového grafika nemusí patřit k běžným znalostem.

Prvním krokem je výběr vhodné fotografie. Může se jednat o snímek z profilu, čelní pohled nebo obvyklý tříčtvrteční portrét, sloužící jako vodítko při umísťování obličejových partií. Znovu připomínám, že přesné vystižení podoby nebylo cílem celého snažení.

Fotku umístíme v Illustratoru do nejnižší vrstvy a zamkneme. Příjemným rozjezdem může být vytvoření úst.
Začneme v samostatné vrstvě, abychom mohli dodatečně s jednotlivými partiemi snadněji manipulovat. Obkreslíme horní ret a vyplníme lineárním přechodem. Správné barvy získáme pomocí kapátka (se Shiftem) přímo z podkladového snímku. Nástrojem přechod pak nastavíme úhel natočení a v příslušné paletce můžeme doladit průběh barev.

U dolního rtu už s jednoduchým přechodem nevystačíme. Opět jej obkreslíme, ale kromě toho ještě zkusíme co nejlépe vystihnout tvar odlesku. Oba objekty vybarvíme, použijeme funkci Prolnutí z menu Objekt a v dialogovém okně nastavíme Plynulé barvy. Případné nesrovnalosti lze odstranit drobnou modifikací obou tvarů pomocí uzlových bodů.
Jsme-li s ústy spokojeni, vytvarujeme podobným způsobem oba koutky prohnuté úsměvem.




Poněkud větším ořechem jsou oči. Bílé pozadí můžeme zjednodušit do čočkovitého tvaru nebo si s ním víc pohrát a prohnout koutky dolů. Oční bulva je ve skutečnosti koule - kruh, jehož horní část ořežeme podle tvaru pozadí. Střed oka je tmavší a kromě něj lesklý povrch odráží okolí. Z obrázku vyplývá nejlépe, jak je řešena stylizace, neboť pečlivé obkreslení všech detailů zabírá dost času. Na základní vyplnění bulvy můžeme použít buď kruhový přechod, a nebo už známou funkci Prolnutí. Ta se nám také hodí při tvorbě hlavního odlesku.

Vyjma samotného oka je nutné zvládnout i okolí, protože náš orgán vidu není obvykle jen tak plácnut na obličeji. Opět je nám vodítkem fotografie, v tomto případě je na modelu make-up, a proto zvolíme tmavší barvy. Tato část vyžaduje, chceme-li dosáhnout věrného výsledku, mnoho trpělivosti, tvoří totiž podstatnou část výrazu tváře. Ostatně dobrým příkladem je Mona Lisa usmívající se očima. Relativně nejjednodušší je obočí, v tomto případě navíc částečně schované pod vlasy.




Posledním výrazným prvkem obličeje je nos, majestátně čnící nad planinou tváře. Důsledkem je množství stínů i lesků, kterými je doprovázen. Tvar nosu ve stylu velkého písmene L je vhodný spíš do karikatury, musíme proto všechny větší odlesky a stíny obkroužit myší či tabletem. Při vyplňování je už také potřeba dávat pozor na návaznost jednotlivých barev. Vzhledem ke členitosti nosu si nevystačíme s jednoduchými výplněmi, ale musíme i na spodní tvar prolnutí použít přechod. Pokud se ani tak nedobereme požadované věrnosti, nezbývá než rozdělit objekt na několik menších. Počítat musíme i s tím, že horní část kořene přechází obvykle plynule do čela a jeho boky do nadočnicových oblouků. Více opět napoví obrázky.







Jako poslední nás čeká modelování samotných tváří, lící, spánků a vůbec ploch většinou nevyčnívajících a pozvolně se vlnících. Složitost tohoto kroku je přímo úměrná věku a tím i míře zvrásněnosti, proto se daleko lépe zpracovává obličej mladé plakátové krásky než našeho dědečka. Technologie tvorby je stále stejná a pokud se nám podařilo zvládnout nos, neměl by se přihodit závažnější problém. Je ovšem extrémně důležité dbát na plynulou návaznost segmentů, neboť jinak bude tvář rozsekaná. Kromě toho sjednotíme barevnost i s dříve zhotovenými prvky, samozřejmě tam, kde vyžadujeme plynulý přechod.







Podle naší trpělivosti, hravosti a také času stráveného s kresbou se obvykle dobereme k více, či méně realistickému výsledku. O úspěchu rozhodují detaily, není proto od věci si s vzniknuvším polotovarem hrát a měnit tvary jednotlivých částí, tóny barev, nebo třeba barvu očí. Výsledek pak může vypadat také úplně jinak než ukazují následující obrázky, u nichž je úmyslně ponecháno několik chyb pro zvýraznění rozdílu.







Hotový obličej zkusíme doplnit ještě vlasy. Nejjednoduší je jejich hrubý tvar vyplnit přechodem. Druhou variantu nabízí použití štětce s nějakou zajímavou stopou. Pak črtáme prameny vlasů co nejhustěji, aby zbylo co nejméně bílých míst. Zároveň měníme barvy, čímž zajistíme i objem účesu. Na našem obrázku je použit štětec Suchý inkoust.

Jelikož je obličej snad nejsložitější částí našeho těla, můžeme se po jeho vymodelování s chutí a důvěrou pustit do zbytku těla. Využijeme-li právě nabyté zkušenosti, nebude to zase takový problém. Po několika obrázcích zjistíme, že podporu vložené fotografie vlastně ani moc nepotřebujeme. Pro vyzkoušení může klidně posloužit i přiložený zdrojový soubor (1,7 MB, Illustrator 10).

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Vektory  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Přečteno: 999x

www.grafika.cz/rubriky/vektory/dalsi-tvar-illustratoru-130938cz

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Nabídka bazar

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: