CorelDraw - jak pořádně na vektorovou grafiku? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

auto corel vektory

auto corel vektory

14. března 2003, 00.00 | V dnešním tutoriálu si vytvoříme sice jednodušší, ale o to návodnější model automobilu ve vektorovém grafickém programu. Uvidiíte, že to není tak složité, jak se na první pohled zdá.

Vektorová grafika, téma, které ve světě kreativních grafiků znamená především programy Adobe Ilustrator, Corel DRAW, ale v neposlední řadě i stále oblíbenější Macromedia Freehand nebo i v celku intuitivní Corel Xara. Otázkou zůstává, proč právě vektorová grafika, když lze pomocí kouzel a čar nejrůznějších efektů a plug-inů vykouzlit v bitmapovém editoru dnes již více než slušný výsledek. V několika dalších řádkách se pokusím uhájit některé výhody právě vektorové grafiky.

KREATIVITA je jednou z klíčových vlastností vektorových editorů. Jednou větou: když prostě nemůžete dnes nějaký slušný a k danému tématu potřebný obrázek sehnat v nejrozlehlejších databázích na cd a netu, tak si jej jednoduše nakreslete! Samozřejmě to bude chtít trochu trpělivosti a zkušeností, ale výsledek pak může stát za to. Především tímto tématem se budeme v příštích několika lekcích zabývat.

KOMPATIBILITA je dalším znakem vektorů. V kvalitních výše jmenovaných editorech lze bez problémů převést pomocí exportních, ale i importních filtrů, prakticky cokoliv kamkoliv. Komfortně lze převádět nárysy, bokorysy a půdorysy do 3D modelovacích programů, stejně tak i do bitmapových editorů, ve kterých se dají vaše dílka dále upravovat a to také není k zahození. V dnešní době internetu lze vektorovou grafiku využívat i k tvorbě webových aplikací. Kresby z Illustratoru, Corelu a především Freehandu lze importovat do Macromedia Flash a ty pak exportovat do animací ve streamované formě na web bez ztráty kvality a rychlosti načtení stránek, což se dá také přiřadit ke kladům „vektorů“.

VELIKOST je nejsilnější stránkou vektorových formátů. Obrázek vytvořený ve vektorovém formátu zabere mnohdy méně než desetinu již komprimovaného a tudíž kvalitativně ořezaného formátu JPEG, nemluvě o formátech bez bitmapové komprese jako jsou oblíbené TIFF a BMP. Tisk a ostatní výstupy lze díky vektorům zcela bezproblémově aplikovat teoreticky do neomezených rozměrů, avšak s bitovou mapou a jejím zvětšením narazíte na tvrdou hranici reálného rozlišení bodů napalec….

Začnu možná otřepanou frází, že pokud nemáte dostatek trpělivosti a pečlivosti, že to můžete ve „vektorech“ zabalit, ale pokud to ve vás přeci jen třímá, rád bych se s vámi podělil o pár zkušeností, které by vám možná mohly k dobrému výsledku pomoci.

Základem je mít jasnou představu, jak by měl váš budoucí obrázek vypadat a v jakém úhlu pohledu jej chcete vytvořit. Je velmi jednoduché vytvořit nějaký klasický, dvou-dimenzionální obrázek, avšak daleko víc trpělivosti a grafického citu budete potřebovat při tvorbě pseudo 3D náhledu. Zde již budete muset počítat s perspektivním zkreslením, odlesky, stíny; průhlednost, barva materiálů a další libůstky přinesou Vašemu obrázku kýžený výsledek.

Začněme návodem obrázku automobilu, který nevychází z fotografie a který by se dal jednoduše vytvořit bez zvláštního nadání pomocí programu v balíku Corel pod názvem Corel Trace, ale třeba konceptem vozu, který ještě není ve výrobě.

Jako první začínám s volbou pohledu a tak si můžete nakreslit pár pomocných os nástrojem beziérův režim. Začínáme tvořit stejným nástrojem tvar karoserie, což bude vyžadovat jistou dávku představivosti, ale nemusíte se bát, protože lze velmi snadno tvar pomocí tvarovací šipky upravovat.

Vytvořte si disků kol a nad nimi buď tvarovací šipkou popřípadě větší elipsou stejného náklonu (stačí vytvořit duplikát a zvětšit jej…), kterou označíte a zvolíte v menu Změnit-Tvarovat-oříznout a vyberete objekt, který má být oříznut (karoserie) . Pak pomocnou, ořezávající elipsu smažeme a stejný postup provádíme u druhého kola. Do karoserie zakreslíme pomocí nástroje beziérův režim nahrubo střechu, kapotu okna a světlomety a ty pak pomocí tvarovací šipky každý jemně doladíme do požadovaného tvaru. Z mých zkušeností je daleko čistější systém, kdy označíte všechny uzly křivek a přímek a převedete je všechny hromadně na Editovatelné křivky, které pak snáze tvarujete do požadovaných tvarů. Zaoblení pak zdokonalíme volbou vyhladit uzel v nástroji tvar (tvarovací šipka).

Tvary, které souvisejí s obrysem automobilu (střecha, kapota, blatníky aj.), pak můžeme dělat nahrubo i přes tyto obrysy a díky volbě změnit-tvarovat-průnik pak okopírují hladce již vyhlazený tvar karoserie. Hrubý tvar pak smažte a novému, již upravenému tvaru, přiřaďte barvu a zrušte linku.

Přicházíme do fáze, která vyžaduje trpělivost a tu budou potřebovat detaily. Ty mohou být ohraničeny linkou pro snažší orientaci a později tyto linky můžete tam, kde nejsou třeba, odstranit. Začněte spárami blatníků, střechy, dveří, abyste získali co možná již nejreálnější perspektivní pohled na Vaše budoucí dílo.

Abyste získali dojem plastičnosti spár, nakreslenou spáru zduplikujte a umístěte s malým přesazením za spáru původní a tuto linku pak ve volbě pera obarvěte na světlejší odstín popř. na bílo. Nyní je čas pohrát si s barvami a stíny. Definitivně si zvolte požadovanou barvu objektu, protože v budoucnu se k volbě barvy „základu“ dostaneme jen velmi obtížně. Zvolte si, ze které strany vám na objekt bude svítit světlo či slunce a dejte se do obarvování prolisů, blatníků, kapot a ostatních hran automobilu nejprve na bílo. Tento objekt pak pomocí nástroje interaktivní průhlednost a jeho tažením po směru světla získá dojem požadovaného třetího rozměru. Stejným způsobem lze zduplikovat všechny objekty včetně již těch „nasvícených“ a jednotlivě po směru stínu vytvořit buď tmavším odstínem popř. černou pomocí nástroje interaktivní průhlednost ještě lepší dojem plastičnosti. Pro lepší efekt pak lze vytvořit především v hranách jakoby přeexponované odlesky pro dojem lesku karoserie a především skla. Ti zdatnější z Vás pak mohou pokračovat interiérem, který pak můžete přikrýt stejně tak jako u světel a stínů v popisu tvorby karoserie nějakým tmavým odstínem dle barvy tónování skla. Detaily, detaily a detaily, kterým po vytvoření můžete ve volbě efekty přidat perspektivu podle pomocné sítě perspektivy, budou hlavním kořením Vašeho obrázku. Nezapomeňte, že objekty detailů jako jsou kola, znaky a jiné, vícedílné části musí být uzamčeny ve skupině ještě před tím, než jim zvolíte perspektivu.

Nebudu se zde zabývat tvorbou jednotlivých detailů, ale ukážu Vám, jak se dá vytvořit 3D obraz kola pomocí nástroje vysunutí. Nejprve si zvolíte tvar litých kol. Pakliže budou loukoťová, vytvoříme si tvar jedné loukotě, který podle počtu loukotí duplikujeme v požadovaném úhlu ve volbě transformace. Úhel získáme vydělením 360 počtem loukotí a pak již jen zvolíme označovací šipkou střed otáčení první

loukotě. Volbou použít u duplikátu pak získáme rovnoměrně rozmístěné loukotě, které pak všechny označené ve volbě změnit-tvarovat-sloučíme do sebe. Pokud nám vznikl ve střední části nějaký nežádoucí otvor, celý tvar ve volbě změnit-rozdělíme a pak nežádoucí přebytek smažeme. Nyní přicházíme k  3D-vysunutí, a tak označíme již hotové loukotě a nástrojem interaktivní vysunutí je převedeme do 3D tvaru. Ten se snažíme již v tomto nástroji natočit a přizpůsobit tak, aby odpovídal elipse již nakresleného kola. Tloušťku vysunutí volíme tak, aby nebyly loukotě disproporční.

Celý výsledek pak ve volbě změnit-separujeme, abychom jej mohli editovat tvarovací šipkou a upravit tak i barevně do konečné podoby a začlenili do obrázku.

Doplněním obrázku o detaily a pohráním si trochu s nástrojem interaktivní průhlednost lze docílit finální podoby, pak už je jen na Vaší fantazii, jaké zvolíte pozadí a jak do něj váš výtvor začleníte.