Pohádka o HP JetAdminu a hloupém Honzovi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

10. března 2000, 00.00 | Po dvou letech jsem se rozhodl napsat pokračování pohádky o tom, jak se instaluje HP JetAdmin. Půjde tentokrát o pohádku s dobrým koncem nebo jsem opět splnil svoji roli prosťáčka?

Společnost HP nepatří historicky u nás na serveru mezi příliš chválené. Je to taková zvláštní situace. Čím je výrobce větší, slavnější a nabízí víc produktů, tím jsou k němu novináři kritičtější, protože očekávají maximální kvalitu a tak nějak podvědomě čekají lepší řešení, než u méně významných značek. Možná si vzpomenete na naší pohádku o tom, jak nesnadné bylo nainstalovat HP JetAdmin (díl první, díl druhý). Pohádku jsem napsal v září roku 98 pln zlosti a zoufalství z marného boje se síťovým tiskem z tiskárny HP LaserJet 4MP. Dnes bych rád doplnil tento příběh o novou zkušenost, kterou jsem udělal v posledních týdnech.

Takže se v klidu posaďte do svých pohodlných křesílek, natočte si LCD displeje (méně movití čtenáři vystačí s obrazovkami) a přečtěte si pohádku, tentokrát s dobrým koncem:

Bylo, nebylo … Před mnoha dny žila jedna malá redakce internetového serveru bez postscriptové tiskárny. Až jednou zazvonil u dveří poslíček a celý schvácený nám předal obrovskou krabici. Po nezbytných podpisech a formalitách jsme okamžitě začali vybalovat naší novou tiskárnu, HP LaserJet 2100TN. Elegantní tiskárna střední kancelářské třídy na nás pochopitelně velice emotivně zapůsobila, takže jsme se jali instalovat, i když bylo dávno po pracovní době. Rozbalení, vybalení a založení spotřebního materiálu byla otázka chvíle. Poté následovalo dilema, jak tiskárnu připojíme. Paralelní port byl pod naší úroveň, takže zvítězila zdravá soutěživost a rozhodli jsme se utkat v nerovném boji se síťovým rozhraní. Připojili jsme tiskárnu do 100Mb hubu a kontrolka se …… rozsvítila. První velké vítězství.

Protože tiskárna nemá žádné menu a skoro žádná tlačítka, bylo jasné, že není co konfigurovat. Přiznám se, že moje skepse ve vítězství rostla závratnou rychlostí, protože samofungující technologie dle mých mnohaletých osobních zkušeností typicky samonefungují. (Zde bych rád pozdravil vývojáře společnosti Microsoft a popřál mnoho úspěchů do nových verzí operačních systémů. "Kluci ať se daří aspoň jako dosud!")
K tiskárně je dodáváno pouze jediné CD, takže jsme jej zasunuli do mechaniky a čekali. Tradá, objevil se autorun v plné kráse. Pro upřesnění dodávám, že první instalaci jsme provedli na počítači s operačním systémem Windows 98 a jediným síťovým protokolem TPC/IP.

Hned první obrazovka instalačního programu příjemně překvapila, byla česky. To je první pozitivní změna ve srovnání s rokem 98. Veškeré ovladače a jejich instalace jsou u této tiskárny důsledně lokalizovány. Po chvilce klikání jsme zvolili " Snadné nastavení", tedy cestu kterou to před 2 roky opravdu nešlo. Celou dobu jsme postupovali cestou minimálního odporu a nijak jsme se nesnažili do instalace zasahovat.
Protože jsme pochopitelně nevěděli žádnou adresu tiskárny, prostě jsme klikli na seznam tiskáren a pak se stal zázrak. Země se třikrát zachvěla, přesýpací hodiny se 30x přesypaly a ovladače našli tiskárnu. Musím konstatovat, že od té doby jsem instalaci prováděl na cca 10 různých stanicích dost prapodivných konfigurací a uvedený postup vždy zafungoval. Jak to tak vypadá, HP zprovoznilo to, pro co před 2 roky již mělo dialogy, ale evidentně nefungovalo.

Na závěr bych rád dodal, že tento článek jsme napsal s opravdu dobrým pocitem, že zase jednou funguje něco tak jak má. Stále více společností si zvyká na fakt, že i nedokonalý produkt se dá dobře prodat. Zejména v IT je tento trend zcela zjevný, a přestože chápu složitost odladění všech chyb u komplikovaných systémů, nemohu se zbavit pocitu, že si z nás výrobci často dělají legraci.