Možnosti digitálního tisku aneb jakou tiskárnu zvolit? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

tiskarna tiskarny canon

tiskarna tiskarny canon

31. srpna 2005, 00.00 | Už jste nejednou koketovali s myšlenkou, pořídit si svou vlastní, osobní tiskárnu, abyste si tak mohli vytvořit své digitální fotografie pěkně v pohodlí domova? Ale stále si nejste jisti, zda-li se vám to vyplatí a jakou cestu si vlastně zvolit? Najít odpověď by vám mohl pomoci následující článek.

Už jste nejednou koketovali s myšlenkou, pořídit si svou vlastní, osobní tiskárnu, abyste si tak mohli vytvořit své digitální fotografie pěkně v pohodlí domova? Ale stále si nejste jisti, zda-li se vám to vyplatí a jakou cestu si vlastně zvolit? Možností zde máme více a najít jednoznačnou a konečnou odpověď je věc téměř nemožná. Ale pojďme se do celé problematiky ponořit trochu hlouběji a určitě na něco přijdeme. Přiblížíme si základní techniky tisku a tím i možné eventuality pro vlastní výrobu digitálních fotografií.

Termosublimační tisk

V těch lepších (a o něco dražších) případech se jedná o tiskárny používající šest inkoustů pro lepší podání barev a zejména pleťových odstínů barev. I s běžnou inkoustovou tiskárnou se čtyřmi inkousty (CMYK) lze však získat velmi slušné fotografie. Nezbytnou podmínkou u všech inkoustových tiskáren je speciální fotografický papír s větší gramáží a spousta spotřebovaného inkoustu. Fotopapír má vždy několik vrstev a na omak připomíná plast. Fototiskárna Canon CP-220 patří mezi termosublimační tiskárny (někdy se označují i jako termotransferové), u kterých se na speciální tiskové médium teplem nanáší barva "snímaná" ze speciální fólie. Fólie je obvykle navinuta v plastové kazetě, která se může prodávat i zvlášť a je vždy určena k tisku přesně daného počtu fotografií.

Sublimační tisk funguje na principu přenosu barvy ze speciální přenosové fólie na potiskované médium. Tisková barva je fixována na přenosové fólii, na které jsou za sebou umístěné pruhy jednotlivých barev. Na přenosové fólii jsou jednotlivé barvy naneseny za sebou sekvenčně tak, aby pokryly vždy plochu média. Jejich pořadí je typicky Yellow - Magenta - Cyan - ochranná folie. Tisková hlava se skládá z mikročástic, jenž jsou zahřívány na vysokou teplotu a tím dochází k odpaření barvy z přenosové fólie a následné kondenzaci barvy na papír. K samotnému nanesení barev tedy dochází teplem a množství tepla také přímo ovlivňuje množství barvy (odstín), jaké se v daném bodě přenese. Sublimační tisk tak umožňuje tzv. "continuous tone tisk", neboli tisk bohatý na širokou škálu odstínů s plynulými přechody. U tiskáren, pracujících na sublimačním principu, je přenosová fólie a tisková hlava široká jako maximální šíře potiskovaného média. Tisková hlava se tedy vůbec nepohybuje, ale v tiskárně se pohybuje jen papír, který projíždí tiskárnou ve více (nejčastěji čtyřech) cyklech s tím, že při každém průchodu dojde k nánosu další barvy. Ve většině případech tisk probíhá v barevném modelu CMY nebo CMYK a na závěr dochází k laminaci – tj. potahem ochranné vrstvy.

Rozlišení tiskáren není vysoké, což příliš nevadí (pohybuje se v řadech stovek bodů). Tiskárny totiž neprodukují přesný tiskový bod. Tím, že technologie obsahuje plynnou fázi, dochází k plynulému spojení jednotlivých barevných částeček a nevzniká tak striktní tiskový bod. Díky tomu je výsledný produkt sublimačního tisku vizuálně velmi věrný a příjemný. Barvy se díky postupu tisku dokonale spojují, takže tisk je velice kompaktní. Zcela je eliminován jakýkoli rastr, což je výhodou při tisku fotografií, kdy není vysoké rozlišení nutné. Sublimační tisk je však nevhodný pro tisk detailních vzorů, je potřeba používat speciální média, která jsou tepelně odolná a vhodná pro danou barvu. Další nevýhodou je, že tiskárny nedisponují příliš velkým rozlišením (150 - 600 dpi). Tisk kontrastů a detailů působí rozmazaně a neostře. Největším nepřítelem tiskového média a fólie jsou případné nečistoty (například částečky prachu), které se zcela uchytí a teplem zafixují do tištěné fotografie. Musíte tedy dbát na zvýšenou opatrnost na čistotu v okolí tiskárny a při vkládání papírů do zásobníku zásadně nesahat na lesklou stranu média. Paradoxně výhody sublimačního tisku oceníte zejména u fotografií s nižším rozlišením.

Náklady na tisk lze vzhledem k pevně daným cenám a nutnosti používat originální spotřební materiál, spočítat zcela přesně. Při koncové ceně papírů + fólií pro fotky 10 x 15 cm, vyjde jedna fotografie na zhruba 10,- Kč, včetně DPH. Výrobci většinou dodávají kombinaci určitého množství papíru v kombinaci s příslušně dlouhou páskou s barvivem, takže spočítat si náklady na jednu stránku není těžké, neboť tyto náklady jsou konstantní. Technologie sublimačního tisku však v poslední době víceméně stagnuje. Podíl na tom má především velký nárůst inkoustových tiskáren a příklon výrobců tímto směrem, ale na druhou stranu též situace na trhu a cena sublimačních tiskáren, která je ve srovnání s ostatními stolními tiskárnami vyšší. Sublimační tiskárny jsou určeny spíše pro profesionální sféry než do domácího či kancelářského použití. Ceny samotných tiskáren se pohybují z řádů tisíců (pro nejmenší formáty – A6) až do řádu sta tisíc (formáty A3) korun.

Inkoustový tisk

Tisk pomocí tekutého inkoustu je v současnosti asi nejrozšířenějším. Je to dáno především situací na trhu, kdy výrobci chrlí jednu novinku za druhou, ale zároveň také univerzálností tohoto řešení. Technologie nachází uplatnění jak ve stolních tiskárnách, tak velkoformátových tiskových systémech (včetně průmyslových aplikací). Na trhu jsou stolní tiskárny, pohybující se na cenové hranici, jenž odpovídá nákupní ceně inkoustové náplně. Naproti tomu VF zařízení mnohdy nepořídíte za sumu, překračující hranici miliónu korun. Pro nás spotřebitele to znamená fakt, že můžete tisknout víceméně na libovolný typ média a to od formátu velikosti vizitky až po plakát nebo billboard o velikosti několika čtverečních metrů (velikost závisí pouze na fyzických možnostech tisknoucího zařízení a aplikačního softwaru).

Tiskových technologií, pracujících na bázi tekutého inkoustu, je dnes celá řada. My se však zaměříme na základní princip, neboť ten je pro všechny stejný. Fyzickým základem každé inkoustové tiskárny je pohyblivá tisková hlava s mikrotryskami, inkoustové náplně, rozvody (kanálky) pro vedení inkoustu a samozřejmě nějaký čerpací systém. Samotný tisk je vytvářen pomocí mikroskopických kapiček inkoustu, které jsou na potiskované médium bezkontaktně přenášeny z tiskové hlavy (jednotlivé technologie se odlišují pouze způsobem, jakým je inkoust předáván na potiskované médium). Obecně platí, že čím více trysek tisková hlava obsahuje a čím menší kapičky inkoustu jednotlivé trysky „vystřelují“, tím je výsledek lepší. Současné moderní tiskárny mají až 3 500 trysek, které vylučují kapičky o velikosti 3-2 pikolitry (v některých případech dokonce až 1 pikolitr). Na kvalitu výsledků se podílí také počet barev – čím více, tím lépe, pochopitelně. Dnešní standard je 6 inkoustů, špičkové modely tiskáren jich mají 8 i více.

Naprostá většina inkoustových tiskáren dnes nabízí jak černobílý, tak i barevný tisk, jelikož nárůst nákladů při výrobě, je v tomto případě nepatrný. U levnějších modelů tiskáren jsou výrobní náklady tiskové hlavy minimální. Jako důkaz tohoto tvrzení budiž fakt, že u mnoha tiskáren se používají jednorázové hlavy spojené s inkoustovou náplní. Počet tiskových hlav a používaných barev inkoustu závisí na konkrétní konstrukci. Minimální variantou je jedna tiskové hlava spojená se čtyřmi barevnými zásobníky (CMYK). Například u nátiskových stolních tiskáren se používají většinou dvě oddělené tiskové hlavy připojené ke čtyřem či šesti odděleným zásobníkům inkoustu ( CMYK nebo CMYKLmLc ). Velkoformátová řešení běžně používají šest i více barev inkoustu pro dosažení lepší barevnosti tisku. V poslední době se výrobci čím dál více přiklánějí k novým systémům oddělených hlav a zásobníků inkoustu, viz. například nová technologie SPT (Scalable Printing Technology) od společnosti Hewlett Packard. Hlavní výhodou je především nižší spotřeba tisku a tím i menší provozní náklady.

Ve všech případech jsou vypuzovány z tiskové hlavy odděleně kapičky inkoustu vždy s jednou základní barvou. Jednotlivé barvy se neslučují, ale pouze skládají do rastru na papír. Nejmodernější tiskové hlavy dokáží produkovat výrazně menší kapky inkoustu, než by odpovídalo přesnosti posunu hlavy, čehož se využívá k vícenásobnému kladení kapek na jeden tiskový bod. Ve výsledku tak může jeden tiskový bod v rastru mít více odstínů barev, než byl základní. Výsledkem je stálý, bohatě barevný tisk, jenž za použití současných tiskových médií vydrží až po dobu 100 let, viz. například technologie ChromaLife 100 od Canonu. Současné inkoustové tiskárny produkují jasné, barevně bohaté a ostré snímky, díky přesnosti „nastřelovaných kapiček a vysokému rozlišení (řadově tisíce bodů). Tato zařízení se využívají zejména pro tisk fotografií, náklady na tisk jedné fotografie formátu 10 x 15 cm začíná na hranici 9,- Kč.

Laserový tisk

Laserové tiskárny jsou a byly určené především pro nasazení v kancelářském prostředí a do středních a větších firem, kde hovoříme o vysoké frekvenci tisku. Taková zařízení se tedy příliš nevyplatí pořizovat malým firmám nebo dokonce fyzickým osobám, kde není frekvence tisku nijak vysoká. To platí především vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům těchto tiskáren (ty se pohybují od několika desítek tisíců korun až k hranici půl miliónu). Zařízení, pracující na bázi laserového tisku, umožňují vysoké rozlišení (v řádu stovek až tisíců bodů).

Princip tisku je vcelku poměrně jednoduchý. Pomocí laserového paprsku se vytváří elektrický náboj na tiskovém válci, na který ve vybraných plochách přilne prášková barva. Ta se odtud přenáší na tiskové médium, kde dojde k jejímu „zapečení“ a tím zároveň trvalé fixaci k onomu médiu. Součastné laserové tiskárny dosahují rozlišení až 1 200 dpi, takže nabízejí brilantně ostrý tisk. Tisknout lze na jakýkoliv papír, podmínkou je však dostatečná tepelná odolnost. Barvy se tisknou v systému CMYK. Každá základní barva bývá nanesena samostatně a jejich skládáním do tiskového rastru se pak vytvářejí ostatní barvy. Tiskárna tedy přímo nevytváří všechny barvy spektra, ale pomocí jemného rastru je simuluje. Výsledná kvalita tisku závisí především na použitém rozlišení více, než na čemkoli jiném. Čím je rozlišení vyšší, tím je rastr jemnější a tedy více detailů tiskárna interpretuje.

Právě princip fungování laserových zařízeních a jeho způsob rastrování je vzhledem k digitálním fotografiím mírně handicapující. Fotografie musíte před tiskem upravit tak, aby odpovídaly parametrům tiskárny, jinak jsou výsledky nepřesvědčivé. Aniž bychom někomu nadržovali či nikoli, musíme si zde připustit, že jde o výkonné stolní tiskárny, určené pro kancelářské nasazení s velmi nízkými náklady na provoz, které se výborně hodí pro tisk čehokoliv jiného, nikoli však digitálních snímků.

Fololaby a závěr

Naštěstí zde máme ještě profesionální fotoalby, které vytisknou fotografii v profesionální kvalitě a máte to bez práce. Cena jednotlivých fotografií ve fotoalbu se pohybuje od 7,- Kč (za formát 9 x 13 cm), respektive od 8,- Kč (za formát 10 x 15 cm). Pokud si objednáte větší zakázku – například tisk 100 kusů fotografií a více, můžete se s cenou dostat až někam pod 5,- Kč za snímek. To jsou celkové náklady, nic ostatního neplatíte. Na druhou stranu, tisk fotografií v domácích podmínkách skýtá neomezené tvůrčí možnosti a především volnost. Ta spočívá v libovolném zasahování a možnosti jakýchkoliv změn a úprav během přípravy k tisku. Nicméně, náklady na domácí tisk jsou stále vyšší (a to nemluvě o pořizovacích nákladech samotné tiskárny).

Rozhodnutí je vcelku prosté a záleží na každém z vás. Pokud chcete mít naprostou kontrolu nad svou prací, nebo tisknete-li fotografie jen zřídka kdy, ale zároveň tiskárnu využijete i jinak, pak neváhejte a sáhněte po nějakém modelu inkoustové tiskárny (popřípadě termosublimační). Pokud však potřebujete tisknout především fotografie a to často, pak se vám spíše vyplatí investovat do profesionálních fotolabů.